66 Seasons
Režie:
Peter KerekesScénář:
Peter KerekesKamera:
Martin KollárHudba:
Marek PiačekVOD (1)
Obsahy(1)
Dokument, ktorý prostredníctvom zachytenia spomienky zobrazuje Mestskú plaváreň - ktorá ovplyvnila život multinárodnej spoločnosti v Košiciach. Bolo to miesto, kde sa stierali nielen národnostné, ale i majetkové rozdiely. Stará plaváreň v istom zmysle zosobnila demokraciu. Dokument bude nielen sentimentálnym obrazom starej plavárne, ale aj vlastnou výpoveďou režiséra o príslušnosti k miestu a ľuďom. Film je poskladaný z niekoľkých príbehov odohrávajúcich sa na košickej Starej plavárni v období rokov 1936 až 2002. (STV)
(více)Recenze (16)
Asi som urobil chybu a čakal som od dokumentu históriu jedného kúpaliska. Tá je tu tiež, ale v prvom rade ide o spomienky starších občanov na vojnu, okupáciu v 68, štb, atď. K slovu sa dostane aj potápačský krúžok na kúpalisku. Akoby sa Kerekes rozhodol, že urobí rozhovory s týmito konkrétnymi ľuďmi a len tak mimochodom sa budú odohrávať na kupku. Ak k dielu od začiatku pristúpite týmto spôsobom, dejisko vám nebude pripadať až tak náhodne zvolené a nebudete to riešiť. Kerekes ale zaujme peknými strihovými prechodmi, filtrom, evokujúcim "staré dobré časy", ale občas zarazí zbytočnými otázkami. ()
Jistá výpovědní hodnota se tu dá najít, ale nejsem si jistý, o čem tohle domácí video vlastně mělo být. Proč chodit po plovárně a ptát se opalujících se lidí na boha, karmu či smrt? A když už se na smrt ptají i těhotné ženy, musí to pro ně mít nějaký význam. Občas pokus o stylizaci, ale většinou bezradný amatérismus. ()
Čím viackrát tento film vidím, tým ho mám radšej. Pri prvom pozretí som si povedal - fajn. Malo to aj nápad aj to miestami bolo vtipné, ale mal som pocit - že je to také o všetkom aj o ničom... Neskôr som zistil, že práve o to ide - je to film o spomínaní a minulosti, o nostalgii - a spomienky sú vždy veľmi selektívne a subjektívne. Z mnohých vecí ostane len prchavý pocit, impresia, zapamätáme si len nepodstatný detail, presné obrysy reality blednú, skutočnosť a fikcia, mystifikácia - to všetko splýva dokopy a s odstupom času sa na to dívame už len ako na minulosť, niečo nenávratne stratené. Presne toto robí tento film - cez príbeh jednej plavárne ukazuje ako to s tými našimi životmi a spomienkami vlastne je. Robí to hravo, s nadhľadom a láskou k životu, ktorý prináša všeličo, ale závisí len od nás, ako sa naň dívame. Film má navyše veľmi dobrý soundtrack a príjemnú uvoľnenú letnú atmosféru... ()
Košičan Petr Kerekes přichází se zdánlivě jednoduchým nápadem - (zjednodušeně řečeno:) na místní plovárnu přivádí (nejen) pamětníky a nechává je hovořit. Z jejich slov pak poutavě skládá světonázorové a historické paralely. Mezi vzpomínajícími je i expertka na maďarskou kinematografii Kateřina Pošová (dáma na střeše). Otec P. Kerekese Juraj, který se ve filmu též objevuje, byl známým slovenským televizním režisérem a zemřel na štědrý večer roku 2004. ()
Pobavila mě opalující se slečna, která na otázku jestli bude vypadat takto , řekla, že je to ještě daleko. No uplynulo 18 let...Před třemi lety jsem okolo této plovárny za vlny veder šel, ale koupal se v nedalekých menších městských lázních. Na kraji Košic bylo u lesa ještě jedno menší koupališťátko. Dokument je pojatý v takovém Vávrovském šumném naivním crazy stylu. ()
Galerie (4)
Reklama