Kouřové signály

Trvalo mi osmnáct let, než jsem se k tomuto "jinému" filmu dostal. Přece jen jsem o něm tenkrát četl v nemocnici, což je místo, na které člověk raději zapomíná a tak jsem poněkud zapomněl i na Kouřové signály. Čas na Thomase, Victora a především jejich příběh o cestě, při které se mimo jiné znovu obnoví jejich přátelství přišel nyní... Právě příběhem je to vlastně jednoduchý film, který ale nepostrádá vícero vtipných, ale i dramaticky silnějších scén. Jeho největší zajímavostí ale samozřejmě zůstává nahlédnutí do života dnešních indiánů a právě to mě původně zaujalo nejvíce. Herecky je to film uvěřitelný, navíc především hlavní herci hrají velice dobře. Chris Eyre natočil tématem a obsazením zajímavou road movie, která rozhodně nezklame, naopak pobaví a třeba i rozesměje jednou z několika povedených hlášek. 75% (12.09.2016)

"John Wayne´s teeth, John Wayne´s teeth, are they plastic, or are they real?" Kdyby nic jiného, tak tuhle říkanku si budu z téhle indiánské roadmovie pamatovat ještě hodně, hodně dlouho. Mimochodem, docela mě překvapilo, jak je John u indiánských teenagerů "oblíbený". Trochu jsem se nad tím ale zamyslel a chápu je. (24.05.2003)

Odkaz posledních žijících indiánů, je v tomto filmu jasně znát. Každý starý národ, žijící si po svém, ničí alkohol a moderní civilizační návyky. Vypráví se tu o mnoha věcech. Jak lidé celý život litují svých činů. Jak se synové zříkají své totožnosti aby ji posléze našli. Jak citlivé a křehké je spojení dvou odlišných kultur, z nichž ta moderní necitelně ničí tu starou. Film o posledních indiánech, kteří by měli být hrdí na to, jací jsou a udržovat svůj odkaz s hrdostí a úctou. Krásně natočený film o indiánech, který natočili indiáni. Více je třeba vidět. (02.09.2012)

Indiáni pro mě nejsou zrovna kulturou, kterou bych vysloveně vyhledával. Když ale na ně občas narazím ve filmech, rád se na ně podívám. Zajímavé ale je, že ve výsledku s těmi filmy zůstanu tak nějak na průměru. Ani nepřekvapí, ani nepotěší. Prostě ukážou to, co ukazuje snad každej film o indiánech. Utlačovaný národ bílou většinou, která se ve svém světě utápí v chlastu, jak zvíře v ohradě. (25.09.2015)

Prechadzka so sympatickymi iducimi nacelnikmi a bleskovymi pohladmi smerom spät, nedopadla najhorsie. V podstate sa slo pomalsie po rovnom asfaltovom terene , ale trafil som aj hrbol, neskor trikrat prilozil som si ruku k ustam, lebo je to slusnost pri zívaní, ale na druhu stranu nakoniec moja dusa ostala pohladena, takze silnejsie tri, kedze sa tie pohyblive obrazky indianskeho povodu vyskytuju ako safranu v mojej kuchyni .POW WOW (22.06.2015)