Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Maďarský film "Paní Déryová" zobrazuje život slavné herečky ze začátku devatenáctého století. V té době se vídeňský dvůr snažil proměnit Maďarsko v rakouskou kolonii; hrstka obětavých vlasteneckých umělců hrála tehdy maďarské divadlo, aby udržela rodný jazyk, poslední zbraň v rukou utlačovaných. Pronásledováni úřady, zůstali nakonec herci v Pešti bez divadla, a proto se rozhodli odejít na venkov. Paní Déryová putovala se svými kolegy od města k městu, od vesnice k vesnici a lid jí splácel její věrnost láskou.(FILMOVÝ PŘEHLED 33 / 1952) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

ripo

všechny recenze uživatele

Podle slov maďarského delegáta, na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v ČSR 1952 klade film o první maďarské herečce a zpěvačce Róze Széppetakiové svým zaměřením otázku Gorkého: „S kým jdete, mistři kultury?" Film však nejen tuto otázku klade, ale také ji zodpovídá. Když na počátku 19. století povstaly pokrokové maďarské společenské síly, aby v době útisku rakouskou monarchií a maďarskou feudální aristokracií vytvořily z maďarského lidu silný národ s jednotným jazykem a jednotnou kulturou, byl úkol maďarských herců jednoznačně určen: přes útisk a nejhorší existenční podmínky hlásat maďarskému lidu šlechetné ideje svobody a pravdy maďarským jazykem. Film plně oceňuje význam a podíl maďarských herců v maďarském národním obrození, jejich účast na zrodu prvního maďarského dramatu Józsefa Katony „Bánk-Bán" i jejich zásluhu o proniknutí klasiků světové dramatické i operní literatury mezi maďarský lid; z jejich obětí a jejich bojů se zrodilo stálé maďarské Národní divadlo. Film přesvědčuje o těsné souvislosti jazykového útisku a útisku národa a o pokrokovém smýšlení buditelů, kteří především v lidu, utiskovaném a ponižovaném, hledali živnou půdu pro vznešené ideje. Spoluprací význačných maďarských filmových umělců vznikl film, který vzdává hold hrdinné epoše maďarského divadelnictví a tvůrcům maďarské divadelní tradice. Filmový přehled 33/1952 ()

Reklama

Reklama