Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (67)
"Co je to ten nový Rus?" Na tuto otázku, kterou Babka pokládá svým příbuzným při pohledu na zasněžené vilové novostavby z jedoucího žigula, by se dalo odpovědět více jak mnohovrstevně. Při pohledu do tváře této staré babičky dokáže člověk zachytit veškerou katarzi, která rusko za posledních sto let potkala. V babiččině tváři se zračí dobrosrdečnost, skromnost a určitá pokora - vytvořená během přetěžkého života v Rusku. Přesto že snímek je dějově triviální nabízí výborný pohled na současný stav východního obra, a naprosto výborným způsobem dokázala Nina Shubina v roli babičky ztvárnit postavu, jejíž výraz tváře nese snad všechny strasti, které Rusko bude ve své duši ještě mnoho let překonávat. ()
Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Původně jsem na film ani nechtěla jít, ale ještě byly volné lístky, tak jsem využila příležitosti. A je to ten nejsilnější film, který jsem na letošním festivalu v Karlových Varech, viděla. Dlouho mě film sice nijak nebavil, ale pak se začalo vyjevovat, co chce vlastně sdělit a po skončení jsem nemohla popadnout dech. Kdybych se na to dívala sama, jistě brečím jak želva tak, jako spousta lidí v sále. ()
Z některých lidí vyrostou nevděčné bezcitné svině, žijící si jako prasata v žitě - jiní mají srdce na dlani a jejich osud je krutě těžký. Takový už je život. Ona se pro rodinu rozdala, rodina jí však její lásku vrací podivným způsobem. . . . . Babuša a její klidný a vyrovnaný pohled chytne za srdce, stejně jako celý tento, možná trochu naivně působící, avšak veskrze lidský film. ()
"A to je čo?".., to sú domy nových Rusov...Takých ako my?"...Nie, to nie je príbeh o ruských zbohatlíkoch, toto je dosť krutý príbeh, ktorý by kľudne mohol byť aj o tvojej "bábuške". Film ma chytil od prvej minúty a nepustil až do samého záveru, dokonca som zhltol aj záverečné titulky so skvelou ruskou a smutnou piesňou. Obsadenie je perfektné a bábuška je tak sympatická , že by ju prichýlil takmer každý (len vlastná rodina nie...). Nenávidím ruskú politiku, ale milujem ruský národ a tento film je tak ruský, ako len môže byť. V prvej polovici filmu sa nájde miesto aj pre humor, hlavne v spojení s alkoholom, no neskôr sa film nesie v čoraz smutnejšom tóne, až príde záver a scéna s posledným jablkom, kde bábuška povie: "Dasvidania Olinka...", kde už mi zovrelo hrdlo. Aj u nás sa zvykne hovoriť, že za dobré nič dobré nečakaj, ale tu to tvorcovia priviedli až na hranu. Babusja?...100%! ()
Poslední půlhodina byla opravdu velmi silná a tragická, za což z velké části mohou také procítěné herecké výkony hlavních protagonistů. První část filmu se mi zdála naopak zase docela vtipná (opravdu jsem se málem podělal smíchy, když chtěl "ďáblem posedlý" Víťa zakopat celou tu budovu s lopatou :D :D ). Celkově film poskytnul náhled do života a poměrů v Rusku a varuje před odlidštěním, které se stále více rozmáhá (jenže co s tím?). Snímek se mi hodně líbil a až na pár slabších míst snad neměl chybku 9/10 ()
Reklama