poster

Bude to nahlas! (festivalový název)

  • USA

    It Might Get Loud

Hudební / Dokumentární

USA, 2008, 97 min

Střih:

Greg Finton

Scénografie:

Donald Graham Burt
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pítrs85
    *****

    Některé filmy nepotřebují žádný komentář, no i tak to zkusím: Když se vám v hudebním dokumentu sejdou vaši dva nejoblíbenější hudebníci a navíc spolu začnou i jamovat, tak si jen spokojeností blaženě vrníte. Ano The Edge a Jackie White jsou prostě neuvěřitelní, týpci, co muziku dýchají, snídají, obědvají i večeří, zkrátka co jí skutečně prožívají, jeden inovátor a hledač nových postupů a technologií, druhý zpátečník, co ohlodává muziku až na kost a chce se jí dostat zatraceně pod kůži. Kluci, co muziku neumějí jen hrát, ale i o ní poutavě vyprávět. Sakra, jak já bych chtěl být hlavním kytaristou v nějaké rockové kapele, protože říkejte si co chcete, ale není to frontman, nýbrž kytarista, kdo je prostě nejvíc cool :-) Dokument, který u mě čeká nejedna repríza. Jo a abych nezapomněl- Jimmy Page taky není špatnej :-))(16.8.2012)

  • Marys
    ***

    Pre gitaristu to musí byť nesmierny zážitok, no ja ako bubeník musím priznať, že som sa až na pár svetlých momentov celkom dosť nudil. Ako, nie že by to bolo nejaké zlé, no hudobný film si zvyknem vychutnávať, aj keď nejde o môj štýl. It might get loud mi prišiel trochu chaotický a pre laikov nezrozumiteľný. Tak som sa doňho neponoril skrátka. No ako hovorím, pre gitaristov to musí byť šmak.(30.6.2012)

  • Alqarin
    ****

    Pro fandy alespoň jednoho ze zmíněných hudebníků nutnost.. Nudit se nebudou ani ostatní hudebníci (tedy spíše kytaristé), ale pro jakéhokoliv laika moc nedoporučuju. Vlastně se z filmu ani moc nedozvíme, hlavní je ten pocit, že jste prostě uvnitř, že nahlížíte do myslí nejlepším světovým kytaristům. Bohužel ve výsledku prostě natáhnutá stylová reportáž. Přesto se mi to coby vášnivýmu kytaristovi líbilo. 3-4(28.3.2010)

  • kareen
    *****

    Tak pro začátek musím souhlasit s ostatními v tom, že obsadit zrovna Edge vedle Jimmyho Page a Jacka Whita, jako třetího legendárního kytaristu nebyl zrovna nejšťastnější nápad. U2 mám moc ráda a Edge je hodně slušný kytarista, který za ta léta dost ovlivnil zvuk své kapely o mnohé inovátorské efekty, jenže brilantnosti ostatních dvou hráčů zkrátka nedosahuje. Je sice hezké, jak si tam hraje s těmi hudebními mašinkami, jenže pak je střih na další scénu, na živelného Jacka, tak ponořeného do své hry, jako kdyby chtěl muziku co nejvíce obnažit, dostat se jí až na dřeň, o virtuozitě Jimmyho Page ani nemluvě. A Edgeho proslov o lese plném stromů, bla bla bla, tomu taky dvakrát nepřidal. Dokument jsem si pustila hlavně kvůli Whiteovi, který tady také nejvíc vyniká. Jeho názory, osobnost, muzika, to vše je prostě zajímavé a originální. Netvrdím, že je snímek bez chybičky, kritické postřehy už tady vyslovili jiní, ale je to o něčem co miluju, proto je mé hodnocení tentokrát hodně subjektivní a téměř nekritické, což říkám s hlavou hrdě vztyčenou. Tohle si rozhodně ještě pustím a ne jen jednou.(18.7.2013)

  • neoBlast
    **

    Všechny tři hlavní chlapíky mám moc rád, ale Davise Guggenheima nad nimi moc nechápu. Atraktivní téma, zajímavé hudební osobnosti a on z toho vytvoří 100 minutové plkání o ničem, plné lyrických nálad a pomalého vyprávění příběhů bez pointy. Oscarový pán za kamerou měl přece také vykouzlit více, alespoň z té společné sešlosti. A můj oblíbenec Jack White mu v závěrečném sestřihu vypadá jak podivínský kokot, a vlastně ani jedna z legend nedává najevo, že se na setkání extra bavila... :-) 40 %(27.3.2010)

  • The Edge