Tlouštík

Film o tom, že člověk zkrátka patří tam, kam patří, a nic na tom nezmění. Je na vás, jestli s touhle filosofií souhlasíte nebo ne, každopádně se jí řídí nejen příběh, ale i film jako celek. Působí prostě odevzdaně. Doufal jsem v poezii, ale dočkal se hlavně nudy. Na druhou stranu potěšili herci, hlavně Deborah Harry, a obě scény u letiště, které jsou zdaleka tím nejlepším, co Tlouštík nabízí. 5/10 (11.07.2007)

Prvotina Jamese Mangolda je dobrá. Scénář sice zpracovává poněkud ohrané téma, ale je vidět že tvůrci k němu mají co řici. Tlouštíka ohromně sráží stopáž. Obvzláště kolem poloviny snímku se mohlo vydatně stříhat a celku by to nijak neuškodilo. Spíše naopak. Liv Tyler je zde ještě taková "telecí", ale milá byla již tehdy. Tím kdo dává snímku duši je Pruitt Taylor Vince v roli Victora. Úžasně sympatický a charismatický herec, který se obejde i beze slov. Celkově jde o nikoli vynikající, ale za vidění stojící záležitost. (03.07.2007)

Tlouštík je malý, neveselý film o životních jistotách, o jejich hledání a vyrovnávání se s jejich ztrátou. Jedinou jistotu v životě mlčenlivého kuchaře Victora představuje plakát prsatice na stěně a stará, nepojízdná dodávka před domem. A možná ještě věrný psík, ale ten taky nebude žít věčně. Victorovou nadějí na nové, snad lepší zítřky, by mohla být mladičká servírka Callie (velice snaživá Liv Tylerová). Ta však samá neví, co od života chce a při rozhodování zatím více spoléhá na srdce, než na hlavu. Snahu Victora o sblížení s ní lze vnímat ve dvou rovinách. Buď je jenom dobrosrdečným tlouštíkem, který konečně poznal dívku svého srdce, anebo duševně chorým člověkem, chorobně fixovaným na jedinou osobu. Jeho nervózní těkání očima a několik téměř hororových sekvencí posunuje celý film do žánru psychothrilleru. James Mangold, stejně jako desítky tvůrců před nim a desítky tvůrců po něm, ukazuje, že lidi jsou zlí, že lidi jsou smrtelní, že lidi jsou na sobě závislí. Po vzoru svého hlavního hrdiny těžkopádně říká, že když sami nevíte co říct, raději byste měli mlčet, ale že zase nelze mlčet celý život - někteří lidé by si to mohli špatně přebrat. A že sice můžeme vzhlížet k oblakům, unikat do snů, ale zodpovědnosti za věci reálné se nevyhneme. 65% (01.11.2007)

Mé vůbec první setkání se sympatickým tlouštíkem jménem Pruitt Taylor Vince. Skvěle protikladná dvojka, nesmělý outsider Pruitt a krásná, nedotknutelná Liv Tyler v osobitém a mlčenlivém snímku, jež patří mezi ty nezávislé, emotivní a bezeslovně silné snímky o životních útrapách, které jsou v širokém diváckém povědomí téměř neznámé. (29.08.2011)

Lehce podmanivý a zároveň otravný film o změnách, ke kterým nakonec možná ani nedojde. K jedné změně ale dojít spíše mělo, a to ke zkrácení několika scén, a taky možná nemělo až tak být tlačeno na pilu. Jeden by si pak mohl uříznout ze samotné pragmaticky dávkované deprese prstíky. Pruitt Taylor Vince sice prohodí pár skromných slov, ale za ty jeho smutný těkavý oči a výraz odhozeného opelichaného pejska byste ho chtěli z čirého srdce obejmout a vyplakat se společně s ním. Malý, komorní, oheň nijak nerozdmychávající filmek, který by se však hodil k posezení u táboráku a k zamyšlení se nad všehomírem... P.S.: A jak by tam bylo krásně, co Fingone? (25.10.2007)