poster

Svatá hora

  • Mexiko

    La montaña sagrada

  • USA

    The Holy Mountain

  • anglický

    The Sacred Mountain

  • Slovensko

    Svätá hora

Drama / Fantasy / Experimentální

Mexiko / USA, 1973, 114 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tommy987
    *****

    Povinná četba pre všetkých, ktorí si myslia, že najdivnejšie filmy tvorí David Lynch alebo Shinya Tsukamoto... Inak dosť by ma zaujímalo, ako vyzerá, resp. ako sa tvorí scenár niečoho takéhoto... S kamarátom sme dospeli k názoru, že najpravdepodobnejšia varianta je, že je napísaný na veľký LSD papier, ktorý je potom všetkým účastníkom (nielen hercom, ale úplne všetkým) prilepený na telo. Ťažké repliky si potom ľudia nemusia pamätať a aj herecké a iné výkony potom pôsobia "vierohodne"...(31.5.2007)

  • Mairiel
    *****

    Chvála totální absurditě, která vládne surreálnem.... Opravdu zajímavý film, který bohužel v druhé půli ztrácí svou neovladatelnou šílenost ze začátku - nejspíš to je konečně se objevivším dějem. Osobně se mi nejvíc líbily scény znázorňující smrt a bolest prostřednictvím barev a ovoce, bylo to výtvarně naprosto dokonalé.... Nejoblíbenější postavou se stal velmi "estetický" chlapík z Venuše.... Úplný konec opravdu odpovídá tomuto stylu, i když mě nijak zvlášť nepřekvapil.(9.3.2008)

  • Seabeast
    *****

    Svatá hora je pro většinu lidí asi těžko uchopitelný a nestravitelný film. Příběh zde nehraje roli a ani postavy a mluvené slovo. Slova spíše v některých momentech ilustrují a vedou jako mistr svého žáka. Filmový jazyk tak představuje spíše obraz, který je scénu od scény natlakovaný esoterickým symbolismem, což je hlavní podstata tohoto díla. Ale má v sobě obsaženo i něco z historické a politické mapy, resp. kritiku a ironizaci těchto témat. Jodorowsky prohlásil, že "žádá od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog" a výsledek je velmi osobitý. Na druhou stranu bych řekl, že ale většinu popcornového osazenstva začne velmi brzo nudit a svou groteskností či absurditou dožene tyto diváky k dojmu, že se jedná o "neskutečnou blbost" či "nechutnou frašku". Což na jednu stranu chápu, spousta scén tak může povrchně působit, ale nejdřív je nutné celý snímek vstřebat a zamyslet se, co vůbec autor chtěl sdělit, protože si myslím, že umělec tohoto kalibru nemá potřebu jen "exhibovat". Viz závěrečná tečka je po čertech krásně všeříkající finále. Na film se ani nedá koukat jako na běžný film, je spíše sám o sobě meditací a konfrontací se surrealismem a klade si za cíl pomocí šokantních scén, monologů a symbolismu otevřít divákovi oči či docílit změnu vědomí. Ne každý se ale opravdu tomuto filmu bude chtít otevřít a dokoukat ho, což je jediné mínus, ale jinak musím panu Jodorowskymu vskutku zatleskat!(24.12.2013)

  • Adam Bernau
    *****

    Věřím v Boha: Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země. I Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen. Nevím, proč tady dobrá polovina komentujících žvaní něco o LSD. Aby bylo jasno, ocituji na úvod celý komentář hirnlego: "skvost". V tom mém jsou spoilery. Spíš slovo k problematice výkladu než pokus o výklad, přičemž mě nezajímá, zda je Svatá hora filmem vážným nebo žertovným. Jsou to vlastně čtyři vzájemně nepodobné filmy za sebou, jejichž kontinuita je nehorázně znásilněna. Jsou spíš jen napojeny na sebe (vylezení na věž, postavy sedmi učedníků v sále, začátek jejich výuky) a zdánlivá tématická přeskokovost musí být použita jako jeden z výkladových klíčů (přesněji řečeno: ptát se, v čem je tématická jednota, vytlouci z toho logiku vyprávění). Zlom je pokaždé jiného typu: druhá neguje naše očekávání z první části (a přechodu do druhé), třetí dává na obě předešlé zcela zapomenout (ačkoli je obsažena v druhé a tu první tématicky upřesňuje a rozvíjí), čtvrtá staví na hlavu tu třetí. To je divácký dojem. Krom postavy (anti)Ježíše (která ovšem v třetí části není ve hře a ve čtvrté na první pohled splývá s ostatními postavami, aby byla v závěru jen tak mimochodem odporoučena k svému světodějnému poslání) drží červenou nit jen dvojice tvořená budoucí nevěstou (Stvoření) a opicí (Evoluce). K jednotlivým částem jen na první dobrou: k první: Záplava těžko chytatelných symbolických odkazů, ale jasně čitelný obraz civilazace, v níž jsou Kristové na prodej. A do toho On - zloděj, s tím mrzákem na zádech. A turisti. Ukřižovaní beránci. A "ženy, které Ježíše doprovázely" (Lk 23,49). Atd. K druhé: Celé to stojí na bruce-lee-scéně (nebo džeký šen? já si to pletu). K třetí jen maličký detail: Kastrovaní policejní uctívači mají za symbol Neptunovu značku ve funkci, v níž bychom čekali třeba hákový kříž. Ten ovšem má jinou funkci, objevil se totiž v prvé části na klobouku jakéhosi pitvorného prodavače pouliční zábavy nebo co. K čtvrté: Zcela úvodní scéna filmu je podivuhodně ambivalentní: Ačkoli klobouk vykonavatele připomíná, že je zde konáno něco v historii křesťanství velmi typického, přece jen působí předvedený proces, je-li pojat v ahistorické jednoznačnosti svých prvků, dojmem nemožné paradoxní směsi očišťování a prznivého ujařmení. Sice má asi jen symbolizovat, co se děje v čtvrté části se skupinou (resp. jejími členy), ale to právě je zrovna tak smíšením neslučitelných motivů: osoby reprezentující jednotlivé aspekty tohoto světa, imperialisticky vykořisťujícího duši člověka, se dávají do spolku jako učedníci jakési vysoké cesty. Nejprve sice s jasně konzistentním záměrem eternalizovat svou moc, následně však sledujeme Cestu, která je nám přes všechny kontramomenty, ba i přes celkově parodické zabarvení, ukazována ve vší čistotě a mytičnosti. Nejsem-li postižen stihomamem po iluminátských spiknutích, kterou z částí směsi mám vzít jako určující? Odpovědět na tuto otázku by znamenalo zničit Jodorowskeho velkolepé dílo. Čtvrtá část je jedna velká konfůze. Společensko-politická kritika je tatam (jestli, tak se obrací úplně jiným směrem, viz postavičky na Lotusu). (Anti)Ježíš se v příběhu (ve skupině) rozplývá, ale je zase vytrhován kritickými momenty, jako je operace na lodi. V prvé části jsme viděli civilizaci, která prodává Krista, v druhé Krista, který prodal sám sebe, v třetí pak protistranu tohoto zaprodání - pořád kritika, satira, parodie, provokace. O co jde ve čtvrté? To bych musel přemýšlet, raději přeskočím k pointě. Chichi závěr možná chce korigovat právě tuto konfůznost ("tohle je fikce, dělejte něco"). Nicméně "zoom" je jistě dobrý efekt pro odpadlíky, ale pro nás pravověrné je tím pravým broukem do hlavy sebesetnutí Beránka a následná Mistrova slova. Tuto ježíšovskou linii (samu o sobě vcelku velmi nesnadno uchopitelnou) si dokážu spojit s motivem celé Skupiny jako takové leda jedním způsobem: Mezi aspekty Sedmice chybí náboženství - to by tedy představoval on (a mistr snad vzdělanost). Musel být tedy do této skupiny, do níž patří, začleněn, projít s ní tuto Cestu a na jejím konci jako zaprodaný zmrd setnout Beránka - Boha - Sebe. Pak teprve je od Skupiny oddělen a poslán na tu svou cestu. O to by tedy šlo ve čtvrté části. Tak jsem tedy přece jen podal jakýsi dílčí výklad, ale velmi si jím jist nejsem (a samozřejmě nám jde o pravdu díla bez ohledu na autorův záměr.) Celý film je jakýmsi uzavřeným čtyřtychem v čase rozprostřených obrazů. /// Tady (http://www.kinema.sk/recenzia/29988/svata-hora-projekt-100-la-monta-a-sagrada.htm) lze získat poučenější náhled - nic moc, ale je to jediný nalezený článek v československých jazycích, v němž je místo naznačování pisatelových jakože znalostí konkrétně vyložen nějaký ten důležitý symbolický odkaz - a patřičně zasazen, čímž moje konstrukce jaksi korodují, neboť se ukazuje, že mi zcela unikl základní koncept díla (alchymie). No ale zouvat se kvůli tomu nebudu. Věřím v Boha: Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země. I Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen.(6.12.2012)

  • Dadel
    ****

    Alejandro Jodorowsky je patrně psychopat, kříženec mezi markýzem de Sade a Ivem A. Bendou. Obrněné žáby, ukřižovaná jehňata, zmrzačení trpaslíci a šukající krávy patří mezi ty normálnější věci, které jsou zde k vidění. Přestože to má skoro dvě hodiny a nevšiml jsem si ničeho, čemu by se dalo říkat děj, díky neustálému přívalu bizarností jsem se vůbec nenudil. Film je taky docela legrační, i díky mizerné špangličtině všech zúčastněných a montypythonovskému konci. Dalo by se říci, že se mi to jistým perverzním způsobem líbilo, asi bych se měl nechat vyšetřit. K plnému docenění tohoto svatého díla bych ale asi potřeboval mít v těle víc drog...(29.3.2005)

  • - Alejandro Jodorowsky strávil před natáčením filmu týden se zenovým mistrem a během této doby vůbec nespal. (hippyman)

  • - "Nádor", který kněz vytáhne ze zlodějova krku, je ve skutečnosti kus chobotnice, kterou filmaři koupili v místním obchodě. (Ruuzha)

  • - Film Svätá hora bol veľkou inšpiráciou pre speváka Marilyna Mansona, ktorý naň často odkazoval aj vo svojich videoklipoch či samotnej tvorbe. Na propagáciu svojho albumu Mechanical Animals (1998) a na následnom turné s názvom "Rock is dead tour" použil televízory na seba poukladané do tvaru kríža, čo bola vystrihnutá scéna z filmu. Jeho svadobný obrad s Dity von Teese, ktorý sa konal 3.12.2005, dokonca viedol Alejandro Jodorowsky, pričom mal oblečený biely odev Alchymistu s bielym klobúkom, ktorý mal na sebe v samotnej snímke. (xpantherx)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace