Metallica: Some kind of monster

Metallica je pro mě absolutní láska. Při sledování tohoto dokumentu to bylo dost poznat. Vždy jsem totiž při jakékoliv příležitosti/písničce (neboli když se zapnula jakákoliv jejich písnička) tak jsem ji během pěti vteřin identifikoval a zpíval jsem s nimi. Nyní z toho mám řádně vyřvané hlasivky. Ale nelituji toho. Jejich hudbu poslouchám při každé příležitost. Tento dokument však pojednává o tvorbě jejich alba St. Anger, které osobně asi považuji za jejich nejslabší (Black Album je naopak dle mého nejlepší, protože pecky jako Enter Sandman, Of Wolf And Man, Sad But True, Nothing Else Metter, Holier Than Thou, to vše jsou jedny z mých nejoblíbenějších skladeb, společně s takovými jako je Master Of Puppets, All Nightmare Long, For Whom The Bells Tolls, Whiplash, Motorbreath, Blackened, Creeping Death, Here Comes Revenge, Metal Militia, Seek And Destroy, Ride The Lightning, novinka Lux Æterna nebo Jožin z bažin). Tahle skupina totiž umí naprosto úžasné balady, které natáhnou klidně na 8 minut. Ty balady mají melodii, mají myšlenku (kupř. Nothing Else Metter). To St. Anger v podstatě nemá. To je vlastně jenom obrovskej řev, kterej nepolevuje a nepolevuje. A nebo je už takovej makovej nemastnej a téměř nudnej (titulní skladbu St. Anger nemusím, je to právě takovýhle podivný mix). Ale tenhle dokument to vlastně celé vysvětlil. Oni vlastně měli smlouvu a neměli texty, tak se dva roky plácali ve studiu a stvořili desku. A víte vy co? Náhle mám to album mnohem radši, když vezmu v potaz, co tomu předcházelo. Metallica je agresivní hudba, která prostě nejde pouštět potichu. Taky zvuk na televizi jsem měl puštěný naplno a skvěle to dodělávalo atmosféru celého dokumentu. James Hetfield bohužel jenom trochu, jen nepatrně klesl v mých očích na jednu takovou mnutu dvě tohohle filmu, protože byl prostě nepříjemný hovado. Však ta jeho rodina z něho dělá prostě pořád člověka a mě se to strašně líbilo. Kirk Hammett byl ale o poznání tišejší než jsem si jeho povahu představoval. Mnohem introvertštější. Pořád ale moc fajn tejpek. Ale borec Lars Ulrich...! Hovado se vším všudy (jeho sbírka obrazů absolutní peckoš!), pořádnej odvázanej rebel. Scénka, kde vypráví o svém umění a náhle se ozve ,,Tati! Tati pojď sem!'' byla vlastně neuvěřitelně dojemná, když vezmete v potaz jeho odvázanost. A Robert Trujillo na konkurzu zaválel, náhle v mých očích vystoupal zase o něco nahoru (já ho jako občas moc nemusím, protože mi přijde, že třeba zkazí For Whom The Bells Tolls). Dokument je teda pro mě absolutní pecka a nejoblíbenější dokument. Bomba, absolutní MASTER DOKUMENT!!! 10/10 (11.12.2022)

Dokument je skutečně na velmi slušné úrovni. Problém je, ale v tom, že Metallica se v rámci svého "umění" klasicky zaprodala komercionalizaci. A proslovy jako, že se jedná o nejlepší metalovou kapelu všech dob mě dohání k šílenství. Vždyť se jedná jen o laciný poprock. Z toho se už nikdy nevyhrabou (i když chtějí). Je to škoda. Když si třeba vzpomenu na kultovní album Master of Puppets. (24.05.2007)

Zvláštní skládačka. Dokument to je, velmi neortodoxní a zvláštní, ale funguje tak jak má. Popisuje hlavně Metallicu snad v nejsložitější situaci v jaké kdy byla a nedělá jí to dobře. A my to zde vidíme z první ruky. To ani nemluvím o tom, že je zde zachycená kapela, kdy se chce skoro pozabíjet, taky natáčejí album a James jde nečekaně i do alkoholové léčebny. Je to trochu zvláštní, protože se zde řeší i trochu jiné problémy, než by to bylo u normálních lidí. Jelikož toto jsou milionáři, problémy mají stejné, ale jejich průběhy vypadají nepřirozeně jinak. Zároveň i způsob vyjadřování zúčastněných je sice přímý, ale i přesto odlišný a zvláštní. Skoro až v tom špatném slova smyslu. Jde bez pochyb o skvělé zaznamenání. Krom toho já mám album St. Anger velmi rád, ale spousta lidí tu změnu stylu nepochopí. To jsem asi taky čekal. Že se zde vlastně vysvětlí proč Metallica přestala hrát heavy metal a tak trochu vsadila na experimentální punk. To ve výsledku chybělo filmu nejvíce. I tak si myslím, že je to kvalitní podívaná nejen pro fanoušky této legendy. (07.06.2018)

Skvělá záležitost nejenom pro skalní fans. Drsná metalová hudba se tu sráží až s nečekaně citlivým a obnaženým vnitřním světem kapely. Hetfield (zpěv kytara) a Ulrich (bicí) jsou velice silné individuality a stačí škrtnout a vše letí do vzduchu. Vůbec mě překvapilo kolik silných a pestrých scén tento dokument skrývá. Metallicu mám rád, neznám ale nic bližšího kolem jejich historie, přesto mě dokument vtáhl a vyplivl až na konci. Dokument obnažuje kapelu a její členy a ti zaslouží respekt za odvahu "pustit" něco takového mezi lid. Oni ti metalový bozi jsou přeci jenom lidi, utápějí se v chlastu, depresích, neschopnosti, radosti a celé je to kupodivu VELICE zábavné. silných 80% (03.06.2008)

Na hudbe skupiny Metallica som vyrastal a hoci od Black Albumu ich veľmi nemusím, tento dokument ma nesmierne potešil a zaujal. Dlhodobá mravenčia práca oboch režisérov, kvantum dlhodobého snímania členov skupiny a ich blízkeho okolia sa oplatila a tých 145 minút (uncut verzia) utieklo veľmi rýchlo.. Zaujímavý exkurz do života jednotlivých hudobníkov, genéza vzniku albumu St. Anger, ako aj boj s démonmi, atď, atď...Prekvapivo otvorené, nestrojené a neumelé..Vynikajúci dokument a "must-see" záležitosť pre fans! 4,5*/5 (28.04.2007)