Racek Jonathan Livingston

Krása je krása i když jí můžeme říkat třeba kýč. Tady člověk váhá jaké slovo užít. Opravdu mi to silně připomínalo Mallickův Strom života v ptačí verzi. A bylo to dlouhé a hudba byla krásná, ale i o ní platí první věta komentáře. Takže unést jsem se místy nechala, ale pocity mám smíšené. Ty hvězdičky jsou ale pro režiséra rozhodně zasloužené, takový film natočit určitě není sranda. (24.10.2011)

Naivní "dojímací" film, který působí ve špatném smyslu slova divně a nepřirozeně. Do chvíle, než racek poprvé promluvil, jsem byla unešena famózní kamerou, která je asi jediným kladným prvkem. K filmům s mluvícími zvířaty mám většinou odpor, ale to není hlavní problém. Zde jsou navíc vmanipulována do nepřirozeného prostředí a víc než nad dějem jsem přemýšlela nad tím, za jakou cenu byly některé záběry natočeny. Už to je pro mě dostatečný důvod, abych film nasměrovala do odpadu. Je to v ostrém kontrastu s poselstvím snímku, které je navíc degradováno s každým dalším polopaticky proneseným "moudrem". Jsem v opozici vůči tomuto filmu, ptáka v roli spasitele pronášejícího rádobymoudré myšlenky lze v knize možná ještě skousnout, filmové zpracování je ale příšerné. (24.10.2011)

Chvilku předtím, než jsem se přichomýtl k tomuto neobyčejnému filmu, viděl jsem inscenaci Racka v divadle Lávka (později přesunuto do divadla Čertovka), která sršela ohromným nábojem a dynamikou. Oproti divadelnímu představení byl film poněkud slabšího podání, přesto je dobře, že film existuje a že se někdo pokusil tento klenot natočit. (06.01.2010)

Tenhle přinejmenším nevšední umělecký počin ocení především čtenáři knižní předlohy, protože člověk, který s ní není obeznámen, by mohl lehce podlehnout pokušení odsoudit snímek jako příšerný patetický kýč. Filmu ubírá na uměleckém dojmu především hudební stránka - mnohem víc než Diamond by se sem hodilo něco vážnějšího a hlavně bezeslovného. Ve výsledném dojmu je zde hranice mezi krásou a kýčem tak tenká, že obojí vlastně splývá dohromady a nutí tak diváka k rozhodnutí, zda na takovýhle způsob vyprávění přistoupí, nechá se unášet krásnými obrazy a jedinečnou náladou snímku a přijme i ony více či méně patetické úseky, anebo tuto formu filmové výpovědi zavrhne i přes její celkem silný obsah. Já Bachovu novelu četla jako teenager (= nejvděčnější věk) a tehdy mě dostala, takže tenhle docela sympaticky originální snímek beru na milost a přijímám ho se všemi jeho klady i zápory za 4*. (29.07.2007)

Racek Jonathan Livingston jako ptačí Mesiáš v evangeliu podle Bacha - nápad vcelku dobrý, ale zpracováním těžko pochopitelný a dosti pokroucený. A to by nebylo to nejhorší - zážitek z nádherných záběrů ptačích perspektiv snižují ptačí dialogy (naštěstí v původním znění, mluvit Jonathan jako Petr Oliva, tak to nedám) a naprosto rušivě a nepatřičně zaznívají zpívané party, v jinak příjemném hudebním podkresu, proto u mě jen za čtyřicet, rackové prominou... (24.10.2011)