Isekai de Mofumofu Nadenade Suru Tame ni Ganbattemasu.

Huňatý ráj je přesně to co sliboval. Feel good věc se spoustou ňuňu zvířátek a spoustou mazlení se s nimi. Zároveň tam máme (celkem nečekaně) i trochu vážnějších témat, ale samozřejmě podaných v nekrvavém a víceméně poučném duchu. Přesně v duchu zábavných věcí, které můžete v klidu sledovat se svými ratolestmi. Hlavní postava je veskrze sympatická a celé to vlastně stojí na ní. Dá se říct že všichni okolo jsou taková stafáž, která jí od začátku do konce pomáhá a podporuje. A "záporáci" jsou klišovití až běda, prostě ten typ díla, kde záporáka poznáte už od pohledu. Animačně je to spíš podprůměr a dějově to občas umí překvapit, jen ve druhé polovině už to trpí jakousi šablonovitostí a opakováním neustále stejného mustru (Nefertima s partou někam přijde, narazí na bezpráví vůči monstrům, debatuje se co s tím a pak se to prostě vyřeší). Nebýt hlavní hrdinky a toho neustálého feel good pocitu, který to vyzařuje, tak by to byl tuctový průměr někde kolem 2 hvězd, takhle je to příjemná věc, na kterou jsem se každý týden těšil, která mě vždy zvedla náladu a pěkně jsem si u ní odpočinul. Snad se někdy dočkáme pokračování. 70% (20.03.2024)

Fluffy Paradise jsem si užil, mám rád tyhle roztomilé a příjemné série, které nejsou nijak extra náročné a dá se u nich dobře relaxovat (obzvlášť si jich cením v zimě, kdy je venku pošmourno, brzy se stmívá a moje celková nálada je často tak nějak – mizerná). Hlavní hrdinka je velmi milá, její snaha chránit všechna ta „nepochopená“ monstra (Goblin Slayer by se z Nefertimy asi zbláznil) je mi sympatická, protože kdo by neměl rád roztomilou malou holčinu, která se především snaží všem pomáhat a jejím hlavním cílem je pohladit si každé chlupaté stvoření, které se tu namane. Co se příběhu týká, na jednu stranu nad ním nechci moc přemýšlet, protože mi připadá, že některá rádoby velká dramata se s tím roztomilým a sympatickým laděním seriálu tak trochu tlučou a občas si také říkám, že některé problémy by se daly vyřešit mnohem rychleji, navíc ani hrdinčin plán na rezervaci pro příšery mě zatím úplně nepřesvědčil (snad ta monstra dopadnou lépe, než Indiáni v Americe) na druhou stranu minimálně u celé té poslední bitvy jsem nakonec dokázal ocenit, že se autor snažil vyřešit problém relativně uspokojivě pro obě strany, takové to „vlk se nažral, ale koza zůstala celá“, plus mě pořád zajímá, co se za celou tou migrací potvor na sever skrývá a co je tedy tím hlavním hybatelem v pozadí. Zkrátka i když jsou v příběhu nějaké díry, věci, které by se daly vyřešit lépe, přesto mě zaujal, což je u seriálu, který má být primárně o roztomilosti, chlupatých zvířátkách a malé holčině, která se chce s každou touhle příšerou skamarádit vlastně velký úspěch (bohužel ale příliš nevěřím, že bych se dočkal další řady, to se u těchto seriálů moc nestává). Animace je velmi líbivá, hudba též, většina postav mi byla celkem sympatická, nikdo mi tu vysloveně nevadil… Za mě si první dokončené anime v této sezóně odnese 7/10 a jako takový ten trošku dramatičtější, ale pořád velmi dobrý a roztomilý Večerníček to na nedělní zimní večery fungovalo. (17.03.2024)