Omoide poroporo
Only Yesterday
Režie:
Isao TakahataScénář:
Isao TakahataHudba:
Kacu HošiHrají:
Toširó Janagiba, Jóko Honna, Majumi Iizuka, Jošimasa Kondó, Issei Takahaši, Ičiró Nagai, Jaden Betts, Mei Ošitani, Čie Kitagawa, Júki Masuda, Jack Chissick (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Retrospektivní příběh sedmadvacetileté ženy z Tokia, která se vydává na výlet z města a vzpomíná, jaké to bylo dřív – od ananasů až po první lásky. (Netflix)
Recenze (47)
7/10 ()
Tento film je akoby rozdelený na 2 časti, ktoré sa navzájom prelínajú. Príbeh dospelej Taeko bol dosť prvoplánový a komplikovalo ho len správanie postáv, ktorému som často nerozumel (japonci sú prosto iní). Ale príbeh malej Taeko bol oveľa zaujímavejší a pritom pôsobil uveriteľne. Naše filmy o deťoch sú vždy akési mentorské - keď sa v nich udeje nejaká nespravodlivosť, tak len preto, aby sa o pár minút všetko vysvetlilo a napravilo a hlúpe detičky dostali poučenie od múdrych dospelých (napr. že klamať sa nemá). V tomto filme ide deťom o vlastnú dôstojnosť a ich správanie je motivované snahou udržať si ju medzi spolužiakmi v triede, v rodine, aj sám pred sebou. Taktiky sú rôzne a nie vždy sa to darí. K malej Taeko je okolie občas nespravodlivé, alebo aspoň ona to tak cíti, no nevie vypovedať čo cíti a tak miesto vysvetlenia pretrváva nepochopenie a náprava nepríde žiadna. Ostane len hlboký zápis v spomienkach, ktoré sa potom vracajú stále znovu. Presne to sa deje deťom v Japonsku aj inde vo svete, ale len v Japonsku o tom vedeli urobiť film. Veľmi sa mi páči tá animácia, ktorá je fyzikálne veľmi presná - priam že realistická. Let motýľa (veľmi častý v tomto filme) je neuveriteľne podobný letu skutočného motýľa. Alebo ten krásny detail, že po večernom daždi sa svetlo reflektorov auta odráža od mokrého lístia na kríkoch pri ceste. ()
Už jsem viděl spoustu anime, ale tohle bylo ze všech nejnudnější. Absolutně jsem nepochopil smysl vzniku tohoto kousku. Člověk na to jen tak kouká a snaží se pochytit nějakou tu pointu, čeká na zápletku, ale on jen ubíhá čas a stále se nic neděje. Celé je to o tom, že se mladá holka ve svém životě neustálé vrací ve vzpomínkách do svého dětství a v podstatě až když běží závěrečné titulky, dojde mi, že je to celé nějaká „romantická“ srač… Prostě a jednoduše, pro mě to byly ztracené dvě hodiny života a dodíval jsem se na to jen proto, že to je anime. Být to hraný film tak to nedám ()
Ten film byl dost často místy nudnej a utahanej, ale pár scén tam bylo povedených a za ten konec si to ty tři hvězdičky zaslouží i když jsem nejdřívě měla v úmyslu dát jen dvě. ()
To byl ale zase jednou krásný film! Takový ten prostý, ale rafinovaný, psychologicky věrohodný, moudrý, uklidňující, ale i zneklidňující jako všechno, co se týká dětství a nedořešených věcí z něj. Velmi oceňuji! ()
Od tohoto filmu jsem čekala něco trochu víc... bohužel, třebaže svět obyčejné desetileté holčičky byl zobrazen velice pěkně, přechody ze vzpomínek do Taečina dospělého světa a nazpátek mi někdy přišly až moc nucené, nepřirozené. Stejně nevyvážený mi přišel poměr mezi jednotlivými dvěma póly - zatímco ve vzpomínkách všechno působilo opravdově, lidé agrárního Japonska mi přišli jen schématicky načrtnutí, a to včetně dospělé Taeko. ()
Příběhy z dětství a malá Taeko mi přišly kouzelné a velmi citlivě vyprávěné, ale návraty k její dospělé verzi už na mě tak nefungovaly. Ty přednášky o zemědělství, křečovité úsměvy a chichotání byly opravdu nadbytečné, až jsem měla chvílemi pocit, že je to nějaká budovatelská agitka na objednávku... Velmi cením režisérovu snahu nořit se do občas rozháraných hlubin ženské duše a dojemný konec, ale občas mě to bohužel dost iritovalo a nudilo, tak s hodnocením nemůžu jít výš. ()