Sluneční stát

Nemám rád filmy slovenského režiséra Martina Šulíka. Posmešne som si ho prekrstil zo Šulíka na Šulína. Pretože točí samé kokotiny. Post hippiesácke čurácke kokotiny. Jediný jeho film, ktorým ma dokázal aspoň trocha zaujať bol snímok, ktorý zrežíroval v roku 2005. "Slnečný štát alebo hrdinovia robotníckej triedy" je dosť drsná sociálna dráma o štyroch kamarátoch, ktorí sa rozhodli, že budú spolu podnikať. No nedopadne to podľa ich očakávania. Je to neveselá realistická tragikomédia. *** (03.04.2018)

Český filmy poslední doby mi připadaj dost tragický a po roce 2000 je to s nima čím dál víc horší. Vyjímkou není ani tento, který bych označil za nepovedený televizní brak a hle ono se to uvadělo v kinech. Ne že by ti herci hráli vyloženě špatně, ale je to takový nicovatý bez šmrnce, bez pořádnýho nápadu a navíc způsob zachycení atmosféry vypadající dost ponuře, se taky moc nevyvedl, ikdyž nevim jestli to nebyl záměr. (27.02.2009)

Pokaždé mě potěší, když ve filmu vidím místa, které dobře znám. A tady se mi to splnilo mírou vrchovatou. Chodím stejnými ulicemi, jezdím stejnou tramvají a hlavně iv pro mě nejmalebnějším městě u nás. V Ostravě. V městě, které když tě chytí, tak už nepustí. Jen město ovšem film nezachrání. Ne že by byl příběh čtyř nezaměstnaných dělníků nezajímavý, to ani ne, ale spíše spěje jen tak odnikud nikam. (19.06.2006)

Čtveřice kamarádů přijde o práci a tak se pokusí podnikat na vlastní pěst. Dají dohromady všechny peníze co mají a koupí náklaďák, ale všechny jejich pokusy skončí fiaskem a nakonec jim náklaďák ukradnou. Celý film, ale vyznívá jako oslava kamarádství a touhy živit rodinu, ať už se mezi nimi stane cokoliv. Martin Šulík natočil vynikající sociální komedii s tragikomickým příběhem. Obsazení bylo výborné a všichni předvádí slušné herecké výkony. Určitě po dlouhé době zase kvalitní česko-slovenský snímek, který stojí za zkouknutí...... (14.01.2008)

Všichni tady chválí, že jde o výborný český nebo slovenský film, ale já jako Ostravák po shlédnutí vím, že jde o film bytostně ostravský. Natočený snad celý v Ostravě. Ty krásné kdysi smradlavé dnes odstavené vítkovické vysoké pece už roky kandidující na peníze z fondů Unesco. Těžce zaplacený náklaďák jedoucí přes ocelový Sýkorův most, který stále hlídá socha padlého Miloše Sýkory, aby ani Němci ani filmaři ho nemohli do vzduchu vyhodit. Záběry na železobetonový skelet plánované budovy KV KSČ mezi kulturákem a krajským úřadem, na jehož výstavbu či destrukci se ani po dvacet let naší vzkvétající ekonomiky nenašly peníze. Manažeři, co smutně krčí rameny při zavírání fabrik (takových tu bylo), dělníci, kteří jim ze vzteku chtějí rozbít huby, ale stejně si nepomůžou. Roby, které se snaží osamostatnit a vydělávat, jak umí, a chlapi, kterým se to vůbec nelíbí. Staré cihlové byty, kde trochu toho rodinného tepla dodá už jen letitá karma, nebo čerstvá vodka. A v závěru čtyři kamarádi skákající (v pauze mezi čucháním k maceškám) na trampolínách v parku vedle plynojemu Vítkovic jako opice v kleci v ostravské zoo, stejně jako omezeně můžeme vyskakovat my všichni, co denně chodíme do roboty. Ostrava dávno není utopickým sociálním Slunečním státem, jak to možná za komunistů mělo vypadat a jak naznačují i záběry z budovatelské Ostravy - Poruby postavené ve stylu tzv. socialistického realismu. Proto zní celý jen způli ironický titul filmu: Sluneční stát aneb Hrdinové dělnické třídy. Trailer: http://www.sms.cz/film/slunecni_stat/ukazka (23.02.2009)