Pohraniční pásmo

Vynikající detektivka z vojenského prostředí, z prostředí nenávidějících se stran Severní a Jižní Koreje. Chan-wook Park, dokázal tento nesmyslný spor dvou odlišných režimů nádherným způsobem odsoudit. Ačkoliv je "Jihokorejec", odsuzuje obě strany, v obou ale nalézá i to dobré. Střetávání se v modrých stanech, které rozděluje 38. rovnoběžka, kdy jedna i ta druhá strana má panickou hrůzu z toho, že by tuto čáru přakročila (naštěstí v tomto filmu nejsou všichni takoví), jen podtrhuje nesmyslnost tohoto politického sporu. Nezapomenutelná je "plivající" scéna. 9/10 (13.11.2009)

Vojenská dráma s prvkami detektívky. Joint security area je prvým výrazným Parkovým filmom, s ktorým v domácej krajine získal tak rešpekt kritiky ako aj komerčný úspech u publika. Odohráva sa na demilitarizovanom území korejského polostrova, kde jednej noci dôjde k násilnému a vražednému stretu medzi pohraničnou posádkou juhokórejcov a severokórejcov. Prípad prichádza vyšetriť členka nestrannej organizácie a postupne odhaľuje hlbšie pozadie celého incidentu. Oproti neskorším Parkovým filmom JSA trošku zaostáva po horizontálnej línii, t.j. príbehu. I keď jeho odvíjanie je pomalé a premyslene vrstvené, miestami, hlavne vďaka neustálemu prepínaniu dvoch časových línii (súčasné vyšetrovanie a retrospektívny náhľad na samotné pozadie incidentu) a pre mňa trochu nadbytočnej postavy vyšetrovateľky, stráca kompaktnú súdržnosť a čiastočne narúša tempo odvíjania deja. Formálnej stránke ale nie je čo vytknúť, pričom hlavne strihovou skladbou Park jasne poukazuje na svoje silné stránky a až fetiš v detailne premyslenej kompozícii. Vo výsledku 4,5* (18.01.2005)

Jaké hranice jsme schopni překonávat? Nemyslím ty mezi dvěma státy, i když přesně na pomezí Severní a Jižní Korei se tenhle příběh odehrává, ale ty lidské. Na to jakou cenu má zakázané přátelství se nám snaží dát odpověď až překvapivě poklidný Chan-wook Parkův film. Výborné drama, bohužel s pro mě rušivými vstupy při dialozích v angličtině. (06.06.2012)

Tak jiný než Gojijeon a přitom tak stejný. Pro mě nebylo důležité ani to, jak se to stalo. Ale spíš proč se to stalo a to tvůrci naservírovali hezky po částech a na přeskáčku, takže člověk nemohl vypnout a nechat mozek odpočívat. A navíc, to proč mi zůstalo v hlavě, i když už jsem věděla. Asi budu mít dneska o čem přemýšlet. Absurdní vztah mezi oběma Koreami ukázaly oba filmy naprosto dokonale. (29.10.2014)

Park Chan-wook mi svým OldBoyem představil pro mě do té doby neznámý korejský film. Joint Security Area je druhý Parkův film, který jsem viděl. A znovu mi vyrazila dech ta nápaditost, co se úhlů záběru a zajímavých střihů týče. Parkovy delší, kompozičně čisté a jednoduché záběry ostře kontrastují s dnešním trendem "uspěchaného" střihu. Z herců je mi známý pouze Byeong-heon Lee, který perfektně ztvárnil hlavní roli ve snímku Bittersweet Life. Zde je jeho výkon trochu slabší, přesto pořád nadprůměrný. Samotný příběh je vyprávěn podobným stylem jako v OldBoyovi. Postupně se dozvídáme, jak se vyšetřovaná událost vlastně odehrála. Park mistrně příběh graduje a co bych ocenil ještě víc, dokáže ho úderně zakončit. Shrnul bych to tedy tak, že se rozhodně těším na tohoto korejského mistra u dalšího z jeho filmů. (19.12.2009)