Rozparovač z New Yorku

Tu je vidno Fulciho rukopis.Príbeh okolo kačacieho vraha,Fulci viackrát dokázal,že je pánom bizarných situácii a k tomu musím prirátať niektoré detailné a pomalí prevedené ale hlavne krvavé vraždy a v tom je tiež Fulci preborník.Videl som už viacero giall a niektoré disponovali výraznými osobnosťami,čo sa týka vyšetrovateľov ale tu bol nevýrazný a fádny.Vrážd tu bolo veľa a boli Fulciovsky spracované a aj boli krvavo efektné.Hudba ma dosť otravovala.Tak je to bizarné,niekedy smiešne,má to v sebe trápnosť i gýčovitosť a je to podané takou úchylnou formou.Ale zachraňujú to vraždy,tie musia potešiť každého hororového fanúšika a to je aj môj prípad. (23.01.2015)

Takovouhle bejkárnu můžou natočit jenom taliáni. Až snová sexuální odysea plná rozpáraných ženských břich, gigolů bez prstů a psychopatického vraha inspirovaného disneyovkami. Samý grindhouse a porno kino, chlupatý patolog a holčička na nemocničním lůžku. Bizarní jednohubka pro ty co rádi šmírují a nebojí se trochy špíny. (30.01.2007)

Průměrný maniak poznal jak realita dokáže býti strohá, že i pro úchyla je potřebná praxe, zapomněl si otevřenou břitvu v kapse a stal se urgentním klientem u urologa. Jak to na mě všechno působí? Copak nám ten Lucio Fulci nabízí tentokráte? Jakýsi zvláštně nečitelný mix víceméně nudných, groteskně mizerných hereckých výkonů, průměrného příběhu o artikulačně nedomrdlém individuu a kupy zralé italské erotiky. To vše zabalené do balíčku s titulkem krimi-giallo na přelomu 70tých a 80tých let. Po mysteriózní The Black Cat (1981) a hororově vydatném gore House by the Cemetery z téhož roku odstartoval Fulci jakousi zámořskou misi hororově laděných kriminálek. Samotný The New York Ripper příliš nevyužívá prostředí anonymních uliček, temných zákoutí a mnohdy uvadající příběh se ku atmosferické erekci snaží přivést okatým kopirajdem Argentových barevně diskofilních hrátek v nasvícení scén. Fulci stále udržuje pravidelný oční, posléze pak alespoň prsní kontakt s divákem, dmýchá jakousi všudypřítomnou perverzi a do toho celého šlehá nijaká hudba Francesca de Masiho, jež je stejně efektní, jako velebení Boha v mešitě na předměstí Teheránu. Navíc tomu všemu vůbec nepomáhá dost šílený český dabing. I když na druhou stranu ale musím přiznat, že se z kdesi vykradlo pár slušně napínavých momentů, pobavily minirole samotného Fulciho coby policejního šéfa (Soaviho štěk mi utek, hledal sem pod křeslem zapadlou tatranku) a docela i „chutné“ žiletkové gore finále. V součtu taknějak slabý průměr, minimálně bizardní co se do nápaditosti vražd týče, maximálně bizardní pro valnou část současného publika a víceméně žánrový artefakt své doby. [final rate: 50%] (19.02.2008)

Ani když jsem si to před zhlédnutím filmu přečetl, nevěřil jsem tomu, ale OPRAVDU je to tak - ten zabiják při mordování skutečně vydává pazvuky jako Kačer Donald :o)) Proč, to jsem během sledování filmu nezjistil, nicméně je to k popukání a společně s "žiletkovou" scénou je to jediná zaznameníhodná věc na celém filmu. Jinak fádní nuda, nezajímaví herci, slabý scenář a pět vražd, které jsou co do gore efektnosti na Fulciho poměrně umírněné. A jen takový malý detail na okraj: ta Pomem zmíněná proslavená scéna s žiletkou není při úvodní scéně vraždy, ale až při páté na konci filmu. To jenom, kdybyste si rychloposuvem chtěli ušetřit hodinu a půl zbytečné nudy :o) (03.09.2004)

Fulci je rozhodně jeden z nejlepších hororových režisérů. Ale i on sem tam udělal přešlap a ten přešlap je právě tenhle film. Nejedná se o nějaký totální průser, spíše je to takové moc unylá podívaná s neuvěřitelně špatnýma hercema až to bólí. Film se docela táhne a čeká se docela dlouho na nějakou lepší akci, ale na druhou stranu vraždy jsou fakt povedené a gore je moc pěkné, Fulcimu tohle prostě jde. Škoda že Fulciho proslavená atmosféra v tomhle filmu se prakticky neobjeví. Fulciho mám rád ale tohle spíše takovej průměr. (04.01.2013)