Elektronkova dobrodružství

Voloďa a Jura Torsujevové coby Sergej Syroježkin a jeho robotí dvojník Elektronek. Původní předloha Jevgenije Veltisova "Chlapec z kufru" se od filmu příliš neliší, ale dočkala se i dvou pokračování - sovětský miniseriál nikoliv (alespoň pokud vím). Příběh je silně nesený dobou - chlapec se chce jenom flákat a užívat si, zatímco Elektronek za něj "maká". Veselý bohém Serjoža brzy zjistí, že bez kamarádů ho flákání nebaví a tak vyjde podvod najevo. Jenže uvědomělí pionýři již nechtějí se Serjožou kamarádit, mají raději Elektronka, který je hodný, poslušný, pilný - prostě idální sovětský pionýr. No má to samozřejmě klasický sovětský happyend s prozřením a návratem na správnou cestu:-) Na druhou stranu seriál má i své klady - je poměrně akční, pro celou rodinu, slušná hudba a v podstatě není o nic pitomější než současné americké filmy pro mládež:-) (04.12.2011)

Matně si vzpomínám na tohohle bláznivého kudrnatého šotka Elektronka původem snad Robota který se chtěl stát člověkem ale i na rošťáka Serjožku jeho dvojče..Bylo to celé nějaké bláznivé, pořád ho někdo honil atd. Víc už si bohužel nevybavím. V té době (bylo mi devět) se mě to ale moc líbilo, bylo to zajímavé a napínavé klučičí dobrodruství a sledoval jsem to s celou rodinou, tuším že se psal rok 1988 kdy to uvedla ČST od té doby to už snad nikde neběželo. V mé paměti se však daleko více usadil třeba později americký snímek "D.A.R.Y.L" (r. 85) a nebo náš film "Kam skáče ranní ptáče" (r. 86)..Z nostalgie za 3*. (05.12.2008)

Tak tohle si pamatuju dost dobře: profesor Gromov, Gusev, Syroježkin a hlavně novinový titulek Banda Zlatá pečeť rozprášena! A ty úžasné songy, přetextované do češtiny a zpívané (brněnskými?) dabéry: "My dále všichni budem/ukazovat lidem/co radosti dá obraz/když zakoupíš ho od nás"... či "Bezstarostně trávit čas/zbylo pro lidi/roboti dnes místo nás/všechno zařídí." (23.10.2008)

Pamatuju si, že tento film běžel rozkouskovaný v Pionýrské vlaštovce a pamatuji si, že to bylo hrozné psycho, když byl třeba elektronek složený v kufru. Jestli se nepletu tak po otevření "kufrjožky" měl kolem sebe poskládané části těla a hlava mluvila. Což byl pro mě jako malého caparta dost depresivní prožitek. (28.08.2009)

Ve vzpomínkách zůstal jen kudrnatý blonďák, robot, který chtěl být obyčejným klukem a za své dvojče podle kterého byl vyroben (Syroježkin) chodil například do školy (a strašně rád). Pamatuji, že Syroježkin byl docela grázl. Jeden díl byl o hokeji, to mě tenkrát strašně bavilo a víc už si nevzpomínám. (02.08.2011)