Sluneční stát

Hezké pokoukáníčko a další přesvědčivý důkaz o tom, jak čeští tvůrci dokáží točit filmy o životech lidí. Hezký příběh, který pro mě až zbytečně vnucoval téma sexu do příběhu, v kterém by se bez něj dalo určitě žít. Bohužel, čím dál častěji je sex vnucené téma v příběhu, děj neposouvá dopředu a jen potěší malou partičku spoluobčanů, kteří když to nemají dom tak aspon v kině :). Jako klidný sobotní film je to dobré, ale jinak si myslím, že jde o film ke kterému se nevrátíte a nepřítáhne si vás k sobě svým kouzlem jako např. moji milovaná Samotáři.Proto nakonec volím ze 4* průměrné 3. (18.06.2006)

Kdybych totéž v bledě modrém neviděl dříve v perfektním britském "Brassed Off" s Ewanem McGregorem, uvažoval bych nejspíš i o čtvrté hvězdičce. Jednoznačně spíše vtipné než vážné, což je dobře, protože sociální sondu na tohle téma bych zrovna vidět nemusel. Najdeme tu několik bezva hlášek ("No tak to asi není on..."), ale u části z nich se mi zdálo, že už někde byly. Celkově je film sice poněkud nevyvážený, ale jedním si u mě velice šplhnul tím, že je popřením Troškova dělení filmů na "pro diváky" a "pro kritiky" u tohoto se pobaví všichni bez rozdílu. Velice slušné tři. (29.06.2005)

Takhle nějak vypadý syrová a drsná realita Ostravska. Jeden z těch lepších současných filmů. Jako komedie moc nefunguje, ale jako drama si zaslouží pozornost. Šulík si zvolil samé excelentní herce. Import slovenských herců se zdařil na jedničku. Kostelný i Martinka byli vidět v Záchranářích, kde ovšem nedostali žádný prostor pro herectví, toho se jim zde dostává habaděj. Oba jsou excelentní herci a doufám, že je uvidím v českých filmech častěji. (10.12.2006)

Martin Šulík se od dob magického realismu své Záhrady či Krajinky umělecky posunul k realismu skutečnému a s důrazem na sociální rozměr svého filmu natočil snímek s aluzí na známý utopistický spis Tommaso Campanelly Sluneční stát. Šulíkův název je však dokonalou negací významu filosofického spisu - sociálně spravedlivý stát ležící na rovníku je pravým opakem světa Šulíkova snímku. Film nejvíce připomíná britské sociálně laděné tragikomedie, ona již sama mediální tvář Ostravy je bližší anglickým dělnickým čtvrtím v Liverpoolu či jiném dělnickém městě než ,,typicky" českému prostředí. Šulík také originálně dynamizoval svůj snímek jakýmisi industriálními intermezzy, které podmalované neuroticky působící hudbou vyvolávají zvláštní tlak na diváka. Sluneční stát je osobitou reflexí existenční nejistoty a špatné sociální situace v Česku stále velice silné nižší třídy, kterou většina českých tvůrců okatě přehlíží. Ústředními postavami je čtveřice kamarádů, kteří zřejmě vytunelováním podniku, kde léta pracovali, přišli o veškeré sociální jistoty, které po léta (komunismu) měli. I přes rázovité charaktery je divák nucen s touto čtveřicí sympatizovat, jejich osudy modelují reálné životné peripetie velmi autenticky. Martin Šulík se nebojí rozbít ústřední dějovou linii a spíše figurkaří, množství postav tak ale přispívá k rozmanitosti příběhů... Nestává se často, že film popisuje realitu, kterou víceméně vidím kolem sebe, Šulíkův Sluneční stát to dokázal. Česko nejsou jen satelitní městečka, ale i podnájmy a vybydlené paneláky...žijeme stále v Šulíkově Slunečním státě...ten Campanellův je v nedohlednu... Podobné filmy: Odpískáno, Do naha!, Billy Elliot (23.07.2008)

Velice dlouho se o žádném českém (nevím, jak je to se slovenským filmem) filmu nedalo říci : "Páni, tenhle film, to je fakt něco !" A o to víc jsem ráda, že to lze prohlásit o novém česko-slovenském filmu Martina Šulíka. Protože ten je tak trefný, až to bere dech. Skvěle se v něm mísí tragika i komičnost jednotlivých postav, které jsou jedna jako druhá bezchybně zahrány. Hudbě rovněž není co vytknout. Jen jednoho je škoda, když jsem vycházela z kina, byla jsem jediný člověk pod 25. Takový film by přitom mohl oslovit i publikum s rodným listem mladšího data. (07.05.2005)