연애소설
Lover's Concerto
Režie:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(více)Recenze (104)
Myslíte, že výrazy "jedinečné" a "deja vu" nelze zkombinovat? Korejské romantické filmy jsou všechny prakticky totožné, když tedy budeme hovořit povrchně. Mají podobný děj, podobné scény, podobnou hudbu, podobné herce, podobné pointy. Ale v každém z nich je něco, co z něj dělá jedinečný fenomén, je tam to něco nepopsatelné, nevyjádřitelné, neuchopitelné. Každý má vlastní duši a vlastní srdce. Objevíte v nich tolik poetiky, tolik lásky, že kdyby Shakespeare měl tu možnost Lover's Concerto (nebo jiný korejský velkofilm) vidět, roztrhal by plný závisti sonety a uznal, že o lásce nic neví. Lover´s Concerto mě co do emocí totálně odrovnalo, opět jsem oněměl, opět jsem si musel neustále utírat slzy. Všichni tři herci jsou bezvadní, velice sympatičtí a prožíváte s nimi každou situaci. O to víc pak člověka zasáhne zpráva, že ta krásná a úžasná herečka Eun-ju Lee je mrtvá. ()
Já vam nevim, jihokorejci, jako mistři těchhle bechderoucích romancí natočili podle mě lepší kousky. Kdybych se dokázal vyhnout tomu porovnávání s ostatníma citovkama, který mě vyždímaly až do morku kosti, byl bych asi nadšenej víc. Takhle je to o trochu menší concerto, než nabízí třeba muj vrchol A moment to remember. A co mi tam trochu vadilo, že chvílema jsem se v těch dějovejch liních ztrácel, tim pádem jsem se snažil najít, a tim pádem mě to odtrhávalo od vnímání. Naopak to ale nemění nic na tom, že jihokorejci jsou v tomhle žánru prostě asi nejlepší. ()
Hezký korejský film, kterému, ale něco k " dokonalosti" chybělo a myslím, že to byla hudba. Mělo jí tam být daleko více. Mrzí mě, že mu nemůžu dát hvězd pět, protože má tento film pro mě naprosto hvězdné obsazení : gentleman Tae-hyeon Cha, hezká Ye-jin Son, Geun-yeong Mun a Eun-ju Lee všechny tyto herečky ( a herce ) mám velice rád o to víc mě mrzí, že k dokonalosti chybělo málo. ()
Pekný smutný film, ktorý je niekedy až moc prekombinovaný. Čo myslím tým, že je prekombinovaný? Je použitých príliš veľa zvratových momentov a možno by na romantický film stačil len jeden. Hranie hercov je na vysokej úrovni (hlavne Tae-hyeon Cha hral výborne) a príbeh je fakticky veľmi pekný a nakoniec v konečnom dôsledku aj dojímavý. Pekná klavírna hudba len navyšuje celkový pocit z filmu a človeku sa proste chce plakať, aj keď nie vždy je v tomto filme prečo. Ja by som prijal aj iný koniec nie takýto, keď tých zvratov a kľučiek počas filmu bolo toľko, ale čo sa dá robiť scenárista a režisér (Han Lee) v jednej osobe mi chcel dať proste facku tak som to nejako predýchal a prijal. Tu som napísal len kozmetické veci čo mi na filme v podstate vadili, ale inak je to vynikajúci dojímavý film, z veľmi dobrým príbehom a výbornými hereckými výkonmi. ()
Netušil jsem, že mě to tak dojme, před viděním jsem byl spíše skeptický a neočekával jsem mnoho, ale čim více filmu ubýhaly minuty, tim více mi to přidávalo k náladě, tolik pocitů mi film přinesl. Jsem teď zralej maximálně na kapesníky. A konec, nic příjemnějšího i nepříjemného jsem čekat nemohl. 90% ()
Reklama