Fando a Lis

Pozoruhodný - surrealistický - fantaskní - dekadentní - metaforický - poetický - skandální ... a také hluboký - nezapomenutelný - nedoceněný. Režijní debut Alejandra Jodorowskeho, který ve své době nebyl zrovna přijat - spíš naopak, nicméně dnes (kdy je jméno Jodorowsky spojeno s jeho osobitým putováním po Svaté hoře) je vcelku vyhledáván... Určité vize, které se na mě během několika minut vrhaly, možná zapomenu... ale ten pocit ve mě zůstane. (29.04.2008)

Hodně divný film, plný surrealistických vizí. Přiznám se, že jsem moc děj nechápal, ale určitý názor jsem si udělal. Buď je správný, a v tom případě bych tady spoileroval, nebo je špatný a spoileroval bych taky. Tedy, pokud by chtěl někdo o tomhle filmu pokecat na ICQ, ozvěte se. Hodně scén mi díky své podivnosti a atmosféře na dlouho zůstane uloženo v paměti. Nicméně, prý existuje na DVD bonus s komentářem Jodorowského, kde jsou vysvětleny všechny symboly, které se ve filmu objevují, a co přesně vedlo režiséra k tomu, jak natočit jednotlivé scény. Byl bych na to dost zvědavý. (11.06.2006)

Černobílé podobenství je současně alegorií, fantaskním putováním na pomezí symbolismu a surrealismu, rozhodně však nejde o fantasy. Při sledování jsem si vybavil řadu jmen - Luis Buñuel, V.Chytilová, P.Juráček, J.Němec...vůbec na českou novou vlnu jsem vzpomínal často (Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Případ pro začínajícího kata, Mučedníci lásky, Archa bláznů aj.). Stejně jako báseň nechává i zde Jodorowsky na divákovi, co všechno uvidí - Snídaně v trávě, stvoření člověka, Poslední večeře Páně, život a smrt, věčné hledání... Většina scén má místo hudebního doprovodu jen rozličné zvuky a ruchy, které se mnohdy až zadírají pod kůži. Experimentální film tak typický pro kinematografii 60.let (mj. tehdy oblíbené opakování záběrů či snímání pozpátku). Dnes silně artová záležitost rozhodně nesedne každému. (03.01.2015)

Film je to snový, jakmile si tento fakt uvědomíte, neměl by s jeho "pochopením" být větší problém. Témat je zde mnoho, bohatá symbolika vyžaduje od diváka velké znalosti a nebo představivost. Co zaujalo mě - věčné hledání mytického místa - zřejmě ideální lásky, strachů, které člověka stále znovu přepadají, když se mu toto hledání nedaří a agresivita a krutost, kterou to v něm vyvolává; nutnost bolestivého odpoutání se od rodičů, aby člověk konečně dospěl. Feministky musí mít z tohoto filmu jako zpodobnění mužské zbabělosti, zranitelnosti a nespolehlivosti jistě radost. Za pozornost rovněž stojí perfektní hudební a zvuková stránka filmu. (06.02.2007)

Poloviční stopáž by byla ideální. Takhle mi to ale přijde jako zbytečně zdlouhavý a formálně ani nijak moc zajímavý experiment, kde Jodorowsky teprve začíná objevovat možnosti filmového média. Symbolika poněkud těžkopádně a rozhodně mnohem nesrozumitelnější a nestravitelnější než v režisérových dalších filmech. A taky je to celkem nuda. Snad si to zaslouží i druhý pokus, zatím 2,5* (04.08.2008)