Grizzly Man

Vyborny dokument Grizzly Man tentokrat z dielne Herzoga o jednom zvlastnom cloveku, ktory tuzil akokeby antropomorfizovat medvede grizzly. Paci sa mi, ze Herzog nerobi zavery, ale zvolil formu dokumentu tak, aby si zavery spravili samotni divaci. Podla mna Timothy Treadwell vedel do coho ide, nemal rozum a myslel si, ze svet divociny chape lepsie ako svet ludi aj s jeho nastrahami /alkohol...../. Nakoniec sa k medvedom grizzly priblizil natolko, ze ho jeden zozral. Nadherny a smutny dokument, nazor nech si spravi kazdy sam : 87 % (10.02.2013)

tragický osud Timothyho Treadwella a okolnosti s ním spojené jsou samy o sobě bez debat šokujícím způsobem fascinující, ale tento dokument to prodává jen zčásti.. rozhovory s jeho blízkými jsou místy zbytečně sentimentální a nejsou dostatečně zajímavé, Treadwellovy ryze amatérské záběry divočiny a medvědů neukazují nic, co bychom už neviděli jinde (když pominu fakt, že je na nich občas k medvědům grizzly přiblížen na dosah ruky) a především samotný "tak trochu pošuk" Timothy se svým podivínstvím mi je děsně nesympatický.. jeho neustálé řeči o tom, že chrání své medvědy a podobně mi v jednom kuse lezly na nervy, protože mám pocit (alespoň z tohoto Herzogova dokumentu), že pro medvědy suma sumárum nedělal vůbec nic.. Grizzly Man je tak ve finále daleko víc studií rozpolcené mysli jednoho člověka než nějakou poutavou podívanou na téma člověk vs. příroda.. (29.03.2014)

V přírodě existují hranice! Tenhle dokument je asi zbytečné hodnotit nějakými hvězdičkami. Musím podotknout, že z filmu jsem měl pocit, že je to trochu taky horor. Vždyť skoro půlka filmu je o tom, jak našli Timothyho ostatky a kameru, kde byly zachyceny zvuky, když Grizzly Timothyho pojídal. Působilo to na mě velmi zvláštně. Timothy byl sám o sobě divný. Machroval, že se žádného medvěda nebojí a to asi neměl říkat, protože to asi nějaký Grizzly uslyšel a naštval se. Nedodržoval žádné zákony. Hlavní pravidlo přece bylo, že bude udržovat minimální vzdálenost od medvědů 100 m, ale to on ne, byl od nich asi tak půl metru! Pocítil jsem z něho, že sám chtěl být medvědem a tak se mu to asi nakonec i splnilo. Zjistilo se, že „vrahem“ byl asi medvěd č. 141. Timothy teď možná běhá někde v Beskydech v kůži medvěda. Jen to dokazuje, že žádnému zvířeti se nedá věřit. Zvíře je zvíře a člověk je člověk. Zvířatům jsem nikdy nevěřil. Mám na mysli od psa až po medvěda. Doufám, že ted Timothy z nebe vidí jak je „proslaven“. Dokument získal dvě ocenění. Cena Alfreda P. Sloana a cenu za nejlepší hraný dokument. (29.07.2008)

Werner Herzog na nadmíru zábavné a divácky atraktivní, téměř spirituální pouti po stopách Timothyho Treadwella, proslulého náčelníka medvědů, jehož neblahý konec (rukou jednoho z příslušníků jeho kmene) z něj učinil legendu. Herzog střídá záběry pořízené samotným Treadwellem s výpověďmi očitých svědků. Prostor mají i vědci, jež nás provedou zběžnou analýzou medvědího chování v kontextu Treadwellovy smrti. Nad tím vším pak z úlohy komentujícího průvodce bdí zkušený "dobrodruh s kamerou," jenž pro bláznivého snílka nachází pochopení alespoň z pozice filmaře ("O takovém materiálu se mi ani nesnilo"). Werner opět dokázal předčit všechno a všechny a znovustvrdil gró své tvorby "odvracet se s kamerou od západu slunce." Skrze osud Grizzly Mana nás motivuje k tomu, pozastavit se nad otázkou, je-li vůbec možné totální splynutí člověka s přírodou, a také nad reálnými možnostmi filmového média v praxi. (09.01.2024)

Chvílemi je tenhle dokument obrovsky poutavý... předně v momentech kdy nás Timothy svou ruční kamerou přivádí na dosah své vášně... jsme doslova na dotek majestátním medvědům. Nebo když je nám taktně podáván jeho tragický konec. Bohužel (možná jen pro mne?) tenhle dokument není přímo o medvědech, ale hlavně o Timothym samotném... a i když jsou leckteré výpovědi jeho známých o něm zajímavé, povětšinou mi přišly hodně nudné. A Timothy v přírodě také zrovna filmařským umem neoplýval... čekal jsem, že se od něj o těch obdivuhodných a divokých zvířatech všude kolem alespoň něco málo zajímavého dozvím. Místo toho se mi z jeho úst dostalo jen "I love you, I love you" směrem k medvědům či přítulným liškám. Občas mi přišel jako afektovaný M. Jackson mezi čtyřletými dětmi. Nic to ovšem nemění na tom, že ty dva kroky od medvědů působily pokaždé hypnoticky... (20.05.2006)