Režie:
Zhuangzhuang TianObsahy(1)
Vizuální koncert. Skoro žádné dialogy. Tibet. Tragický příběh zloděje koní. (Roky100)
Recenze (13)
Imponující skládanka pohlednic tibetské krajiny. Režisér si k vyjádření svého politického postoje vybral jen prostý příběh, doplněný esenciálně působivými, dlouhými statickými záběry, které zanechaly dokumentární dojem. Filmu tak dominovaly právě ty úchvatné scenérie a syrovost zobrazení buddhistických rituálů. Jenže ta byla někdy na můj vkus až příliš autentická. Jakékoliv týrání zvířat nekompromisně odsuzuji. Ani rčení jiný kraj, jiný mrav to neomlouvá. ()
[2,5*] Pôsobivé dielo, hlavne svojou vizuálnou krásou, kde významnú rolu hraje divoká príroda, majestátne hory. Viac ako dráma je to ale skôr dokument o spôsobe života a zvykoch (najmä náboženských) tibetských domorodcov, ktoré mi príliš zaujímavé nepripadajú. Iste, je v tom hodne mystickosti, čo nie je na škodu, ale nemohol som sa pri tom zbaviť pocitu márnosti života venovanému takýmto rituálom. Inak je to poriadne surové, ako je aj krajina, v ktorej sa to odohráva. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Tibetské reálie jsou samy o sobě působivé a neuvěřitelně fotogenické a Zloděj koní nám přináší i jiný pohled na Tibet, než jakého se nám dostává hojně v nejrůznějších dokumentech. Ale k dokonalosti mi tu něco chybí. Navíc aspoň doufám, že buddhismus je dost o něčem jiném, než o modlení se, aby nám Buddha dal to nebo ono. ()
Západní člověk si často tibetský buddhismus neboli lamaismus idealizuje a zplošťuje, leckdy daleko za hnanici kýče. Film Zloděj koní si všímá hodně temných stránek buddhistických rituálů, i když asi nezasvěcený divák zřejmě význam jednotlivých scén nepochopí a zůstane pro něj barvitou pohlednicí, k čemuž má Zloděj koní i tak dost výrazné sklony. ()
Vizuálně opojné záběry nekonečné krajiny, meditování mnichů nebo slavnostního uctívání tibetských božstev jsou v ostrém kontrastu nad neutěšenými obrazy krutých horských podmínek, koloběhu života, kde je místo pouze pro násilí, které je pro zachování rodu bezpodmínečně nutné. Tvrdý život je v tomto prostředí podáván s naprostou samozřejmostí, kde není prostor ani čas na nářek nebo zamýšlení se nad svými činy. A tak vlastně končí i Zloděj koní, nemilosrdným obrazem výsledku čistého násilí bez jakéhokoli náznaku soucitu. ()
Galerie (2)
Photo © Moscow International Film Festival
Zajímavosti (2)
- Martin Scorsese v pořadu Roger Ebert and The Movies věnovanému nejlepším filmům devadesátých let označil za nejlepší právě tento film. (KlonyIlony)
- Film utrpěl před uvedením dvěma drobnými cenzurními zásahy vládních úřadů. Změnily začátek filmu, druhým zásahem bylo odstranění mrtvol v prvním ze třech filmových nebeských pohřbů. (Hans.)
Reklama