Režie:
Carter SmithScénář:
Jack StanleyKamera:
Lyn MoncriefHudba:
Christopher BearHrají:
Kyle Gallner, Liza Weil, Johnny Berchtold, Billy Slaughter, Morgana Shaw, Sue Rock, Merah Benoit, Carson Minniear, Kanesha Washington, Betsy Borrego (více)Obsahy(2)
Muž je nucen čelit svému strachu a konfrontovat se s pohnutou minulostí. Musí najít způsob, jak přežít, když se jeho spolupracovník zlomí a začne násilně zabíjet. (FunDinDung)
Videa (1)
Recenze (19)
Slušnej rozjezd je záhy dojebán tím že se předtím zajímavá a tichá postava vraha rozmluví a zjišťujeme že se jedná o naprostýho blbečka s uplně nesmyslnou motivací, tedy i zápletkou filmu. Nelogičnosti se na sebe kupí s každou přibývající minutou a korunu tomu nasazuje konec plnej hysterickýho přehrávání a naivní pointa. Hvězdu dávám jen za solidní hudební doprovod a to že jsem se od srdce zasmál když hlavní hrdina vyprávěl o trauma z dětství. ()
Hororem se dá nazvat úvodní desetiminutovka. Posléze se to spíše promění v napůl drama a napůl thriller. Chvílemi hutnej road-trip za sebepoznáním a odpuštěním, i když ne z vlastní vůle. Vrah x outsider. Někdy to ve mně evokovalo Collateral, Training day či Dálnici 60. No kvalitativně to nemá na jeden ani náhodou, ale atmosféra tu funguje a hlavní momenty ( přítelkyně v nákupáku, návštěva učitelky ) jsou napínavé a čekal jsem, kdy se něco vysere a týpkovi jebne v bedně. Tady je právě škoda, že oněch kritických pasáží nepřišlo více a častěji. Mnohdy je tak snímek táhlou a nudící konverzací mezi oběma aktéry s filozofickými otázky a rady do života. ()
Skor zaujimavy psychologicky thriller ako horor. Ten ocakavate po uvodnej nahlej eskalacii. Casto sa sice balansuje, ci prekroci hranica nasilia, ale je to prave o tej hre s napatim. Prijemne prekvapenie, ze to pomerne drzalo pokope a do oci neblili zjavne blbosti. Ustredna dvojka to potiahla. I ten postupny "psycho-vyvoj" po traume z detstva sa dal pochopit, hoci priznavam, v ramci par hodin mi prisiel az moc naivny. Ale co my vieme, ako by sme sa spravali v tak extremnych podmienkach. Odporucam. 60% ()
„V duši troud a jáma bezedná, krve proud a cesta vražedná.“ Jednooká učitelka varuje školáčky: brokovnice není vhodný terapeutický nástroj pro léčbu trpící duše! A jizvy z dětství vám neodstraní ani sebetvrdší guma ze školního penálu, natož nějaký frustrát ze dna společenského žebříčku, s vražedně spasitelským komplexem. Může ale ukázat cestu a tou je odpuštění. Svým viníkům i sobě samému. Btw, už nikdy si nebudu stěžovat, že jsem měl v práci den blbec... OKÉNKO FASTFOODU: [][] Co nejhoršího se vám v práci může stát? [][] Že vám šéf začne mazat med kolem huby. [][] Že ten med zajíte den starým, olezlým hambáčem. [][] Že se kolega rozhodne v práci vymalovat. [][] Že pak začne zesnulému vedoucímu fušovat do řemesla, coby mentální kouč. [][] Tahle krvavá road back movie mě hned zpočátku vtáhla a už nepustila. Napnutý a s žaludkem sevřeným strachem jsem ji přežil a poučil se. I já odpouštím svým viníkům, všem pěti. P.S. pro JASON_X: „Krejž holého!“ ()
Je samozřejmě jen náhoda, že poslední novela Cormacka McCarthyho nese stejný název, ale já si ho tady našel. Ten jeho nihilismus, konflikt se společností, těžkost neseného břímě i pojednání o osudu, který má každý ve vlastních rukou, dokud mu je jiný neustřelí brokovnicí. Neexistuje nic takového jako život bez krveprolití a je jen příčina a následek.. Outsider Berchtold a jeho nestabilní mentální kouč Gallner to celé odtáhnou na jedničku. Žánrové označení horor je tady zcela zcestné a natěšení recenzenti pak hodnotí to, čemu se možná měli obloukem vyhnout.. ()
Reklama