Piknik

To je ale bizarnost. Možná, že na divadle to fungovalo, ale tady je to místy sranda a většinou otrava či nuda. Překombinované, nepřesvědčivé, takové rádoby existencionální. I herci, jak mi připadá, přehrávají. Ostatně, na průzkumnou hlídku jsou pánové (s výjimkou P. Landovského) již trochu staří. Spíše to vypadá na cvičení lidových milicí, či veteránské setkání. Film je spíše ukázkou toho, jak hrůzné jsou konce z uzdy puštěné intelektuálštiny. (23.01.2011)

Je to strašná píčovina! Američtí vojáci se pohybují na střeleckém ostrově s německými samopaly. Řvou u toho jak paviání. Každej Japonec je uslyší na kilometr a to i Japonec v Libni.  Je jim kolem 40-50. Nemaj helmy. Žvaněj kraviny. Typický amík je Lanďák, to je k posrání! Půjdeme dál, dokud nenarazíme na Japonce. A co zásoby? Takto to dopadne, když idiot Smoček  napíše volovinu na téma o které ví hovno. Byl vůbec v armádě? Knížky typu Nazí a mrtví a Hlava 22 napsali kluci, co v tý armádě byli!  Smoček a Sís ať píšou o JZD! Debilové! Milota skvělá kamera a červený filtr. (25.12.2023)

V šedesátých letech, tedy v době tzv. nové vlny, se filmoví tvůrci nebáli experimentovat s jakýmkoliv žánrem a tak vznikly české filmové skvosty, a že jich není málo, z kterých je bohužel většina pozapomenuta. A vznikaly by dál, jenže, jak známo, v roce 1968 v Sovětském svazu Brežněv vzteky bouchl pěstí do stolu, poslal na nás tanky a utípl všemu tipec. Do dneška se už na tuto filmovou tvorbu nové vlny, hlavně v žánrové rozmanitosti, nepodařilo navázat. Proto lze za filmový skvost považovat i tento skromný snímek, který, na svou dobu, odvážně pojednává příběh amerických vojáků průzkumného oddílu kdesi v tropické džungli ve válce proti Japonsku. Na základě vlastní divadelní hry si to za pomoci Vladimíra Síse natočil Ladislav Smoček a do sedmdesáti minut dokázal vtěsnat tolik žánrových motivů, že se jeden až diví, jak to dokázal. Celé dějství se odehrává na jednom místě, což potvrzuje onu divadelní předlohu, a už od samého počátku z toho září především poetika. Psychologické rozhraní se postupně buduje a houstne každou další minutou, až do nevyhnutelného dramatického finále. Vzájemné vztahy pořádně dostanou zabrat vlivem vzniklé paranoie v absolutní tichu, ve které i nepatrný šelest budí podezření. Vlivem nízkého rozpočtu jsou scény válečné pojednány jen zvuky výstřelů a výbuchu ve scenériích krajiny oné džungle. Po umělecké stránce se jedná o dílo impozantní a skutečně jedinečné. Divadelní hra místo na prknech divadla přímo v reálných kulisách divoké přírody za obrazů bojů o přežití ve světě hmyzu. Nic než umělecký kontrast s lidským bojem o přežití ve válečném stavu. Hra pro čtyři herce (pátý hru opustí brzy), kteří plně ukázali svůj herecký um. Nízkorozpočtový umělecký válečný snímek jen pro filmové fajnšmekry. (05.12.2021)

Čekání je pro člověka, a zvláš´t pro vojáka, to nejhorší utrpení. Charaktery se mění, chování bortí a šílenství narůstá. Strach ze samoty i ze smrti ovlivňuje reakce kdysi normálních vojáků a oni stále hlouběji propadají až na dno. Morálka je pryč, hodnosti už nic neznamenají a vůdcem se stane ten, který bude nejvíce kousat. Každý z nich reaguje svým ojedinělým způsobem. Svět se zastaví a těch několik posledních hodin vojáci sní, radují se, bojují a intrikují. Je to velmi zajímavý pohled na rozklad myšlení člověka. (29.09.2012)

Tak tohle je nádherný herecký koncert pánů Landovského, Macháčka, Sandhause, Hálka a Somra. Žádný z nich nijak nevyčnívá a nepřehrává a každý z nich přesně dokresluje charaktery postav, které hrají, to je absolutní mazec! A ty úžasný dialogy! Uši jsem měl napnutý, jak antény! No a k tomu perfektní kamera mistra Stanislava Miloty, která dodala snímku pořádný koule! Výborný jsou záběry pijavic, pavouků, masožravých rostlin a podobné havěti. Skvělá hudba Jana Klusáka je pouze na začátku filmu, což je možná na škodu, ale film zase o to více působí realističtěji. Je to zapadlý snímek, který by si rozhodně zasloužil oprášit kabátec! (04.07.2011)