Giallo a Venezia

Režisér Mario Landi patřil mezi italské filmaře nejhrubšího zrna a jen rok předtím než načil fenomenální gore-horror Patrick vive ancora se pustil také do giallo vod. I zde se jeho rukopis opravdu nezapře a nebojím se označit právě tento kousek tím nejbrutálnější a nejnechutnějším, co na poli tohoto žánru vzniklo. Giallo a Venezia je v tomto ohledu opravdu pověstné a obklopuje ho až kultovní aura, kterou si rozhodně zaslouží. Příběh je vystaven okolo dvou hlavních postav, manželského páru Flávie a Fabia. Ti jsou hned v úvodu filmu zavražděni a komisař DePaul pak pomocí flashbacků rozpletá jejich příběh. A ten je opravdu peprný, divák se dočká hodně soft erotiky včetně masturbace, znásilnění, mučení atd. Zároveň se odvíjí druhá dějová linie, kdy sledujeme komaře DePaula, jak se snaží vraždícího maniaka zastavit. Tato linie je tvořena již zmiňovanými brutálními gore scénami a nebojím se tvrdit, že nejeden filmař se zde inspiroval (minimálně Lamberto Bava ve svém Macabre). Nelze se tak v tomto směru nezmínit o legendární amputaci nohy pilkou nebo "ledničkovou scénu". Giallo a Venezia je díky tomu nádherný giallo trash a to se vším všudy a pokud máte alepoň minimálně rádi italskou horrorovou školu, tak neváhejte vstoupit. PS: Vrámci žánru neblíže k Delirio Caldo, The New York Ripper. (21.04.2009)

"GIALLO A VENEZIA" je jedno z nejvíce ultra-sleazy-low-cost, ohavných, zkažených a šokujících giall, které jsem kdy viděl. Viz "New York Ripper" (82) a "L'assassino ? ancora tra noi" (86) i když do gialla spadá samotný film jen částečně, spíš jde o takový méně povedený softcore/gore erotický thriller s typicky taliánskými zvrácenostmi a špinavostmi všeho druhu. Celý skript byl opravdu nemocný a oplzlý od A až do Z. Pokud rády typické krásné romantické Benátky, město bohaté kultury a elegance, pak se tomuto filmu vyhněte velkým obloukem, tady vás krom romantického hudebního doprovodů, moc romantiky nečeká, spíše pak špíny a jednotvárnosti, které mění Benátky k nepoznání. Giallo Venezia je tedy především filmem, který měl za úkol nejspíš šokovat (kritiky na tento film v té době musely být opravdu veliké, a nešetří se jimi až dodnes), protože nic jiného tady moc dobře nefungovalo (neexistující nebo zmatený děj, neuspokojující tajemství, slabé napětí a spíše pak nesmyslné finále). Grafický sex a sexuální zvrácenosti všeho druhu (stupňující představy o sexuálním násilí, které vedou přes stále sexuální ponižování, různé S & M hrátky, voyeurismus, až po naprostou sexuální degradaci hlavní hrdinky, to vše tu máte, bohužel kolikrát ve velmi nemotorném a spíše pak nebo nudném provedení), nadměrné gore a explicitní násilí, na tomto poli film celkem bez problémů uspěje (opravdu nevídané a zcela bez zábran, občas to bylo fakt na horkou sprchu, film se honosí 2-3 velmi památnými scénami, které tu jsou naprosto mimo ale doslova šokují, zmiňovat se tu o nich už nebudu, ale stoprocentně jsem si jist tím, že jsou bezpochyby tím nejlepším co v této kategorii filmů v oné končící dekádě vzniklo). S tím dalším je to ale horší, za zmínku stála ještě parádní Pisaniho lahodná hudba, které se tu však trochu minula z účinkem, zaznít přeci jen v lepším filmu, tak to bude naprostý skvost. Velká nahá Fani v roli sexuálně ponižované ženy (její onanie byla docela šťavnatá a scéna v kině parádně zvrhlá), celkem dobrý maniakální Dei, dementní sexuální fanatik, závislý na drogách (oba ale šíleně patetičtí), a spíše pak slabší a nevýrazný komisař Blynn s jeho vařenými vejci. Deie pak doporučuji v o rok starším hororu "Patrick". Pro milovníky raritního eurotrash a eurosleazy (tento film dodnes nevyšel na officiální DVD), pro lidi se špatným vkusem doporučuji, u jiných může film zanechat velké znechucení a můžou se i nudit, film na mně působil mnohdy až amatérským dojmem, bohužel podobné kousky se už dnes netočí:-). 3,5/5* (2,5* za gore, 1* za hudbu). ps: Zrcadlovky jsou nezapomenutelné:-) (20.05.2011)

No, tohle se mělo jmenovat spíše Sex v Benátkách. Vystříhat z toho těch pár neerotických scén, vražd a kecání, byl by z toho slušný retro hard erotický, nebo spíše soft pornografický film. V tomhle ohledu zřejmě nejotevřenější giallo, co jsem zatím viděl. Naštěstí je to všechno (detektivní linie, zajímavé krvavé scény - ať už bodání nůžkami do intimních sfér nebo domácí čtvrcení zaživa - a hodně otevřené sexuální scény různého ražení) namícháno do zajímavě pojatého filmu, kde se jeho pointa v té detektivní sféře odvíjí hodně pomocí retrospektivních flashbacků a není tak hloupá jako u většiny giall. Ba právě naopak, je velmi zajímavá. A film sám o sobě důkazel, že koncem sedmdesátých let dech giallům zase až tak nedocházel. Tohle je naprosto stylová žánrová ukázka. Jednu z hlavních rolí si střihla sympatická a schopná Leonora Fani, která překvapila o dva roky dříve v Pensione Paura. (26.04.2016)

Více erotické drama, než čistá kriminálka, o giallu nemluvě. Po většinu času se souloží, byť v soft kabátě, i když na hard momentky také dojde (onanie v kině). Samotné vraždy jsou poměrně brutální, po trikové stránce ale poněkud nedokonalé, což já mám na těchto filmech rád. Jedna připomene budoucího Rozparovače z New Yorku. Akorát se mi nepozdává, že když někoho budete masakrovat v rozkroku, začne mu téct krev z pusy, ale vypadá to drsněji. Nu a pak ruční pilka! Upižlat s ní nohu chvíli trvá, a tak si to užijí vrah i oběť. Jednoznačným plusem jsou Benátky, co nikdy nezklamou. Film je z větší části krutý, těžko se s nějakou postavou ztotožnit. I přes ponurost děje převládají denní scény za plného slunce. 3,5* (08.08.2020)

Bídné vyšetřování vraždy, ochucené o nějakou tu nahotu, sex a nechutnosti (ohořelá mrtvola koulející očima, ubodání do vagíny, upilování nohy, vkusně narafičená mrtvola v ledičce). Jenže tyhle ingredience tady na mě vůbec nezafungovaly. Možná je to ale také tím, že jsem chytnul verzi té nejhorší kvality (prý ale jedinou momentálně dostupnou), s hrozným obrazem a zvukem, co šel napřed (nebýt těch anglických titulků, jsem už úplně vedle). Takže hodnotím stejně, ale berte to s rezervou. (21.01.2009)