Jak se stát vůdcem sekty

Pěkný formát, úspěšně ozkoušený na Jak se stát tyranem. Co mi tady ale poněkud vadí je, že narozdíl od předchozího seriálu, tady jsem větší část vůdců neznal a tím pádem toho o nich taky moc nevěděl. To by samozřejmě nebyl problém, ba naopak, jenže tenhle pořad nejde v některých epizodách dostatečně do hloubky, zbytečně dlouho se věnuje méně zajímavým aspektům konkrétních sekt a dostatečně nepomáhá pochopení jejich vzniku. Je škoda, že to nebylo pojato více dokumentaristiky a že kvůli dramatizaci se pořad místy uchyluje ke zkratkovitosti, čímž pro mě dosahuje toho, že pak působí spíš jako jednoduchý katalog, než jako série plnohodnotných dokumentů. I přesto, že po každé epizodě si připadám, jako kdybych se podíval teprve na trailer celého příběhu, pořád je to celkem zábava a jelikož jsou epizody krátké, jde o celkem dobrou oddychovku. 3/5 (02.08.2023)

O něco slabší než jak se stát tyranem, ale formát je stále stejný. S trochou nadsázky jsou zde vyobrazeny jednotlivé životy vůdců a jejich cesta k vrcholu a následný pád. Oproti tyranům jsem o polovině vůdců neslyšel, proto se mi více líbila předchozí série. To však nemění nic na tom, že jde o povedený dokument, který stojí za zhlédnutí. (31.07.2023)

Velmi dobrý dokument, který je dobře zpracovaný a pěkně animovaný. Některé epizody byli lepší, některé horší, dalo se najít spoustu míst, která šlo vylepšit, ale i tak vás jako diváka tenhle dokument většinu času baví a hlavně přináší něco, co tu ještě nebylo. O těchto sektách jsem nikdy neslyšela, takže jsem ráda, že dokument přinesl nové a zajímavé informace. (19.09.2023)

Pamatuji si, že se mi dokumentární minisérie Jak se stát tyranem moc líbila, o to víc mě potěšila zpráva, že Netflix přijde s novou, podobně laděnou dokumentární minisérií, která se však tentokrát zaměří na slavné vůdce sekt. Jak se stát vůdcem sekty je co do kvality zpracování prakticky stejně povedený dokument, formát zůstal víceméně neměnný, takže prostor pro nějaké výtky je v tomto směru skutečně minimální. Peter Dinklage jako vypravěč opět nezklamal, chválím svižné tempo i střídmou stopáž. Ačkoliv je minisérie opět velmi kvalitně zpracovaná, tak mě předchozí minisérie Jak se stát tyranem bavila o malinko víc. Je to dáno nejspíš tím, že oproti předchůdci jsem tentokrát o téměř polovině lidí nikdy nic neslyšel a vlastně mi někteří z nich ani nepřišli zas až tak zajímaví. Na druhou stranu jsem se alespoň zase dozvěděl něco nového. Dovedu si ale představit, že se třeba mohlo trochu více času věnovat notoricky známým postavám a jejich sektám či kultům, anebo třeba zvolit nějaké zajímavější sekty. Celkově jsem ale opět moc spokojený, dokument si určitě zaslouží vaši pozornost. 6/10. (07.08.2023)

Stylová obdoba "Jak se stát tyranem" nám opět nabízí vhled do myslí lehce narušených deprivantů, kteří skrze ovládání druhých probouzeli vlastní identitu, jelikož jedině tak se cítili hodnotní a důležití. Samozřejmě, některá individua jsou skutečně absolutně choří maniaci trpící megalomanstvím a syndromem spasitele. Bohužel, úplně stejně jako výše jmenovaný cyklus je to poměrně povrchní vhled do nejatraktivnější a nejvíce šokujícího výběru fanatiků. Ačkoli zajímavý dokument, stále se jedná o popcorn určený převážně tomu publiku, které zná tuto problematiku pouze okrajově. Většina těch pošuků dokázala zcela instinktivně vycítit strach a slabost svých následovníků, což jim dávalo sílu, která byla stále více umocňována narůstajícím vyhrožováním, psychickým násilím a ponižováním. Ta druhá část pošuků si pouze osvojila již předem zajetý vzorec, který aplikovala na slaboduché jedince, kteří nemohli v životě najít sami sebe, svou identitu, mír, lásku, ponožky...cokoli. V této tématice bych proto byla podstatně opatrnější než v případě všeobecně známých tyranů. Dokumentární cyklus o tyranech nám nabízel vhled do pozvolně měnící se legislativy daných zemí, narůstající cenzury a zavedením policejního státu - jak to končí ví minimálně naši pamětníci velmi dobře. Jedná se tedy o užitečný zdroj informací pro začínající politology, novináře či historiky. Tahle tématika, respektive tématika vůdců sekt nám nabízí pouze vhled do myslí zločinců, kteří využili své emoční plytkosti a jali se porušovat veškeré morální zásady za účelem dosažení svých cílů (které byly mimochodem mnohdy absolutně ujeté - kdyby to byly aspoň peníze nebo ovládnutí světa...). Nehledě na to, že neustálé připomínání např. Ch. M. je evidentně úplně k ničemu, když se nám přímo před naším nosem rozšiřují nejrůznější sekty, které se dokonce dokázaly civilizovat (Tvořivá společnost, LVČR, sekta kolem Richarda z Kutné Hory nebo Kuřimská kauza). Dostáváme se tedy opět k otázce, zda by nebylo podstatně přínosnější natočit samostatný dokument o těch, kteří se v minulosti ochotně přidali ke kdejaké sektě a nechali si jí vypláchnout mozek. Každopádně, velmi mě baví umělecký styl dokumentu a opět cynismus vypravěče. (14.08.2023)