Pearls of the Deep
Komedie / Povídkový
Československo,
1965, 105 min
VOD (1)
Obsahy(2)
Svérázné povídky Bohumila Hrabala přitáhly v 60. letech pozornost mladých filmařů, kteří v nich nalezli netušenou poezii všedního života. Žánrové ladění i vyznění příběhů je rozličné, (ne)herecké ztvárnění mistrně evokuje hrabalovsky pábitelské postavičky. Zavítáme mezi nadšence automobilových závodů, navštívíme dva staříky v nemocnici, ocitneme se v libeňské hospodě, nechybí ani instalatér zamilovaný do cikánské dívky. Příběhy jsou černobílé, jedině návštěva pojišťováků v domě naivního malíře je natočena barevně. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (16)
Bohumil Hrabal
- Režisér nejúspěšnějších adaptací jeho děl, Jiří Menzel, vzpomínal ve své autobiografii "Rozmarná léta" na jejich první osobní setkání (předcházející povídkovému filmu Perličky na dně, 1965) takto: "Překvapilo mne, jak pan Hrabal vypadá. Podle textů jsem ho odhadoval na člověka z naší generace, ale on byl o mnoho starší. Tehdy byl dvakrát tak starý, než jsem byl já. Seděl vzpřímeně, kouřil a cigaretu přikládal k ústům s elegantním zakroužením ruky. Později, když jsem poznal jeho maminku, viděl jsem, že to mávnutí loktem a gesto širokého oblouku, ve kterém šla cigareta od úst, odkoukal od ní. Se svou atletickou postavou a jemnými vráskami v obličeji mi připadal jako vysloužilý fotbalový internacionál. Hezkou souměrnou tváří připomínal herce z francouzských filmů." (NIRO)
Bohumil Hrabal
- Režisér Jiří Menzel vzpomínal na chvíle po jejich prvním setkání v hotelu Palace (týkající se připravovaného natáčení povídkového filmu Perličky na dně, 1965): "Dodal jsem si odvahy, dohonil pana Hrabala, abych ho oslovil, a cestou Jindřišskou ulicí na Václavák se ho neobratně zeptal na to tajemství, které mi vrtalo hlavou od mé první čtenářské zkušenosti s jeho texty. U žádného jiného autora jsem nezažil tak intenzivní setkání s lidskými neštěstími, vypravované přitom bez děsu, s humorem i soucitem zároveň. Zeptal jsem se ho, jak je možné vidět tragické okamžiky člověka, a přitom se bez cynismu usmívat. Můžu teď jen stručně a nešikovně zopakovat, co mi tenkrát na té Jindřišské ulici řekl, ale obsah jeho mozku mi setrval v mozku natrvalo: Smrt a neštěstí patří k životu nedílně, stejně jako všechno ostatní, a má se tedy brát stejně jako jiné stránky života se samozřejmým náhledem, bez zbytečné tragiky a pokud možno z té veselejší stránky." (NIRO)
Sběrné surovosti (1965)
- Protože tato Herzova povídka po konečném sestříhání ve výsledku o jednu minutu přesáhla povolenou stopáž 30ti minut, nebyla zařazena do konečného filmu Perličky na dně (1965), pro který byla původně určena a byla promítána samostatně. Jelikož byla v kině zařazena před německou detektivkou, paradoxně ji nakonec vidělo víc diváků než samotné Perličky na dně. (LadyPupu)
Slavnosti sněženek (1983)
- Ve filmu zazní skladba „Poustevník“ od Bedřicha Nikodéma. Slyšet ji můžeme také během Hrabalovy povídky, zpracované ve snímku Perličky na dně (1965). (artcha)