Butterflies Are Free
Režie:
Milton KatselasKamera:
Charles LangHudba:
Bob AlcivarHrají:
Goldie Hawn, Edward Albert, Eileen Heckart, Paul Michael Glaser, Michael Warren, Debralee Scott, Jessica RainsVOD (1)
Obsahy(1)
Jediné, po čem Don Baker touží, je dostat se z ochranitelského područí své autoritářské matky. A v naplnění této touhy mu nakonec nezabrání ani handicap, jenž ho provází už od narození - slepota. V novém bydlišti se seznámí se sousedkou Jill. Právě díky ní poznává tváře života, jež mu byly až dosud odpírány. A stejně tak ona Donovou zásluhou konečně pochopí, co je to dospělost a jak vypadá lidská svoboda. Eileen Heckartová byla za ztvárnění Bakerovy panovačné matky v roce 1973 oceněna Oscarem v kategorii nejlepší ženská herečka ve vedlejší roli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Film byl natočen podle divadelní hry Leonarda Gershea - "divadelnost" je sice znát, ale neruší . Ústředním tématem je svoboda, láska, odpovědnost a tolerance. Protože byl film natáčen začátkem 70. let, je tu krásně zachycena atmosféra hippies. Herecké výkony všech tří postav jsou skvělé - Goldie Hawn v roli Jill předvedla další postavu ala Kaktusový květ, Edward Albert byl přesvědčivý v roli citlivého Dona a Eileen Heckart dostala naprosto zaslouženě Oscara za roli Donovy matky. Ještě krátká poznámka - tuto hru pod názvem Motýli uvedla a má na repertoáru Komorní Fidlovačka. ()
Originální milostný příběh – chytrá, vtipná a rychlá konverzačka – se divadelně odehrává skoro pořád v jednom pokoji, ale nevadí to. Roztomile okatá Goldie a pohledný Edward mají kromě přitažlivého zevnějšku i velmi slušný herecký talent. Neméně jako matka Eileen Heckart. I když by se mohlo zdát, že jde o klišovité postavy, znenáhlu se z děje vylupují jako složitější charaktery a zejména matka i její postoj k situaci jsou pro mě zcela obhajitelné. Pár slov pak naťukne nevyřčené viny i obavy a chvíli se zdá, že příběh nasměřují zcela jinam. SHRNUTÍ: Pokud jde o nás samotné, tak jsme k sobě většinou slepí. ()
Na film jsem se kvuli Goldie Hawn moc netesil, ta ale byla v Motylech uzasna a ja budu muset svuj postoj k ni prehodnotit. Duveryhodny byl i Edward Albert a oscarova Eileen Heckart. Bylo zajimave poslouchat dialogy trech lidi v jednom byte a sledovat jejich menici se postoje k dane situaci. Mozna je plne hodnoceni moc, me ale film oslovil a nenasel jsem na nem jedinou chybu. Skoda, ze film videlo tak malo uzivatelu. ()
V podstatě Goldie a Edward neodběhli ani na kafčo a dali to spolu celé na jeden zátah. Ještě se tam mihla mamka Dona a ta byla taky bezvadná. Jo jo jo, já tyhle filmy miluju, protože mě odvedou na chvíli tam, kde je mi moc fajn. A vůbec nezáleží na tom, že Jill má v bytě uklizeno asi jako po výbuchu atomovky a že naopak Don má přesně všechno na svém místě. Kdy je člověk opravdu zralý a dokáže alespoň trochu zodpovědně dýchat na této planetě navzdory různým hnutím. V tomhle případě hippies a nebo zdravotnímu postižení. O tom to celé je a vůbec mě nenapadá nic, co bych tomu vytkla. V jednoduchosti (v úvozovkách) je krása a ta hudba to nádherně podkreslovala. ()
30. Zlatý Glóbus za rok 1972 - cena (1) - *Objev roku (herec) - Edward Albert + nominace (4) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Goldie Hawn, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Edward Albert, Nejlepší filmová píseň - "Carry Me" - Hudba Bob Alcivar, text Randy McNeill ()
Reklama