Electra

Zatím stále jen kuloární zvěsti o kvalitách dalšího krátkometrážního počinu Darii Kashcheevy nejen nelhaly, ale dokonce ani nepřeháněly. Elektra je špičkovým, formálně i tematicky precizním dílem, které strká do kapsy vše, co letos na poli tuzemské audiovize vzniklo. A možná ne jen letos. Kashcheeva propracovala každou součástku bezmála půlhodinového filmu, díky čemuž příběh o jedné smutné vzpomínce na dětství emočně funguje a navíc jej lze donekonečna analyzovat. Gejzír nápadů, vizuálních detailů a do sebe zapadajících významů vede k tomu, že až to bude možné, budeme chtít tenhle snímek vidět opakovaně. A pak ještě mnohokrát. Nejen v rámci své kategorie unikátní počin. (09.07.2023)

Neskutečně komplexní a vrstevnatá sonda do života titulní Electry, která vzpomíná na své desáté narozeniny a probouzí v sobě nejedno rodinné trauma. Elektrizující a intenzivní snímek, u něhož vám pod kadenci tísnivých a hrozivých vjemů nebude úplně dobře. I přesto víte, že tuhle audiovizuální nálož rozhodně nevidíte naposled. Jedinečné dílo dokazující, že o Darii Kashcheevě ještě hodně uslyšíme. (08.11.2023)

Ojojoj. Tady toho tvůrci chtěli v půlhodině sdělit tolik, až se jim to rozpadlo pod rukama. Samozřejmě se dá namítnout, že byl záměr, aby se to všechno jen tak nějak v náznaku prolínalo - sny, vzpomínky, představy... já v tom vidím ale jen jeden velký, ambiciózní zmatek. Trochu mi to připomnělo film Valerie a týden divů - další z těch chválených, ale i neuchopitelných filmů, u kterých si jejich obdivovatelé spíš přejí, aby všechny ty metafory, vrstvy a aluze dávaly dohromady smysl (než že by to tak opravdu bylo). ..... Všechnu tuhle kritiku nicméně píšu dost nerad, protože Electra má nesporné řemeslné kvality a už jen díky nim si zaslouží pozornost. Doufám, že příště Daria zkusí být trochu přístupnější... (23.01.2024)

Úžasný krátky, výstižný a miestami šokujúci  film. Dokonalé spojenie hraných a animovaných scén. To čo nám Kashcheeva chcela povedať, sa jej podarilo. Tak ako sa Electre zapísali do mysle jej desiate narodeniny, sa mne zapíše toto dielko. 5 víťazstiev na festivaloch v Čechách, ale aj v Toronte a Ottawe, hovorí za všetko. (14.04.2024)

Značný vliv švankmajerovsky surreálné animace a motivů (ruce neznámého se dotýkají, záběry "z venku", kdy jdete s kamerou v detailu, pořád blízko postavě a vše se tak nějak míjí v pozadí, v dynamické mizanscéně, nesledujete ani tolik příběh a okolí, ale jste hodně ve vnitřním kruhu, spolu s hrdinou/hrdinkou) a je to už chvíli, co jsem podobnou animaci viděl... hodně z toho ale cáká touha se předvést, stejně jako Kotlár, "ve stylu", nebo alespoň upoutat pozornost tím, že je vše, spíše než originální a obsahové, afektované. Film se snaží vizuálně opíjet, hraje to surreálno, aby vám pak vše v závěru vykecal na talíř, namísto toho, aby vyšperkoval a nechal diváka přemýšlet ve tmě. To je podle mě chyba. Je to jako kdyby Daria dala dohromady zepár solidních nápadů, jak to bude vypadat, ale jádro jede jaksi samo proti sobě a tak má z nejistoty potřebu se všem vysvětlit a ospravedlňovat. Ostatně, je to taková psychosa, trauma, dítě x žena, dítě, co zápasí s vystavením sexualitě, lesbická zpověď - kdo přesně ví a komu na tom sejde? Třeba je ta protichůdnost a rozpolcenost záměr. Mě to ale spíš přišlo mírně nedotažené na úkor toho, že to chce ukázat tu svoji divokost. Daria Kashcheeva udělala solidní záležitost, u které trvalo, než byla někde k sehnání. Ale po všech těch ohlasech nemůžu příliš říct, že je co kritizovat, protože fakt není co a na tuzemské poměry něco podobného jen tak neuvidíte. 8/10 (15.04.2024)