Tian guo en chou
Betrayal and Revenge
Režie:
Kangyu ZhouObsahy(2)
Vůbec první kung-fu film, který byl uveden v českých kinech v říjnu 1987. Odehrává se v Číně v sedmdesátých letech devatenáctého století, krátce po zániku „Nebeské říše velké rovnosti“. Hlavním hrdinou je potomek Opičího krále Jü-lung, odhodlaný pomstít smrt svého otce a znovu pozdvihnout prapor povstání. Léty usilovného tréninku však získá něco, co jeho protivníci postrádají – morální sílu, která v rozhodujících chvílích znásobí jeho fyzickou zdatnost a houževnatost. (NFA)
(více)Recenze (55)
Legenda z legend:) ŠUOOOOOOOOO! ()
Jeden z 5ti filmu na ktere jsem z detstvi nezapomnel;)navic samo v originale ()
Na tento film ma zobral otec ked som mal asi desat rokov do letne kina. Bolo to tam take plne ze ludia ktory si nemali kam sadnut si v pohode posadali na travu alebo na betonove schody. Pri zaverecnej bitke ked Ju-lung chytil nozik zaznel potlesk vsetkych divakou a pri poslednom udere ked Ju-lung zasadil posledny uder a general Paj padal z utesu sa ozval dalsy potlesk ... a trval az do titulkov. Pamatam si ako dneska. Bol to moj prvy ozajstny fimovy zazitok. ()
Klasická epická čínská kung-fu pohádka. Kdo viděl za komunistů v kině jako kluk ze základní školy, tak se mu jistě vybaví ihned pár pěkných scének. ()
Můj úplně první kung-fu film, kterej jsem viděl asi v osmi letech v kině a byl z toho úplně na větvi. Podle mě každý kluk v sobě nosí ten okamžik ohromného traumatu, které mu způsobilo náhlé a nečekané setkání se světem bojových umění. ()
Tak tahle bomba ( která je dneska za střízliva koukatelná jen jako hodně velká kuriozita ) bylo pro mne jako předškolního fandy akčních filmů a nadšence pro bojové sporty ten nejúžasnější film. Kung-fu jízda paar excelence a hlavně to salto o strom byl můj sen. Typ filmu, kterým čistě filmový diváci nedají víc než tři hvězdy, ale my ostatní, kteří kvůli takovým filmům naběhli do nejbližší tělocvičny karate a začali sportovat, oceníme tohle dílo jako inspiraci a dnes hodně sentimentální vzpomínku. ()
Tak jsem zase po letech spatřil onen dávný klenot našich obrazovek a nebylo to tak tak dobrý jak jsem si pamatoval, ale nebylo to zas tak hrozný. Souboje jsou pořád slušný, i když do nejlepšího z žánru to má zatraceně daleko. ()
Zradu a pomstu jsem viděl v kině snad 8 krát, až jsem s tím tatovi asi lezl na nervy :) Nedávno jsem měl možnost tento film vídět znovu po skoro 30 letech a musím říct, že nostalgie byla obrovská... Každopádně i po letech to skvěle funguje včetně legendárního rozmáčkání ohryzku :D ()
V den premiéry jsem na tom byl v Blaníku dvakrát a během dalšího týdne jsem ještě pár návštěv přidal... Šušu...A to že jsem po 20 letech nebyl schopen vydržet déle než 10 minut na věci nic nemění :-)) ()
Vidět tento snímek 30 let poté, co byl natočen, znamená silně vnímat amatérské pokusy a nevěrohodné rány umocněné posléze doplněnými hlasitými kopanci. Příběh by mi asi přišel zmatený už tehdy (kdo je kdo a kde se tady vzal?) a v hercích vidím především kung-fu bojovníky, co se semtam podívají do kamery, jejich umění ale získalo dějovou linií a silné poselství, jež pro mě bohužel nakonec zůstává ponejvíce ztělesněna žlutou vlajkou s klikyháky... ()
Rád bych to viděl ještě někdy, neboť snímek jsem shlédl zhruba před dvaceti lety, takže hodnotím víceméně asi i z nostalgie... ()
Nostalgie je zrádná. Viděl jsem to nedávno znovu po nějakých více než 20 letech a upřímně si přiznám, že není to moc dobrý film. Předvídatelný scénář s řadou klišé, někdy až tragická choreografie soubojů i velmi svérázný střih akčních záběrů (v některých momentech je úplně vidět, jak bitky začínají na režisérův povel) se vůbec nedá srovnávat s běžnou hongkongskou produkcí dané doby. I Čína se to zkrátka musela někdy naučit. Ale prostě ten kult, který si to v 80. letech vytvořilo, ten se mi zaryl hluboko pod kůži. A moc by mě zajímalo, jak se tento film v 80. letech dostal do československých kin a následně TV. ()
Dnes je tento snímek pro mnohé nostalgicky hlavně vzpomínkou na dětství, neboť se jedná o první kung-fu film, který se dostal do československých kin a to dokonce ještě v dobách totalitní moci. Pamatuji se, jak ho také pomlouvali v Televizních novinách tehdejší československé televize. Bylo to něco, co do té doby ještě nikdo, nikdy, nikde neviděl a tak na to každý koukal jak na zjevení. Film je to kvalitní nejen úžasnou přehlídkou bojového umění, ale hlavně je výjimečný svým silným příběhem. To nebývá zase až tak často. O čem je děj již napovídá samotný název, což je motto téměř všech dalších. Příběh plyne zcela přirozeně a srozumitelně, což je velké plus. Určitého kýče se tvůrci nevyhnuli, ale těžko říci, jestli to nebylo úmyslně. Jedná se o jeden z mnoha výborných asijský počinů a je veliká škoda, že je u nás pořád opomíjen. Vydání alespoň na DVD by mnohým udělalo radost. ()
Jeden z nezabudnuteľných čínskych bojových filmov môjho detstva. Kedysi to dávala STV s titulkami. Mne to ale nevadilo, pretože z tých celkom vydarených scén a zvukov pri fyzickom bojovom kontakte (o skvelom načasovaní zvuku ani nehovoriac) som spadol na zadok. Podstatu príbehu dokonale vyzdvihuje názov – nie je čo dodať. Film, ktorý ani dnešným okom nevypadá zle a je fakt pozerateľný. Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Za minulého režimu si v rámci sdílení kultur poskytovaly spřátelené státy ze svých pokladnic to nejlepší, proto předpokládám, že za tento film minimálně naučil strýček Jedlička Čínu chrochtat jako prase. S odstupem let je možné, že snad na revanš naučí někoho stejný film hýkat jako kráva. I přes vzpomínky na tehdejší adolescentní konsternaci jsem se nemohl zbavit dojmu, že sleduju skutečně příšernou kokotinu. Slaboduchost scénáře, dialogů a útrpné neherectví, neoddělitelně patřící k tehdejší asijské akční produkci, nikoho nepřekvapí. Mnohem horší je ale, že samotné bojové scény jsou neblaze poznamenané úpornou snahou účinkujících jeden druhého náhodou netrefit a proto nutně evokují dojem spartakiádních sestav. Na opětovné shlédnutí těch „slabších“ snímků z podobného pramene (Šogunovi nindžové, Úder otevřenou dlaní nebo Kouzelný cop, který mě svou stupiditou ohromil už tenkrát) budu muset pravděpodobně dočerpat čchi. Víc než tři hvězdy nemůžu dát ani z nostalgie. ()
Klasika a de facto reklama na kung-fu, které je tu představeno v celé kráse. Čert vem ohraný příběh, patos, trapnou hudbu a nic moc herecké výkony. Tenhle film je jen a jen o boji a nutno dodat, že až na pár zbytečných scén, které to kazí, jako třeba různé nereálné výskoky, tu odvedli všichni zainteresovaní skvělé výkony. Vyloženě lahůdkou jsou různé styly boje, ať už v provedení komanda smrti hlavního padoucha nebo těch hodných. Obzvlášť se mi líbil styl opilce, o kterém jsem jen četl, ale viděl ho až tady. ()
100% i na dnešní dobu neuvěřitelně dobré souboje. O mnoho lepší než tehdejší produkce komerčních Show brothers, kteří si tou dobo trapčili v papírovejch kulisách. ()
Jeden z prvních kung-fu filmů, který jsem viděl v české televizi.Výborné souboje na jednoduchém ději. No prostě klasika. ()
Viděl jsem to kdysi, v osmdesátém šestém, na pionýrském táboře. Tenkrát to bylo něco naprosto nového a jako dítě jsem z toho měl oči navrch hlavy. Po23 letech jsem to našel tady na ČSFD a podle vzpomínek jsem tomu dal 3 hvězdičky. No a pak jsem to viděl znovu - včera. Příběh je slaboučký a předvídatelný, v podstatě je všechno řečeno už v názvu filmu. Herecké výkony nejdou hodnotit, asijské herectví je prostě úplně jiné než euroamerické. Jde tu především o kung-fu, které tu je ovšem v míře větší než obrovské, a provedené k úplné dokonalosti. Celkově je ten fil MNOHEM lepší než novodobé čínské historické velkofilmy (jako třeba matrixovský Klan létajících dýk) a hodnocení jsem neopravil - i po skoro čtvrt století stále 3 hvězdičky. ()
Zřejmě nejlepší film o kung fu znázorňující všechny základní školy tohoto bojového umění. Viděl jsem v říjnu 1987 na vojně s nevěřícně otevřenými ústy. Stejný mocný zážitek mi před tím přinesl v kině jen Boormanův Excalibur. ()