The Cat and the Canary
Režie:
Paul LeniKamera:
Gilbert WarrentonHudba:
Hugo RiesenfeldHrají:
Laura La Plante, Creighton Hale, Forrest Stanley, Tully Marshall, Gertrude Astor, Arthur Edmund Carewe, Martha Mattox, George Siegmann, Lucien Littlefield (více)Obsahy(1)
Príbuzenstvo bohatého starého Cyrusa Westa čakajú na jeho smrť, aby mohli dediť. No Cyrus si vyhradil, že jeho posledná vôľa bude prečítaná až 20 rokov po jeho smrti. V stanovený deň sa netrpezliví pozostalí dostavia do jeho sídla. Z testamentu vysvitne, že Annabelle, jediná dedička s priezviskom West, bude dediť, ak je duševne zdravá. Ak nie je, peniaze a diamanty pôjdu do rúk niekoho iného, ktorého meno je v zapečatenej obálke. Právnik Crosby však zmizne predtým, než prezradí identitu tohto následovníka Annabelle... (matriosa)
(více)Recenze (18)
Naprosto skvělý atmosférický začátek mě zcela nadchnul a nikdo se pak nemůže divit, že jsem se začal těšit na prvotřídní podívanou... Samozřejmě o to větší bylo mé zklamání, když se postupem času skvělá atmosféra vytratila a byla nahrazena různými (docela nepovedenými) komickými prvky... Po pár desítkách minut se tak divák začne dost nudit... A to je vzhledem k opravdu luxusnímu začátku obrovská škoda... ()
Pro pět ran do klobouku..Skvost. Němý film nasáklý skličující atmosferou. Já prostě nemůžu jít s hodnocením níže. Nejvíc na starých filmech obdivuji to podmalování očí linkou (i u mužů) a výrazné rty, tady v tom hororu jednoznačně paní služebná... a prolínání dvou filmových obrázků k dosažení kýženého efektu, to muselo stát tenkrát práce.. ()
Horory s humornými vložkami mám rád, někdy dokonce raději než jejich bratříčky, které se tváří smrtelně vážně, postrádají jakýkoli nadhled - a přitom jde o pitomosti. Ale u The Cat and the Canary mi to lezlo na nervy. Pořádně ani nevím proč, jde o velice povedenou černou komedii, nakonec celkem dobře dopředu odhadnutelnou, která ani na chvíli nenudí, i se jí člověk zasměje - ale tady mi to prostě nějak nesedlo. Právě postava Paula, hlavního mužského hrdiny, byla tak komicky pitomá...až byla jenom pitomá, no. Jinak bylo vše takové, jak má být - staré zámecké sídlo, tajné chodby, podivné služebnictvo, uprchlý šílenec, tajemný vrah, kráska v nesnázích, zábavné vedlejší postavy (tetička Susan a neteř Cecily), odpovídající atmosféra, grafické hrátky s titulkami...prostě opravdu dobré, jen to uvízlo kousek před absolutním vrcholem. Ale jen kousek. ()
Nebýt groteskních sekvencí, byl by Cat and the Canary dobrým a strašidelným hororem, který za více jak osmdesát let od natočení stále v divákovi drží napětí. Téměř minimalistické prostředí jednoho hradu, hodně dobrá, převážně klavírní, hudba a rozumně se měnící barevné kamerové filtry - to vše dodalo filmu správnou strašidelnou atmosféru. ()
Film neotřele kombinuje hororové prvky s groteskními, čímž vyvolává zvláštní pocit divácké nejistoty, nakolik má cítit napětí, a nakolik se bavit... Situace volně přechází z hororových do absurdních (muž vidí na chodbě děsivou postavu - což je i natočeno jako hororová sekvence, schová se pod postel a celá situace je dohrána jako komediální). Hlavní mužská postava obrýleného chlapíka, který z se nesmělého a bázlivého smolaře vlivem situace a v touze ochránit svou vyvolenou stane chrabrým hrdinou, v mnohém otevřeně odkazuje k Haroldu Lloydovi. Celý příběh vlastně připomíná Lloydův/Roachův film Haunted Spooks, přičemž ho zároveň rozvíjí do několika rovin a využívá ostrých světelných kontrastů ve stylu německého expresionizmu, který občas přímo paroduje (včetně expresionistického hereckého stylu). ()
Reklama