Souboj s nebem

Režisérův osobitý přístup se mi na celém Battle in Heaven líbil asi ze všeho nejvíc - jednak hrátky s kamerou, která občas "odlétá" pryč od hrdinů, často naopak zůstává jakoby zbytečně dlouho na jednom místě a také překvapující, až pornograficky detailní sexuální scény opravdu nepohledných lidí. Navíc celek dohromady dává smysl a dýchá na člověka opravdovostí, špínou a bolestí. Každopádně silný zážitek. (16.08.2006)

Tedy je samozřejmě možné, že nejsem dostatečně intelektuálně na výši a že nemám smysl pro novou obraznost ve filmu, jinak by se mi film jistě propálil na nejhlubší dřeň mého jáství, ale mě to připadá jako intelektuální samohana a samolibost, jako další postpostpostmodernismus pro nějž je umění to, co za umění prohlásí tvůrci (zde spíše vyrabitelé). Děsivá nudná deprese vane z tohoto filmu, a to taková, že ji nepřerazí ani ty pornografické vložky, které nejsou už ani šokující ani libido rajcující, ale jen zase depersivně nudné. Ale jistě to má i svůj pozitivní prvek – po takovém filmu už ani Apokalypsa nevypadá jako špatný nápad. Tak za toto poznání ta jedna hvězdička. (06.05.2013)

Asi takhle... Pasolini dokáže mnohé provokovat a znechucovat vulgaritou jím nasnímaných sexuálních scén a zvrhlých prvků v jeho tvorbě. Na druhou stranu, když nic jiného, provokoval tím (malo)měšťáky. Carlos Reygadas naproti tomu snímá nahá těla, soulože a laskání penisu s esteticky vytříbeným vkusem. Kamera elegantně zachytí se všemi detaily právě vykouřený penis a potom se ladně přesune do okna a obkrouží náměstí historického centra Mexico City. Máme tu softporno s dokumentem v jednom.. ..Jsou tady naznačená dramata, jako je smrt dítěte, vyprázdněný život příslušníků horní vrstvy, to celé doplněné náboženskými symboly. Jenže to klouže tak nějak po povrchu, psychologie postav a jejich schopnost upoutat divákův zájem je nulová a celý ten snímeček považuju jen za chytráckou vějičku pro festivalové publikum. Tenhle povrchně dekadentní výlet do Mexika mě znechutil. Pasolini někdy točil doslova o hovně, tenhle snímek je s prominutím v přeneseném smyslu slova taky o hovně. Celkový dojem: 25 %. (06.11.2008)

První záběr je prostě úžasný – postaršího obtloustlého Mexičana tři minuty feluje pěkná mladá dívka. Jindy bych výše uvedené mínil ironicky, tentokrát nikoliv. Ten film se mi líbil a nikoliv jenom kvůli zmíněné dívce. Není snadné popisovat své pocity během filmu. Mimořádně dlouhé záběry, často bez jediného slova, rámují strhující příběh na věčné téma „zločin a trest“. (Adjektivum „strhující“ zní u podobného snímku nepatřičně, ale syžet opravdu vtáhl do (ne)děje.) Film každou scénou vypovídá o věcech univerzálních, aniž by přestal být úzce spjatý s Mexikem, zemí, kde někdo jedná amorálně proto, že chce auto a někdo proto, že jej auto již omrzelo. Sociální propast mezi „po zbytečnostech toužícími“ a „zbytečnostmi zavalenými“ se stírá až v samém závěru, kdy minimálně jedna postava nachází štěstí za cenu maximální oběti. Velmi zajímavá je práce kamery, která nám často úmyslně neukazuje to, co bychom rádi viděli. V klíčové scéně „splynutí“ si dokonce dovolí odvrátit pohled na několik dlouhých minut, aby nám nabídla nijak fascinující scenérii Mexico City. Projev režisérovy úcty k postavám, anebo jediný způsob jak zaznamenat nezaznamenatelné? Souboj s nebem (přesněji asi Souboj v nebi) je každopádně lépe pochopitelný přes cítěné než přes viděné. Zážitek z něj nemohu označit za duchovně očistný, ale šlo o novou a přitažlivě neobvyklou filmovou zkušenost. Takže ano, s pokorou uznávám, že i art filmy typu „jako noc před popravou dlouhý detail tváře, po které stéká kapka potu“ mohou mít něco do sebe. Apendix: Všimněte si, jak si na různých plakátech poradili s přednostmi Anapoly Mushkadiz (někde je zakrývá titul, někde její rozpuštěné vlasy a někde nic, což je pochopitelně nejmilejší verze). 80% Zajímavé komentáře: tron, betelgeuse, Radko (03.04.2009)

Výpověď o současné realitě Mexika (respektive jejího hlavního města) natočená svěžím experimentálním stylem. Za zmínku stojí skvělá kamera a hlavně naprosto výtečná práce se zvukovou složku, ať už se jedná o ruchy či o famózní hudbu. Pátou hvězdičku zatím nedávám, neboť je pro mě problematické přijmout závěr filmu, respektive nevím přesně, jak ho uchopit, jak ho chápat. Každopádně velmi pozoruhodný počin. (10.03.2007)