Přední linie

Těžko lze někde na světě najít dvě země, které mají podobně vyhrocené vztahy jako Severní a Jižní Korea. Pro mě šlo o docela neznámou kapitolu války a film, který mi byl doporučen jedním kolegou. K mému překvapení šlo o kvalitní podívanou, poukazující na nesmyslnost války a na vše utrpení, které sebou pro všechny zúčastněné nese, navíc se tu objevila celá řada dobře zapamatovatelných momentů...75%. (16.09.2012)

Příběhově poměrně přímočaré, ale co do postav a vizuálu velice kvalitní válečné drama z ne tak okoukaného prostředí korejské války. Příběh skupinky sympatických vojáků, u nichž oceňuji poměrně propracované prokreslení charakterů, takže mi tentokrát úplně nesplývali, ačkoli si byli všichni podobní jak vejce vejci. Tu trošku chlapáckého humoru velice záhy přeruší válečný masakr, který možná šetří na krvi a laciné brutalitě, ale i přesto bitvy působí velice surově a drasticky. (09.07.2015)

V Jižní Koreji je opět k vidění vynikající válečný film, který se zaměřuje na otázku rozdělení Koreje,(stejně jako kdysi Joint Security Area, Double Agent a mnohé jiné snímky). Místo válečných sekvencí však hlavně oceňuji dokonale propracovaný scénář, psychologii postav, které nejsou černobílé. Peklo války člověka deformuje do něčeho mnohem horšího, než je zvíře... Těší mě to nenásilné vykreslení druhé strany, snaha proniknout do motivace bojujících. Vskutku působivé, nikoliv laciné, vydírací, nebo velmi chtěné na efekt jako Taegukgi - Pouta Války. Jak vidno demence politických vojenských špiček je věčná, někdy však bohužel ne tak zjevná jako v 1.sv., jak to parodicky, ale pravdivě zobrazovala Černá Zmije. Další devizou filmu je vynikající kamera, především v hlavní roli Go Soo (Green Rose, Some, Into White Night), který vyrostl ve skvělého herce, tohle je zatím jeho nejtěžší role a zhostil se jí s bravurou. (24.11.2011)

No tak jestli si u Pout války říkal, že Korejci mě válečným filmem nepřesvědčí, tak Přední linie mě vyvedly z omylu. Naprosto perfektní mix válečných sekvencí, protiválečné agitky a navrch rozvinuté charaktery jednotlivých postav. A k tomu se mi jednotlivá šikmoočka nepletla dohromady, jak se mi často u asijských filmů stává, když je tam těch žluťáků moc. Veliké překvapení a na pana Hun Janga se asi podívám trošku podrobněji. 90% (24.07.2012)

Proč? Nač? Jak? Nikdo, a to myslím opravdu vážně, neumí ukázat absurditu války tak jako Jihokorejci. Teď jsme dokoukali a já místo jedné dvojky vína musela dát dvě. Jinak bych to snad nezvládla. Poslední půlhodina mě zase jednou srazila do kolen. A první "nehistorická" role Lee Davida, v které jsem ho viděla, je nezapomenutelná. (03.05.2013)