Kouřové signály

Tenhle film jsem viděl ještě v minulém tisíciletí, nejspíš v Aeru na Žižkově, a až dodnes, kdy jsem si dal repete, jsem si ho docela dobře pamatoval. Některé filmy se holt člověku vryjí do paměti, ačkoliv Victor a Thomas, mladí kluci z rezervace, se příliš nepodobají těm pomalovaným ječícím divochům na koních, s luky, šípy a tomahawky, které jsem v dětství tak bezmezně obdivoval. Popravdě mě ale druhá projekce už neoslovila tolik jako ta první, dávám přednost trochu vážnější notě, a odlehčená a úsměvná forma filmu na mě byla místy až příliš komediální a cukrkandlová, stejně jako dialogy a hlášky Victora a Thomase byly často až příliš vyumělkované. Ale za úplně největší průser považuju tu děsivou paruku, kterou tvůrci narazili na hlavu jakoby ostříhanému Victorovi, tenhle neestetický detail mi závěr filmu docela otrávil. Na druhou stranu se pak filmu i přes svou zkratkovitost, grotesknost a nadsázku podařilo výborně vykreslit realitu života v takové indiánské rezervaci, i pocity Indiánů mimo ni, je holt znát, že ho psali i režírovali domorodci. (08.11.2022)

mě tento film nijak nezaujal, indianský život jak je zde prezentován je fajn, ale přišlo mi vše nějak moc zdlouhavé, některé pasáže docela nudné, takže tímto filmem nejsem tolik nadšená, jako ostatní uživatelé, tak kde je chyba? že bych potřebovala vidět jiný film, s lepším námětem, a jiný styl filmu? nejspíč to tak bude, škoda, očekávala jsem od tohoto filmu více, i více té srdeční záležitosti, ale to se zde nestalo, bohužel, (03.02.2011)

Odkaz posledních žijících indiánů, je v tomto filmu jasně znát. Každý starý národ, žijící si po svém, ničí alkohol a moderní civilizační návyky. Vypráví se tu o mnoha věcech. Jak lidé celý život litují svých činů. Jak se synové zříkají své totožnosti aby ji posléze našli. Jak citlivé a křehké je spojení dvou odlišných kultur, z nichž ta moderní necitelně ničí tu starou. Film o posledních indiánech, kteří by měli být hrdí na to, jací jsou a udržovat svůj odkaz s hrdostí a úctou. Krásně natočený film o indiánech, který natočili indiáni. Více je třeba vidět. (02.09.2012)

Obsah včetně závěru: Dva indiánští mladíci z Idaha se vydávají do Phoenixu pro popel otce jednoho z nich. Viktor se snaží držet kamennou tvář indiánského bojovníka a jeho společník je spíše zženštilí pošuk s neustálými patetickými historkami, který se stará o babičku. Viktorův otec zachrání „pošuka“ jako miminko vyhozené z patra hořícího domu. Viktor otci nemůže odpustit, že od nich odjel, když mu bylo jedenáct. Ve Phoenixu se dozvídá od tátovi kamarádky, že odjel kvůli tomu, že tehdy ten dům, kde uhořeli lidé, v opilosti nechtěně zapálil. Společníci se vracejí tátovou dodávkou do rezervace a Viktor tátovi odpouští a sype jeho popel do řeky. (11.12.2008)

Být to víc konzistentní a tu čtvrtou hvězdu bych klidně dal. Takhle je to pohodová buddy road movie o přátelství, odpuštěný starých křivd, historii Indiánů a jejich vztahu k (nepravým) Američanům a naopak (ačkoli to je do toho přidáno do několika scén a dialogů na první pohled nenásilně, ale na tu druhou to tam působí ne zrovna přirozeně a spíš na sílu) a do toho je zde i pár povedených vtipných scén, o které se většinou stará Thomas. Je to fajn, ale stejně z toho nemám silnější dojmy. Navíc co se nějaké hloubky týče, nepřišlo mi to úplně dotažené. Ale i tak jsem to rád viděl, špatné to rozhodně není a třeba časem tu čtvrtou hvězdu přidám... Lepší 3* (16.07.2021)