Reklama

Reklama

Historia de una traición

  • Itálie Nel buio del terrore (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Carla (Marisa Mell) je profesionální kurtizána na vysoké úrovni, plynule se pohybující mezi večírky, postelemi, letadly, mondénními středisky bohatých, jachtami, postelemi, orgiemi, projekcemi porno filmů, hotelovými pokoji a dalšími postelemi. Sledujeme jak pro radost svede malíře Alfreda, pak se nechá sbalit bohatým a starším Luisem (Fernando Rey). Setká se se svou dlouholetou intimní přítelkyní Lolou (Sylva Koscina) a společně se pak snaží získat zmizelých sto tisíc dolarů, přes několik dalších mejdanů a sexuálních večírků, ve společnosti, kde všichni lžou, manipulují ostatní a kde spí každý s každým podle momentální chuti nebo spíše momentálních cílů. Nechybí ani předem plánovaná vražda kvůli majetku a otázkou je, zda policie odhalí pravdu, nebo zda krásné a zcela amorální ženy dosáhnou svého cíle. (Peabody)

(více)

Recenze (2)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Velmi dobré drama, především co se týče všech zahraných charakterů osob. Silnou stránkou zde byl především scénář, přitažlivé umístění, kvalitní tajemství s množstvím zajímavých překvapení, intrik a spiknutí až do samého velmi nečekaného finále. Velmi zvučná snivá hudba, která se báječně hodila, si svoje místečko našla také. Ve filmu si hlavní úlohu zahrála moje oblíbenkyně a velmi nadaná herečka, původem Rakušanka, Marisa Mell ("Diabolik"), spolu s ní v roli lesbické kamarádky a přítelkyně se zde objevila další známá tvář z eurokina Sylva Koscina (Carla), obě exprostitutky. V mužských rolích to byli Stephen Boyd a Fernando Rey, kteří rovněž příjemně překvapili. Film by se dal na první pohled označit jako obyčejný eurotrash se spoustou sleazy, nahoty, vraždou a nějakým tím tajemstvím kolem, ale ono to bylo nakonec něco daleko víc. Ze začátku jsem se jen velmi těžko orientoval, film byl docela zmatený, nevěděl jsem, jestli je to sen nebo realita, jaká je motivace všech zúčastněných, kdo s kým, jak a proč, ale nakonec jsem vůbec nelitoval toho, že jsem měl jako první tento časem nenávratně ztracený klenot znovuobjevit. Pěkná scéna byla lechtivá taneční kreace Mell a Kosciny na bujarém večírku. Film je někde a někým označován jako giallo, ale toto giallo vážně není, nic z tak typických znaků pro tento subžánr jsem zde nenašel. ()

Reklama

Reklama