Odpolední osidla

"Odpolední osidla" za mnohé vděčí francouzské avantgardě, ale jdou formálně i tematicky dál než např. Andaluský pes. Maya Deren konstruuje vyprávění, které nabízí množství výkladů psychoanalytických nebo prostě metaforických. Neuvěřitelná kameramanská škola. V některých místech dokáže práce kameramana skrýt naprosto přirozeně střih. V jiných naopak střih chybí a dochází k paradoxu, kdy kontinuální záběr vlastně narušuje kontinuitu vnímání. Kdyby v takovém místě střih byl, vnímali bychom děj a prostor mnohem lineárněji. Jedná se zejména o záběry, v nichž se kamera pohybuje a zároveň odklání od vertikály. V těchto záběrech je posilován dojem - naznačený i dějově - že struktura domu je fraktálovitě zavinuta sama do sebe. Jak říkám: Neuvěřitelné. (25.01.2010)

Výborná vec. Formalistický surrealizmus v čírej podobe - forma prevláda nad obsahom, obsah sa zvíja a pretvára, a v závere nadobúda významovo odlišné kontúry príbehu ako na začiatku. Orientálna východná hudba, pripomínajúca staré japonské animované kraťasy, ale s prvkami indoarabských melódií, perfektná čiernobiela kamera a striedanie uhlov, diagonál, množenie postáv a k tomu obrazové symboly. Maya Deren tu dokonca v jednej časti usporiadala čosi ako "strihové hry" (pasáž vystupovania a zostupovania po schodoch). Vyvrcholenie je veľmi, veľmi zaujímavé. Jednoduché, čisté a pôsobivé. 90% Video tu. (08.04.2014)

13.000 hodnotenie na čsfd som sa rozhodil priradiť filmu, ktorý je označovaný ako najlepší krátkometrážny film všetkých čias. Surrealistický snímok, ktorý v roku 1943 určite predbehol svoju dobu skvelou kamerou a hudbou určite možno označiť ako nadčasový však z môjho pohľadu neprekonal Dalího Andaluzského psa a pravdu povediac našiel by som ešte mnoho lepších kraťasov. V každom prípade pre filmových labužníkov a nádejných filmárov či režisérov by mal byť tento film povinnosť. (15.05.2022)

Surrealistické vnitřní uvěznění s rozpadem romantické ženské duše do několika osobností pronásledovaných vidinami a klopýtajicích mezi proměnlivými skutečnostmi. [8/10] (Němý, čb. /// Scénář: Maya Deren /// Kamera: Alexander Hammid /// Hudba: Teiji Ito (přidána 1952)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.02.2012)

Krásná kamera, krásný střih a jedno z nejlepších avantgardních-nekomerčních děl vůbec.Režisérka Maya Derenová je vůbec jednou z hlavních předchůdkyní takzvaného no-budget-filmu.Tento ve skutečnosti asi patnáctiminutový debutový snímek je jakousi směsicí a perfektní kombinací reality a imaginárních vizí.Žena sama režisérka vejde do opuštěného domu, a pozoruje zde nejrůznější obyčejné předměty.Příklad:gramofon ještě běží, sluchátko leží vyvěšené vedle telefonu.Zatímco žena čeká na obyvatele domu upadne do hlubokého spánku.Později vstoupí do domu muž a totéž dějové pásmo se nyní opakuje v několika různých variacích, přičemž předměty a ženiny sny nabývají hrůzné fantaskní dimenze a vzdalují se stále více reálné skutečnosti.Objeví se zde kupříkladu jakási podivná žena v černém oděvu, která však má místo obličeje zrcadlo!Jindy zase vidí mladá žena vstupovat do domu sebe samu.No totál fantasmagorie.Snímek vrcholí skutečnou sebevraždou ženy-realita na začátku a na konci příběhu se prolíná právě s těmi fiktivními a imaginárními prvky.Jedním slovem perfektní úlet za 5* rozhodně a to sice z jisté originality. (29.08.2006)