Obsahy(1)
Nový sovětský film laureáta Stalinovy ceny režiséra I. Lukinského, natočený podle známé povídky spisovatele Arkadije Gajdara, vypravuje o příhodách dvou malých chlapců Čuka a Geka, kteří se vypraví za svým tátou do tajgy. Je to filmové dílko, které podmaňuje svou poetičností a pravdivým vylíčením dětské povahy. Není zatíženo nudným a obšírným ponaučováním, které spíše děti odpuzuje. Oba malí hrdinové, věcný a rozvážný Čuk a snílek a fantasta Gek, žijí na plátně zajímavým životem. Autorům filmu se podařilo odhalit v tomto filmu všechny jemné odstíny dětské duše. Není zde nic zbytečného, vyumělkovaného. Vše je jasné a prosté i v těch samozřejmých klukovských rozpustilostech. "Čuk a Gek" je veselý, roztomilý film, který s radostí zhlédnou dospělí, a s nadšením přivítají naši nejmladší diváci. (Filmový přehled)
(více)Recenze (19)
Tento milý film z mého mládí, na který jsme chodili do kina se školou, jsem shlédla po letech s nostalgií. Film odpovídá době svého vzniku. Scéna s Gekem schovaným v bedně nebyla už tak dramatická, jako kdysi, když jsem jej viděla prvně, ale i tak film neztratil nic ze své poetičnosti a typicky ruské atmosféry. Zážitek z filmu neskutečným způsobem kazí nový dabing. ()
Tak jsem se konečně dočkal! V dobách, kdy byl Čuk a Gek předmětem našich strojených rozhovorů v rámci výuky ruského jazyka, jsem si (nevím proč) myslel, že Čuk a Gek jsou psi. Filmu nelze nic vytknout. Průhledný děj plynule směřuje ke zdárnému konci. Bohužel film také nedokážu za nic pochválit. Největší ránu však filmu dal novodobý český dabing. S překladem (ať už dialogů nebo titulků) si také hlavu nikdo nelámal. A tak jednu a tutéž osobu v rychlém sledu nazývá strážníkem, strážným a hlídačem. Ovšem za vrchol hnusu považuji dabing. Chápu, že z hlediska pohodlnosti a rychlosti je výhodnější, když dva malé chlapce nadabují ženy, ale poslouchatelné to opravdu není. (čtvrtek 18.08.2009) ()
Od četby Čuka a Geka (a Odvážné školačky) mě uchránil v poslední vteřině Listopad, ale i tak jsem věděl z nějaké ukázky, že si chlapci kdesi v tajze vařili (myslím, že neúspěšně) jáhlovou kaši. Celý tento film se mi tak proměnil v očekávání tohoto kulinářského okamžiku, na nějž nedošlo stejně jako na cokoliv, co by mě probralo ze sovětské sněhové letargie, která mě zasypala krátce po úvodních titulcích. ()
Z dětství, kdy jsem tento film povinně shlédl, jsem měla nejasnou vzpomínku, že to bylo ve srovnání s Odvážnou školačkou či Timurem a jeho partou ještě dobré. Ta vzpomínka nelhala, ideologie skoro žádná, k tomu dobrodružný děj v tajze.... Ale nyní po letech jsem jen těžko snášel ty dva hlavní hrdiny, byli prostě tak správně roztomilí a rošťáčtí, že by prošli i v americkém filmu. Herodes, to byl král. ()
Ač poměrně známý sovětský film, neměl jsem příležitost jej shlédnout v dobách jeho největší popularity, dostal jsem se k němu až nyní. A zřejmě to byla chyba. Nejspíš je to tím hnusným novým dabingem, který je naprosto amatérský a za jehož vytvoření bych vydavatele DVD nechal pozavírat do gulagu, každopádně ve výsledku na mě film působil strašně strojeně a uměle, bez napětí a příběhu. Dost možná, že původní dabing by tomu dodal lepší a věrohodnější atmosféru. Takhle to na víc jak slabý průměr nebude. Už jen schází, aby kapitalisté nevážící si původních dabingů vytvořili nový dabing k Odvážné školačce a Lovcům mořských hub. I když pochybuji, že tyto filmy se k nám vůbec ještě někdy dostanou, byť s nejamatérštějším dabingem. 40% ()
Galerie (20)
Photo © Gorky Film Studios
Reklama