Reklama

Reklama

Čerez těrnii k zvjozdam

  • Sovětský svaz Через тернии к звёздам (více)

Obsahy(1)

Vesmírná patrola objeví vrak neznámé kosmické lodi. Na její palubě přežila pouze dívka Nia, ztratila ale paměť. Nia byla vyrobena jako android, fyziologicky je ale stejná jako člověk. Je přijata v pozemské rodině a nadále zkoumána, ale její stav se nemění. Teprve když na Zemi přiletí vyslanci planety Dessa, Nia jednoho z nich pozná a uvědomí si, jaké měla poslání. Dessa je na pokraji ekologické katastrofy a vyslanci přišli žádat o pomoc. Když je ze Země vyslána záchranná loď Astra, Nia se tajně ukryje na její palubě. Cesta k záchraně planety začíná. (mikulem)

(více)

Recenze (16)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Zestárlo to sice strašně a je pravda, že lepší efekty měl i Tarkovského Solaris a to v nich o efekty šlo na posledním místě, ale musím uznat, že na hard sci-fi, které je zjevně sovětskou odpovědí na Star Wars, to má určité zvláštní kouzlo. Občas to je vtipné, ať už chtěně (roboti, chobotnicový mimozemšťan bojící se koček - ten je prostě geniální :D) nebo nechtěně, ale většinou spíš záměrně, ten příběh sice není ničím, co bych mezi sci-fi vyhledával, ale zároveň má něco do sebe a vedený mi přišel celkem inteligentně, představitelka Nii má silné charisma a i když to místy je zbytečně rozvleklé, i tak to má docela poutavou atmosféru, takže ani nelituji, že jsem to viděl a ani nemůžu říct, že bych se za celou dobu nějak výrazněji nudil. A když pominu vždy odvážně, nebojácné kosmonauty, tak v tom není ani nic komunistického - ale popravdě, takové hrdinné postavy člověk najde i ve Star Wars a v podobných, hard sci-fi filmech, takže je to celkem jedno. Ona to hlavně je taková pohádka a v tomhle směru to funguje celkem slušně. Slabé 4* ()

Lischai 

všechny recenze uživatele

Hodnotím vysoko z lásky ke staré sci-fi, ale faktem je, že na 80. léta je to přeci jenom dost rozvleklé. Nebýt skvělé hlavní hrdinky, první díl je k neukoukání. Druhý díl už vcelku jede, až se dokonce k závěru zdá poněkud uspěchaný (páni, už nemáme stopáž, tak to nějak uzavřeme v pěti minutách). Vizuály také nejsou nějak mocné - je to deset let po Solaris a stejně to vypadá spíš hůř než líp. Každopádně je dobré, že z filmu nikde nekouká sovětská ideologie a příběh má docela hlavu. ()

Reklama

spawnxp 

všechny recenze uživatele

Sovětská kinematografie zde vrací úder (hlavně za Star Wars) - námět tvoří mix mnoha vykradenejch nápadů z dobový západní sci-fi produkce (kterou měl režisér nakoukanou celkem dobře) a několika knih I.Jefremova (některý scény jsou skoro citovaný - vykopávky ve stepi například). Celý je to zarámovaný jakýmsi ekologickým poselstvím - asi aby to schvalovací komis líp strávila. Film má i pár kladů: úvodní sekvence roztržený mimozemský lodi se vznášejícíma se mrtvolama vevnitř je celkem působivá, chobotnicovej kolega Prall je dost originální a hlavní záporňák ve formě vzteklýho šílenýho trpaslíka taky překvapí. Tohle a nepřeberný množství detailů jako třeba vzhled domácího robota (chlap v lesklým oblečku) nebo poměry v typický komunistický domácnosti vůbec (matka u plotny, otec Einstein, syn kosmonaut) a fakt, že tenkrát byl fanoušek sci-fi vděčněj za lecos, z filmu spolehlivě dělaj svýho druhu kultovku - viz, komentáře zde. Zábavný. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Film je rozdělen na dvě části. V té první kosmonauti ihned naleznou loď s uměle vytvořenou ufonkou, kterou poté zařadí do dobrácké rodiny, aby ji mohli nenásilně zkoumat a ona poznala život. Nadčasová krása a výkon Jeleny Meťolkiny je hlavním důvodem, proč je ten film koukatelný ještě dnes. Působí opravdu ladně a étericky. Stačí jí jeden pohyb gigantických očí a hned víte, co si myslí. Škoda, že ji Peter Jackson neměl k dispozici do Pána Prstenů, protože tahle nějak bych si představoval elfku. Druhá část je o záchraně její domovské planety, na které panuje podobná situace, jako na Marsu v Total Recall. Utkvěla mi hlavně bizarní scéna, když jeden kladný ufon bojuje s hlavním liliputánským záporákem, tím že ho lochtá. Liliput se hrozně tlemí a mezitím se frankensteinovsky pomalu blíží jeho zubatej noshled s kudlou a také se velmi expresivně tlemí / zubí. Konec je dost divný a bohužel se na něm podepsal čas. V dnešní době působí vypuštěná smrtící horda "biomasy" skutečně směšně. Navíc se tam divně stříhalo, a proto jsem moc nepochopil, co se přesně stalo. Jinak ale film atmosféru má. Hodně na mne zapůsobila scéna příchodu na zdevastovanou planetu, kde je vítají lidé v plynových maskách seřazení na střeše budovy, na které jsou ty mega oldschool gramofony ze kterých se line stylová melodie. Sci-fi fandům doporučuji, ale varuji, je to sovětský film z roku 80. Akční scény a vizuální orgie nečekejte. ()

mikulem 

všechny recenze uživatele

Pokud vím, dávali to rozdělené na 2 díly, ve čtvrtek po Magionu. Druhý díl se mi vryl do paměti jako něco dost neobvyklého na tu dobu, především silně ekologickým poselstvím. Planeta, kde i malé dítě musí nosit plynovou masku, je stále všeobecně platná noční můra. Viděl jsem to teď po letech s obavami, že budu muset často zavírat oči před technickou stránkou nebo naivitou zpracování. Ale obavy se nenaplnily. Na tu dobu je to vyjímečně kvalitní sci-fi jak po obsahové, tak po vizuální stránce. --- Publikoval jsem svůj překlad na www.titulky.com, pokud hledáte něco kloudnějšího, než je automat verze od Xeelee. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (5)

  • Mnoho nápadů nebylo realizováno kvůli škrtům v rozpočtu. Nezbyly peníze na pozemský přistávací modul ani na kovový vzhled robota Barmaleje. Viktorov připravoval scénu, ve které je planeta Oceán napadena vodními predátory. Lov predátorů mohl být jedním z vrcholů filmu. (mikulem)
  • Exteriéry planety Dessa byly natočeny v Tádžekistánu. Viktorov chtěl do titulků prosadit větu "Všechny záběry zničené planety Dessa byly natočeny v SSSR." Při tehdejší cenzuře tato věta neměla šanci. (mikulem)
  • Postava Niy původně měla být holohlavá, aby se co nejvíce odlišovala od lidí. Cenzura si vynutila alespoň krátkou paruku s odůvodněním, že kladná postava nemůže mít holou hlavu. (mikulem)

Reklama

Reklama