바람의 파이터
Fighter in the Wind
Režie:
Yoon-ho YangScénář:
Yoon-ho YangHudba:
Man-sik ChoiHrají:
Dong-geun Yang, Doo-hong Jeong, Aja Hirajama, Masaja Kató, Seong-oh Kim, Sačiko Kokubu, Jeong-tae Kim, Seong-min Park, Han-gal Lee, Han-sol Lee (více)Obsahy(1)
Film vypráví životní příběh korejského mladíka jménem Choi Bae-dal, který se stal zakladatelem karate stylu Kyokyushinkai. Nyní se jeho styl učí asi ve 120 zemí a má více než 12 milionů žáků. Můžeme se těšit na propracované bojové scény, které se vyvíjejí jako postava sama. Přes imigranta, zachránce mladých japonských dívek až k mistru karate. Spravedlnost bez síly je marná, ale síla bez práva je jen zločin. (BUD-SFIS)
(více)Recenze (100)
Líbil se mi Jeong doo-hong, ale štval mě kamarád hlavního hrdiny a to jeho pačinko. ()
Vcelku príjemny film, ktorý ukazuje nie len akčné scény, ale aj dospievanie jednotlivca a jeho mysle. Ukazuje, že i silný jedinec je spočiatku slabý a môže byť kedykoľvek zničený. Páčil sa mi hlavne pre to, že sa nevyhýba životným prehrám hlavného hrdinu a nevykresľuje ho len ako neporaziteľného bojovníka. I keď miestami skĺza do priemeru hodnotil by som ho ako mierne nadpriemerný film. ()
Zbytečně táhlé, příliš zamýšlení, málo boje a když už boj, za moc nestál, ale jinak zajímavá podívaná o vzestupech a pádech jednoho z největších bojovníků, ale znovu bych to fakt vidět nemusel. ()
pro mne nejlepší asijský film,ještě zajimavější než ip man který nemá takove emoce a zkvělou hudbu .-) s největšího losera,zakřiknuteho placheho baramui se ztane po setkání se svím budoucím mistrem a take asi po 20 bodných ranách noži a katanami ten nejtvrdsi týpek který najde sám sebe v horách..asi nejtrhlejsím a nejtvrdsím treninkem pod širým nebem ziská nadlidskou sílu a pak láme kosti jak vetvičky .-D kje to podle zkutexne události o zakladately keokeshin karate .-) a cele korejske karate kultury...příbeh bojovníka a na pozzadí vztah s krásnou gejšou .-) užasný film .-) a zkvělé herecke výkony ()
Když to nejde silou tak to půjde ještě větší silou. Nejtvrdší Korejec se rozhodl, že nakope zadek všem Japoncům. ()
Jestli je to celé pravda, byl Masutatsu Oyama nejtvrdším bojovníkem dvacátého století. To už se nedivím historce, že po tři dny bojoval, každý den se stem karatistů, až už čtvrtý den nebyl, kdo by se mu postavil. OSU! ()
Prvá polovica sa mi zdala dosť nemastná - neslaná, potom sa film začal rozbiehať. Drsné bojové scény, dosť dobrý vizuál, ani hrdina sa nehral na žiadneho poloboha. Potešila scéna s tréningom v horách a soundtrack od Epicy. ()
Tohle je silně rozporuplný film. Akce relativně pomálu a spíš jen ve druhé polovině. Že by po tolika vážných zraněních byl schopen takhle tvrdě trénovat a bojovat je dost neuvěřitelné. Asi je spousta povedenějších akčních filmů, takže dávám 79% Po druhém a třetím shlédnutí zvyšuju, přece jen jsou akční scény hodně dobré. 87% ()
Velmi rozporupný snímek, skoro vlastně dva v jednom. První půlka je skutečně víceméně jako jiný film, dal bych sotba tři hvězdičky,protože ten příběh je velmi plytký....Kdybych nevěděl že ne,myslel bych že snímek točily dva režiséři. Protože od okamžiku, kdy se Choi vydá do lesa cvičit, snímek nabíra dramatický spád a jeho kvalita o 50% stoupá. Bezchybná však druhá část není, některé věci jsou podivné...ale jako celek to působí dost dobře. Člověk s nedostatkem času může dokonce koukat od té půlky,a o moc tedy nepřijde...to podstatná je skutečně jen v druhé půli. Škoda že jeho souboje s býky tam jsou jen naznačené, to by bylo teprve něco! Samotné karate je fajn, exteriéry také...i když občas je snímek lehce křečovitý...Celkově tedy, bez ohledu na děsně nevýraznou první půli, dávám 75% a ****, ale kdybych měl hodnotit samotnou druhou část, hodnocení by bylo určitě 80%. ()
Naprosto úchvatný a skvostný, celkem netradičně a osobitě pojatý martial-arts film (s notnými myšlenkovými a psychologizujícími přesahy), věnovaný památce mistra Choi Bae-Dala (jenž je známý pod jménem, které si zvolil v Japonsku, a sice Matsuyama Oyama) a inspirovaný jeho (trochu přikrášlenými:) životními osudy. Nijak výjimečný, přesto silný a výborně podaný příběh vůle jediného muže, plný upřímnosti i strachu, pohrdání i pokory, tvrdosti i citu, síly i slabosti v každém z nás... Pro mě jej především ta "upřímnost" (po výrazové i hlubší stránce) odlišuje od podobně laděných filmů posledních let, které jsou tu zmiňovány a které staví hlavně na co nejoslnivěji a nejpodmanivěji podaných soubojích. Baramui fighter jde trochu jinou cestou, více se soustředí na příběh a "vnitřek" svého hrdiny, přesto jsou tu vynikající fighty - tvrdé, syrové, bolestivé, silové, "na doraz" (ostatně takové je i Oyamovo karate - žádná líbivá a stylová podívaná, ale drsný, přímočarý, silový a likvidační boj) - žel mi je trochu kazily kamerové a střihové rádoby tríčky a efekty, které si mohly autoři odpustit, ale budiž. Větší výtku mám k hudbě, která se mi sem z větší části dost nehodila (přiznávám, nemám vůbec rád trash ala Nightwish, každopádně buď jak buď takováhle hudba mi k příběhu i ladění filmu absolutně nesedla...). Jinak Dong-kun Yang v hlavní roli zvláštní, ale působivý a přesvědčivý výkon, Masaya Kato krom prvních scén dost postrádal výraznější charisma (stejně jako jeho postava, zajímavější byl celkem "mangoidní" Ryoma i jeho představitel), Aya Hirayama naprosto rozkošná a snaživá (vůbec to decentní romantické pozadí bylo miloučké a mělo svoje kouzlo:) Přes pár výtek prostě super a 100% zážitek, jeden z absolutních vrcholů martial-arts žánru. ()
Trošičku slabší čtyři. Styl karate jsem neměl nikdy v oblibě a myslím, že patří mezi jedny z nejméně atraktivních. Každopádně příběh Bae-dala, který má historický podklad je zajímavý a má svou sílu. Každý, kdo má k bojovým uměním vztah, tenhle film stejně musí vidět. ()
Morální agitka nabízí jak stránku lidskou, tak bojového umění. Škoda přehnaných scén, v nichž si asiaté libují, aby i největší pitomec pochopil, že dobrou zvítězí, i když dostane pořádně na držku. ()
Film pojednává o strastiplné CESTĚ, fyzicky i psychicky bolavém VZESTUPU, legendárního japonského karatisty korejského původu jménem CHOI BAEDAL, více známém jako MASUTACU ÓJAMA (jeho škola bojových umění Kjokušin karate je dnes proslulá svojí tvrdostí, komplexností a neortodoxními výukovými metodami). Mladý KOREJEC Choi Baedal se musí potýkat, stejně jako ostatní Korejci žijící v Japonsku, s perzekucí ze strany majoritního obyvatelstva. Přežívá na okraji společnosti. Svojí nezdolnou fyzickou HOUŽEVNATOSTÍ, neutuchající TVRDOHLAVOSTÍ a záviděníhodným TALENTEM se přes řadu počátečních neúspěchů krok za krokem propracovává až na samotný vrchol a stává se všemi obdivovaným MISTREM bojových umění. Zásadní je, že je zde velký DŮRAZ kladen nejen na PROPRACOVANOST a AUTENTIČNOST jednotlivých akčních scén, ale stejnou měrou také na HERECKÉ VÝKONY (ty jsou velmi kvalitní), VÝPRAVU, STŘIH, HUDBU, KAMERU (místy oku lahodící záběry ve vší své syrovosti velkolepé přírody, působivé detailní záběry hlavních postav vykreslující jejich vnitřní psychické rozpoložení, vizuálně osvěžující zpomalené sekvence zápasnických střetů) i OBSAHOVOU stránku snímku (přestože dej se může zdát do jisté míry plochý a přímočarý). Pro snímek je CHARAKTERISTICKÝ i jistý FILOSOFICKÝ a MORÁLNÍ přesah, ÚVAHY o fyzických a psychických HRANICÍCH lidského těla. "Spravedlnost bez síly nic nezmůže, ale síla bez práva je jen zločin ... Bojovník musí mít vždy svůj meč ostrý, ale nikdy ho nesmí použít bez morálního opodstatnění". K DOKONALOSTI tohohle místy EPICKÉHO, ale UVĚŘITELNÉHO a SYMPATICKÉHO filmového počinu, CHYBÍ konzistentnější DĚJOVÁ linka (1. a 2. polovina filmu jsou žánrově dosti rozdílné, což může působit překvapivě až rušivě), plynulejší GRADACE tempa a o něco KRATŠÍ stopáž (určitě by bylo záhodno vypustit některé přespříliš infantilní scény kamaráda hlavního hrdiny, které mohou působit místy docela otravně). AUTOŘI filmu nám vlastně SDĚLUJÍ, že člověk si často musí sáhnout na samotné dno svých fyzických i psychických sil, aby mohl znovu povstav v lepší formě sebe sama a že houževnatost těla a odhodlanost a tvrdohlavost ducha je určitě jednou z cest ke kýženému cíli. "Jsi jenom další hora, na kterou musím vylézt", pronáší hlavní hrdina na konci snímku k největšímu japonskému mistrovi bojových umění. ()
Mě se teda ty souboje moc nelíbily, hlavně ten střih a pak ty zpomalovačky do toho u některých fightů mě taky sraly. Osobně se mě víc líbil např. Ip Man nebo Fist of legend. Nedávno jsem viděl Once Upon a Time in High School a i když fightů tam moc nebylo a hlavně film byl postaven na něčem jiném, tak i tam fighty mě přišly líp udělany a to už je co říct. ()
Co dodat, niekto tu porovnaval IP Mana a Choi Bae-dala z tohto filmu. Ja osobne vidim rozdiel najma v rozpocte a teda preto v rozdielnom spracovani, prosto CIna ma viac penazi. Je jasne ze Ip manov pribeh je uplne zmysleny a podany fantasy stylom, pravda je mozno 10% z jeho skutocneho zivota, ale po pravde v com je rozdiel oproti tomuto filmu, ved je to to iste, opat fantasy. Teraz to nehovorim preto, ze po 25 rokoch, co sa venuje azijskym bojovym umeniam som sa stal zatvrdenym aktivnym stupencom povodneho Wing Chun, teda nie IP MAnovej vetvy, ktorej som sa tiez isty cas venoval. Karate som tiez robil asi 15 rokov. Dnes viem, ako mnoho inych, ze byt dobry a efektivny, nezalezi len od umenia a stylu, ale najma od cloveka, skratka Bruce Lee a jeho teoria a neskor aj umenie JKD, ma nieco do seba. Kazdy bojovnik je strojcom svojho stastia, kazdy ma svoju cestu a svoj styl, po tejto ceste je len na nom, co si z toho , ktoreho umenia vezme, a aky bude vysledok, je to jeho cesta bojovnika.Tieto filmy a realita je niekde inde, su to pekne fantasy pribehy, ale nehodnotme, co je pravdivejsie a realnejsie, pretoze to by bola uplna hlupost, su to predovsetkym rozpravky a legendy velkych majstrov, ktori, keby mali moznost si tieto filmy pozriet, tak by sa asi neskutocne bavili a smiali. Su to skratka take typicke azijske fantasy , zalozene na pravdivych postavach a ich zivotnych pribehoch, ktorym sa snazia zlozit hold! ()
Fakt zvláštní film. Jako kdyby každých cca 30 minut změnil režiséra nebo kameramana. Ikdyž musím zdůraznit, že mě to bavilo od začátku do konce! Jen jsem postrádal ve fázi tvrdého výcviku trochu víc detailů a delší dobu tréninku v té zimě. Ale intenzita super drsná :) Párkrát mi to přišlo jako když byl přeskočen nějaký významný časový úsek a o něco jsem přišel, ale vše běželo vesele dál. No jak píšu, pár drobností mi vadilo, ale jinak samá pozitiva a .... no však to znáte. 75% ()
Film má silný tah již od začátku, snaha zasadit příběh BaeDala do tehdejších událostí se vcelku daří. S vědomím, že přijdou skvostné souboje později si i rád shlédnu vývoj jeho postavy, charakteru. Nutná část tréninku, jak už bylo komentováno, připomíná spíše čínskou kinematografii, nicméně opět sympatie z mé strany, neboť jsem fanouškem těchto v zásadě metaforických vyjádření tréninku skrze železnou vůli a odhodlání. Souboje opravdu líbivé, jen by mne zajímalo, jestli se alespoň vetšina předváděných technik opravdu vyskytuje v Kokushin k. či je to děláno obdobně jako např. Ong Bak a jeho "čistý" thaibox v podání akrobata, herce a kaskadéra Tonyho Jaa. Závěrem však konstatuji, že je to povedený film, který splňuje, co jsem od něj čekal. ()
Tak tento film mě potěšil. Krásný příběh, super souboje...co dodat za 5* :) ()
Občas mě film nudil, ale když přehrávání přeslo před 50. minutu, vše bylo lepší. ()
Ach ti Korejci. Třikrát po sobě dovedou člověka naštvat rybníkem spálených šancí a když už je pomalu vyprovází z domu, vystřihnou číslo po němž zůstane stát úplně bez dechu. Zatímco v Hong Kongu se poslední dobou veškerá snaha smrskla na pár neúnavných fachmanů a osvědčené žánry (je třeba říct, že gangsterky teď zažívají nebývalou obrodu), v korejských celuloidových vodách se vždy najde nějaké to překvapení napříč žánry. Třeba Fighter in the Wind, natočený na motivy životních zkušeností Bae-dala Choie, mistra a zakladatele kyokushinkai karate, jednoho z nejtvrdších stylů karate vůbec. Je záhodno dodat, že film se inspiroval především comicsem, vycházejícím z Choiovy biografie, ale to vás v žádném případě nesmí rozhodit, protože jsou "comicsy" a comicsy, tenhle soudě podle výsledného filmu nabízí neuvěřitelné emocionální rozpětí a příběh o mnoha vrstvách. Děj snímku začíná v roce 1939, kdy japonská letadla přelétávají nad korejským územím a shazují náborové letáky, lákající do svých řad nové piloty. Bae-dal neodolá a ilegálně prchne do Japonska, aby se mohl dát do služeb armády. Už po cestě potkává prvního vychcánka a budoucího přítele, který se vydává za japonského detektiva, chytajícího ilegální přistěhovalce. Po krátké (slovní i pěstní) výměně názorů se oba nechají zapsat do školy pro letce. Kdo umí počítat a má po ruce kalendář, ten ví, že v roce 1939 nebyla volba tohoto povolání zrovna šťastná. O pár let později se tak naši hrdinové ocitají u popravčího kůlu za to, že odmítli nasednout do letadla a splnit svou kamikadze povinnost. Tady se také Bae-dal poprvé setkává se svou nemesis, Katem, japonským mistrem v karate, který považuje veškeré Korejce za zbabělce a neváhá to dát Bae-dalovi najevo, když ho vyzve na souboj o život jeho a jeho kamarádů. Bae-dal prohraje, jako mnohokrát předtím a ještě mnohokrát potom, ale Kato ho ušetří (čistě proto, že podle jeho měřítek je život bez úcty horší než smrt). Série životních porážek pokračuje při střetu s Yakuzou, která ničí úspěšný pačinko byznys, který rozjíždí Bae-dalův kámoš. Naštěstí se na scéně objevuje Bae-dalův dávný kamarád z Koreje, Chun-bae, mistr bojových umění. Překvapivě nezačne Bae-dala učit, ale věnuje mu knihu, ve které "to všechno je". Duše bojovníka však musí ještě projít nejedním utrpením než bude připravena textu porozumět. Řečeno česky a bez pentliček - Bae-dal si musí ještě párkrát sáhnout na dno a dokonce se zamilovat (což vede k úseku ala Robin Hood, kdy Bae-dal zachraňuje japonské dívky od okupujících amerických vojáků, kterým jde jen o jedno ;), aby po finální ráně osudu odešel do hor a prožil si tu pravé tréninkové peklo. To je mimochodem jediná sekvence, které bych měl co vytknout. Nevadil mi Bae-dal mrznoucí v nelidských podmínkách, přesekávající holýma rukama kameny ve dví, ale následná tréninková pasáž "ala Rocky" je až příliš comicsová a nehodí se ke zbytku filmu. Režisér a scenárista Yun-Ho Yang v ní možná až příliš popustil uzdu své fantazie, stejně jako v bojových scénách (choreografie je velice pěkná, nicméně co se týče úhlů a střihu, jedná se o velkou stylizaci, která zakrývá skutečné bojové schopnosti aktérů). Ale o ty tu ani tak moc nejde, jsou jen perličkou příběhu, velkými událostmi, ke kterým vedou všechny nitky. Yang na ně prostě příliš nehraje a spolehá spíš na kvalitní herce. Představitel Bae-dala, Yang Dong-kun, je uvěřitelný jak v poloze totální lidské trosky (scéna na trhu), tak romantického ňoumy a především zoceleného a neporazitelného bojovníka v závěru filmu. Jeho herecký výkon je jedním z největších kladů snímku a opravdu podpírá celý příběh, velkou pochvalu si ale zaslouží hlavně Masaya Kato, který v mých očích vyrostl z frajírka v Drive do přesvědčivého záporáka, který neoslňuje svými schopnostmi (Kato nic moc neumí a těch několik triků co předvede, je doublovaných), ale čistě svojí přítomností v záběru. Neuvěřitelné charisma. A řeknu to znovu, tenhle film není o akčních scénách, o karate nebo o bojových uměních osobně. Ne že by tohle téma bylo ve filmu zanedbatelné, ale Yang se soustředí především na drama a vývoj postav, takže neváhá finální vyhlazovací půlhodinku (to když Bae-dal sejde dolů z hor a začne vyzývat na souboj všechny japonské mistry bojových umění, aby jim dokázal, že i Korejec může mít schopnosti a vlastnosti bojovníka) proložit očistcem ala Poslední samuraj, kdy se Bae-dal vydá za ženou bojovníka, kterého při zápase zabil a prosí o odpuštění. Yang prokazuje svojí žánrovou flexibilitu, protože se i v téhle pasáži pohybuje jako ryba ve vodě a doslova z vás vytříská potřebné emoce. Ve chvíli, kdy Bae-dal stane na vrcholu hory máte v očích slzy stejně jako on (samozřejmě najdou se otrlé a bezcitné výjimky ;). Co ještě dodat? Hrozně se mi líbí jak snímek drží jednolitou atmosféru, i když se v jeho rámci skáče jako tempově, tak žánrově. Měl bych zřejmě vytknout až příliš kašírované souboje, plné maskovacích hrátek (zrychlovačky, prolínačky apod.), rozhodně už jsem viděl přehlednější a lépe vymyšlené souboje, nicméně z akčních duelů ve Fighter in the Wind sálá jakási neuchopitelná síla. Když vidíte Bae-dala, kterak jde za svým cílem a jeho odhodlání je účinnější než jakákoliv soupeřova technika, je těžké nepodlehnout atmosféře okamžiku. Je pravda, že kyokushinkai karate to asi moc cti nenadělá (Bae-dal se nechává i jako mistr dost otloukávat), skoro je naznačeno, že vyhrává díky své schopnosti ignorovat bolest (během filmu ho snad třikrát probodnou, X-krát pořežou, Y-krát zmlátí a jednou postřelí), ale Bae-dalovy prohry tu nejsou samoúčelné a přidávají příběhu na hloubce (ne jako jinde, kdy se přestřelením tohoto prvku rychle dostanete do potíží. Tady působí přerod z losera v mistra naprosto přirozeně). Ani jsem se nezmínil, že to celé nádherně vypadá (film stál asi dost peněz), ale to bude asi tím, že Fighter in the Wind vás převálcuje dějem a ne pohlednou kamerou. Máte před sebou fantastický životní příběh a mě ani nezajímá jak moc ho comicsová předloha přibarvila, protože v podání Yun-Ho Yanga mi to vyhovuje. Víc takových. Prosím... 90% () (méně) (více)