Reklama

Reklama

Timur a jeho parta

  • Sovětský svaz Timur i jego komanda (více)
Akční
Sovětský svaz, 1940, 75 min

Obsahy(1)

Timur a jeho parta je snímek, který pobaví a rozveselí i největšího mrzouta. Děj filmu, natočeného dle povídky Arkadije Gajdara, se odehrává za války. Dvě chlapecké party - Timurova a Kvakinova, mezi sebou svádí boj o prvenství. Timurova parta pomáhá tajně rodinám, jejichž muži jsou na frontě nebo dokonce ve válce zemřeli. Nosí dříví, vodu. Proti nim stojí Kvakinova parta, která bez ohledu na vojenské zásluhy krade ve všech zahradách jablka a tropí další škody. Po ultimátu, kterého Kvakinovci nevužijí, dojde k boji a samozřejmě Timurova parta vyhraje. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

Campbell 

všechny recenze uživatele

Ne tak tohle mě nevzalo, nato že film má něco kolem 75 minut tak se mi povedlo 2x!!! usnout. Celá parta včetně Timura mi byla nesympatická a ty kecy mě strašně iritovaly.Film mě jak praví distributor nerozesmál, spíše uspal, a proč je v záhlaví akční film??? No abych to shrnul je to strašná nuda, která mě nebavila a dvdčko mi bude ležet v poličce hodně dlouho a nedotčeno. ()

Lhurgoyf 

všechny recenze uživatele

Vrchol socialistickej propagandy zabalený do nenápadnej formy detského filmu. Timur a jeho oddaná družina kamarátov hrdinsky potajme pomáha rodinám, ktorých otcovia bojujú na fronte. V tom im všemožne bráni (asi budúci kapitalista) Miška Kvakin a jeho partia. Čo celému filmu dnes dodáva na šmrnce, a čím je film prešpikovaný, je geniálne vtipný socialistický idealizmus - všade vidíme červené zástay, hviezdy, šatky, a smrtiace filozofické hlášky o hrdinstve a socialistickom myslení z úst 12 ročného pioniera, ktoré nám nedajú ani na chvíľu vydýchnuť. Celé kino sa náramne bavilo. Na záver si dovolím zacitovať úryvok z článku o Timurovi z Rudého práva, rok 1948: "Timur a jeho parta je snímek, který pobaví a rozveselí i největšího mrzouta. Je svědectvím o tom, že sovětští kluci jsou jako jinde na světe: zvědaví, vynalézaví, nadšení pro technické objevy, všeteční a paličatí, ale také svědomití, milí, úpřimní, odvážní, oddaní své klukovské partě a obětavě kamaradští." ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Absurdnost filmu i námětu je zřejmá. Je totiž ztělesněním své doby, v níž na jedné straně zvonily budovatelské deklarace a na druhé ekonomiku zachraňoval bytnějící gulag; SSSR současně, plně pakt Stalin-Hitler (28. září 1939), pilně dodával strategické suroviny Německu, plenícímu západní Evropu a okupujícímu Rakousko, Československo a Polsko. Nespornost absurdity vyvažuje skutečnost, že takové děti a taková iniciativa vskutku existovaly, žily svůj život nezávisle na režimní propagandě a opravdu v daných mezích prospívaly Stalinově vlasti. To jsou Zoji Kosmoděmjanské a Olegové Koševí. To je skutečný příběh mládežnické krasnodonské odbojové skupiny Mladá garda, která prokazatelně vznikla a působila v týle německých vojsk v letech 1941-1942 v donbasském průmyslovém městě Krasnodon. Stranickou organizaci do svého stejnojmenného románu musel na přímý Stalinův zákrok dosadit až Alexander Fadějev. Autor literární předlohy TIMURA Arkadij Gajdar padl v posledních měsících Velké vlastenecké války a jeho blízký příbuzný Jegor Gajdar se stal na počátku devadesátých let spoluzakladatelem rodící se ruské pravice. I tady je absurdita zřejmá, i tady je určitě doložitelná z reality, faktů, je skutečnou skutečností. Jako Rusko samo. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nie je detský film, ako detský film. Timur v sebe skrýva klasické detské dobrodružstvo "reznuté" vojenskou propagandou. Mám ale dojem, že je stále znesiteľné, najmä pri svojej striedmej stopáži a pri prihliadnutí k roku vzniku. Máme tu dva potencionálne milostné príbehy, ten skutočný a potom ten detský, ktorý určite oslovil mnohých mladých sovietskych chlapcov, objavujúcich svoju sexualitu. Mať otca niekde na fronte nie je pre deti a rodinu med lízať, film síce oslavuje vojnového ucha, ale neopomíja ani tento smutný aspekt konfliktu. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Dnešní doba má ve vínku odpor ke vší politice. Proto je jí podezřelé, když lidé s nadšením budují cosi pro nějaký režim či vládu, zvláštěpak, není-li jim tento ideologicky po chuti. Ve filmu zvou to zvrácenou propagandou, v dobových záběrech pak zinscenovanou maškarádou. Není to však neštěstím naší doby, že lidé se jen zřídkakdy dokážou nadchnout pro společnou práci? Není nakonec v Timurově "budování socialismu" něco navýsost vznešeného? Něco k čemu se skoro každý člověk obrací zády a je mu z toho zle jen proto, že v sobě to něco najít nedokáže? Toť jeden můj pohled na tento film. Při pohledu druhém už nelze nevnímat, že tento radostný film vznikl v předvečer Barbarossy v období hlubokého stalinismu a mohl docela dobře sloužit k odvracení pozornosti od režimních zločinů. Zpátky se tedy dostávám k propagandě... V případě Timura však nejde o propagandu štvavou a očerňující, ale budovatelskou výzvu k práci a poctivosti. K takovým podobám "výchovného působení" jsem mnohem shovívavější. Vždyť Timur by docela dobře mohl být skaut... Třetí pohled je cynický - děj je plytký, postavy ploché... Slabé *** ()

Galerie (16)

Reklama

Reklama