Režie:
Jasuzo MasumuraScénář:
Rjózó KasaharaKamera:
Setsuo KobayashiHudba:
Sei IkenoHrají:
Ajako Wakao, Šinsuke Ašida, Júsuke Kawazu, Saburo Šinoda, Kisao Tobita, Ken'iči Tani, Keiiči NodaObsahy(1)
Mladá zdravotní sestra Sakura Niši (Ayako Wakao) je v roce 1939 přidělena do vojenské nemocnice uprostřed čínsko-japonské války. Na frontě panují tristní podmínky, zraněných jsou stovky, zdravotníků a léků zoufalý nedostatek. I přes válečné hrůzy však touží Sakura po lásce a navazuje několik vztahů s nejistou perspektivou: nejprve s dvěma vojáky z polní nemocnice, posléze se svým nadřízeným, zahořklým morfinistou doktorem Okabem. (Ertai)
(více)Videa (1)
Recenze (5)
Přes všechna témata a scény, u kterých se člověk rozpačitě vrtí na židli jde o naprosto geniální a neotřelé dílo, dalo by se s nadsázkou říci "ženský válečný film", z prostředí vojenských špitálů. Před očima se nám odehrává zcela otevřeně podávaný, perfektně propracovaný a stylizací nerozmělněný životní příběh mladé zdravotní sestry, jehož pozadí je tvořeno všemožnými válečnými hrůzami. Masumura se nebojí žádného tématu ani situace, snad právě proto, jak decentně je schopen podávat i ty nejšílenější skutečnosti. Moje až fanatická averze vůči i úplně drobným spoilerům mi zabraňuje naťuknout stěžejní otázky filmu - zde dvojnásob platí, že nejlépe si jej pustit, aniž člověk tuší, co ho čeká. ()
Zde výjimečně škoda karlovarského publika, které nezvlada 60 let starý film a směje se jeho topornym dialogům, což kazí zážitek. ()
Úchvatná Ajako Waka v nadčasovém příběhu o lásce a smrti, který určitě patří k nejlepším protiválečným filmům, co jsem viděl. Ten kontrast sexu a smrti je umělecky mimořádně působivý a dokonale srozumitelný, navzdory časové a kulturní bariéře. Pro slabší povahy to nebude, protože Masumura chtěl divákem otřást, ale odměnou za odvahu neodvracet zrak je zde výjimečný divácký zážitek. ()
Líbil se vám M*A*S*H, ta načančaná, navoněná, slušňácká "srandovní" pohádka o válečné nemocnici? Tak si ho s rozběhem vetkněte někam. Japonské deziluzivní drama Akai Tenshi se ubírá poněkud jinou cestou. Soustředí se krom hlavní hrdinky Nishi Sakury (jedna z nejhezčích asiatek vůbec, Wakao Ayako) i na jednotlivé epizodnější postavy -- všichni jsou vystaveni poznání vlastní bezmoci, a musejí se s ní vyrovnat. Zatímco rady nadřízených doporučují chovat se k vojákům jako k položkám a absolutně neprojevovat jakékoli emoce, Sakura odmítá a její srdce plane. Jinak je těžké popisovat film a nespoilerovat, nicméně poznamenal bych, že přesně ukazuje, že Japonci zaútočili na velkou Čínu pro nesnesitelný mindrák z extrémně malých pindíků, které potom redukováni na zvěř logicky strkali úplně všude, kam to šlo i nešlo. Tím se vysvětlují i jakékoli jejich historické "hrdinské" činy, jako třeba Nanking. Možná kdyby je někdo (nadřízení, rodiče, škola...) aspoň mírně napomenul nebo dokonce pokáral, že se to nedělá... ()
Válka ukázaná z té nehrdinské stránky - plná bolesti, zoufalství, strachu, krve, zvratků, exkrementů a amputovaných končetin. Přitom zde nejde o nějaké naturalistické líčení, nakonec už tím, že je film černobílý je stylizovaný. V tomto prostředí, které by mohlo aspirovat na jeden z kruhů Dantova Pekla, přežívá mladá a vskutku milosrdná sestra, pro níž je to těžší, neb její citlivost ještě neatrofovala. Apokalypsa bez naděje. ()
Galerie (4)
Photo © Independent Cinema Office
Reklama