Aienji

Pro mě osobně zjištění, že německá romantická televizní tvorba a korejské slzopudné pásovky mají více společných znaků, než bych čekal. Rytmicky rozplizlá podívaná, která obsahuje přehršel retardačních momentů a její největší slabinou jsou rutinní žánrové kejkle bez výraznějšího formálního přikrášlení. Ještě štěstí, že je to celé tak příjemně civilní, protože v opačném případě by se na to dalo koukat jen stěží. Tenhle snímek od průměru nezachrání ani padající deštníky a roztomilé želvičky. (11.11.2006)

Jižní Korea mě začíná chutnat. Pomalu, ale jistě se mně omotávají ty jejich příběhy lásky, smutku, něhy a křehkosti kolem mého srdce. Kdy se nejkrásnější chvilky života mladé dívky stávají pro druhé těmi nejsmutnějšími. Přiznávám, že jsem si pobrečela, protože se Aienji dotklo mého nitra víc, než jsem si byla schopná připustit. "Láska je něco tak skutečného, že pro každého, kdo skutečně miluje, je naprosto nemožné tento cit potlačit." (01.03.2015)

Taka komornejsia verzia neopakovatelneho A moment to remember. Nie tak "velke", nie tak zdrvujuce, nie tak nekonecne smutne ......a predsa skoro rovnako nadherne. Akoby sa ten pribeh odohral niekde poblizku v mojom susedstve, akoby som niektore postavy sam poznal. A uplne najsmutnejsou filmovou postavou pre mna navzdy zostane chlapik, ktory kazdy den stoji na prechode pre chodcov, smeruje premavku a dava pozor, aby sa nikomu nic nestalo. A ked niekedy prsi, po licach sa mu spolu s dazdovymi kvapkami leju slzy....(9/10) (13.10.2007)

Podle zdejších hodnocení mám pocit, že jsem viděl trochu jiný film. Nevyléčitelně nemocná dívka žije sama se svou matkou a jednoho dne se do ní zamiluje jistý chlapec.... no, i když všichni tušíme jak to skončí, je tu jedna malá závěrečná klička a citový potenciál v sobě příběh také má. Ten je ale u mě zabit dokonale nudnou režií, která se za zvuku pohodových odrhovaček loudá k jistému konci a neobtěžuje se zavadit o nějaký zajímavější nápad, atmosféru nebo barevnější rozvedení nějakého vedlejšího motivu. Herci tomu moc nepomáhají a příliš se spoléhá na to, že téma film unese samo. A i když Korejci velmi dobře vědí, jak a kdy uhodit na tu správnou emocionální strunu, na mě to tentokrát moc nezabralo. (14.02.2006)

Je to tam! Když jsem u 21 gramů psal o mé možné hroší kůži, netušil jsem, že Jižní Korea mi za pár dnu pošle express balíček, ze kterého budu na cucky. Jakoby to snad věděli nebo co.. Je pravda, že zakončit prázdniny právě Aienji byl dobrej nápad. Ten film je plný odhodlání, smíchu a nálady, z níž by se i největší neurotik zakuckal. Ale i slz, který ovšem nejsou nucený a tím pádem nemáte pocit toho, že jste baba. Prostě se to odpočítalo a už to jelo! Může se zdát, že jsem byl připravený, vždyť Nae meori sogui jiugae jsem prořval setsakra celý, ale Aienji, byť taky končí smutně, mi dodala tu potřebnou náladu do novýho školního roku. Je to proklatě otřepaná fráze, ale i tak: "Láska je všude kolem nás!". Konec sentimentálního komentáře... (30.08.2009)