Medvěd

A tak jo no. Semtam nezaškodí i nějaký ten slaďák. Jedno medvídě má opravdu špatný den, nebo spíše rok. Nehodou příjde o mámu medvědici. Pak ji sice ochranuje jiný dospělý samec, ale pro změnu je nahánějí lovci. Zažije i zajetí a souboj s dravou šelmou. Nakonec vše dobře dopadne. Nejlepší na filmu podle mě byly scény zobrazující noční můry mláděte. O jejich výtvarnou stilizaci se staral břetislav Pojar. Opravdu se povedli. Celkově ale pro tu přeslazenost dávám 70%. (25.06.2006)

Toto je prvý film, aký som v živote videl - môj tato ma naň vzal keď som mal asi tri roky a je to zároveň prvý film, aký som videl v kine, ale aj všobecne úplne prvý snímok v mojom živote, takže má pre mňa špeciálny význam - nehľadiac na to, že so si ho pozrel samozrejme aj neskôr a je to nádherný, dojímavý a dobrodružný SKVELÝ film (03.01.2006)

Dojemný příběh osiřelého medvíděte a jeho adoptivního ochránce - jako přecitlivělé kinder jsem si u toho pobrečela, zasmála se, rozněžnila a chvilkama nedýchala napětím, byla jsem okouzlena krásnou přírodou a znechucena lidmi. Dospělost sebou přináší cynismus a tak se sledování tohoto Annaudova snímku už tucet let úspěšně vyhýbám, abych film nedegradovala sarkastickými průpovídkami... Některé věci je lepší ponechat sladkým vzpomínkám, neničit si dětské dojmy a moct udělit těžce nostalgických 5 hvězdiček. (02.09.2010)

V mojom rebríčku najdojemnejších filmov by sa Medveď umiestnil určite veľmi vysoko. Filmy s "prírodnou tematikou" síce nevyhľadávam, ale Annaud ma presvedčil, že aj z takéhoto filmu sa dá urobiť výnimočné dielo. Áno, Medveď je výnimočný film, okrem toho sa odohráva v prekrásnom prostredí, takže po celú dĺžku sa máte na čo pozerať. A vôbec by ma neprekvapilo, keby ste si pri ňom skutočne aj trochu poplakali. Veď aj mne sa to už stalo a nie raz. (15.09.2007)

No to je ale milé překvapení!!! Legas (to jako já) objevil Ameriku (tedy Medvěda/y) teprve v roce 2005. Jak jen jsem mohl chodit kolem takového skvostu bez povšimnutí? Kam se hrabou všechny rodinné disneyovky o zvířátách, které mají tu drzost falešně hrát na divácké city a které jsou mnohdy znásilňené animací, lidskou řečí apod. Příběh Medvědů je také smyšlený (a místy až mírně pohádkový), ale je pevně ukotven v realitě nekompromisního potravinového řetězce, lovců kožešin a nepředvídatelné matky přírody. Narozdíl od naprosté většiny filmů, kde jsou karty rozdány ve stylu méďa-dobrák a lovec-lump (nebo lovec-dobrák a méďa-lump), tu platí, že zvířata se chovají opravdu jako zvířata, a lovci, i když prahnou po kožešině, tak mají také docela rozum (a lidskost - ovšem nijak kýčovitě přehnanou). K tomu si připočítejte dobrou dramatizující hudbu, velkolepé horské prostředí a samotný režisérský um J.J. Annauda a máme tu snad nejlepší zvířecí film (ještě bych snad vzpomenul slavné Volání divočiny). (24.11.2005)