Poslední traper

Příroda super, natočený super, celý je to docela fajn. Akurát Norman je totální magor, co se honí odnikud nikam kvůli pár kůžím, místo aby dřel ve srubu z kůže svoji nadrženou eskymačku. Kretén trápí psy, přejíždí je autem, topí je , nechá mrznout, trápí hladem, a místo aby ho zavřeli za trápení zvířat atd, tak o něm natočili film. Hezkej, ale celkově takovej..debilní. (13.06.2017)

Krásný pohled na život v přírodě. Každý člověk, ve kterém dřímá kousek dobrodruha, musí být tímto snímkem unešen. Průzračné vody jezer, dravé toky řek, zasněžené hory, zelenající se stromy, barevná paleta podzimu, ale také setkání se zvířaty a boj o život, to vše v Posledním traperovi můžeme spatřit. Nepatrně jsem postrádal nějaký záživnější děj, takže snad proto nedávám plný počet, ovšem o to víc jsem se kochal scenériemi a dobrodružným životem Normana Winthera, jeho psů a ženy Nebrasky. Nejeden člověk by jistě alespoň na chvíli chtěl mít jeho srub na tak nádherném místě s výhledy, při nichž se tají dech a veškerý spěch, starosti a špína civilizace nemají šanci prostoupit do těchto rajských míst. (28.10.2011)

až na ty přiblbý dialogy (kterých je tam naštěstí poskrovnu) a písničku od Cohena, která mi tam prostě nesedí, je to nádhera...záběry přírody jsou prostě geniální a navíc jde příběh skutečného člověka, který do divočiny jen tak neutíká, ale opravdu žije v ní a v souladu s ní ( i když si myslím, že o rovnováhu se příroda dokáže postarat sama). (21.10.2011)

Francouzi snad mají na přírodopisné filmy patent. Thierry Machado byl ostatně kameramanem filmů jako Mikrokosmos nebo Ptačí svět, takže se není čemu divit, že příroda je zde opět nasnímána ve vší své kráse. Výborná je i hudba, ať už orchestrální nebo skvěle sednoucí písně Leonarda Cohena. A ač to vypadá skoro jako dokument, je to hraný film, ve kterém Norman Winther a další hrají sami sebe. Autoři si nehrají na Michaela Moorea a nebalamutí diváky, tento fakt je jasný už z úvodních titulků. Jinak by museli mít desítky kamer a funkční křišťálovou kouli. Všechna čest trikařům, protože není poznat, co je skutečné a co digitální. Pro mne funkční návrat do mládí, kdy jsem hltal dobrodružné romány, ve kterých bylo ještě traperů plno. Co mi ovšem vadí, je to filmařské pokrytectví, díky kterému traper v celém filmu nic neuloví. Jen klade pasti a pak prodává kožešiny, nic mezi tím. (12.04.2010)

Hezký odpočinkový film o přírodě a posledním lovci kožešin v Kanadě, který řeší základní otázku, zda má už skončit a jít pracovat do města či ne. Žije s indiánkou a smečkou psů, kteří pro něj nejsou jen tahači saní, ale také společníci. Tohoto luxusu si třeba nemůže dopřát jeho mnohem starší kamarád, který by psi již nezvládl a je tak odkázaný na skútr. Nejde tak ani o děj, jestli něco uloví či ne, jako spíše o formu vyprávění a hlavně atmosféru. A to je to, proč tomu nemůžu dát plnou palbu, protože některé scény byly uměle-kýčovitě udělaný. Když ten dědek zase nutil nebohý pejsky tahat saně nějakou neprobádanou cestou, kde bylo jasný, že tam chudáčkové uvíznou, tak sem myslel, že ho vlastnoručně zabiju. Chápu, že život tam je drsný a s nikým se nemazlí, ale proč si to ještě zhoršovat chybnými úsudky. Jeho starší kamarád ví, že je na konci cesty a proto učiní návrh, který na nějaký ten rok oddálí nevyhnutelný. (13.07.2018)