Atrakce švédského zájezdu

Československo-jugoslávská koprodukce v neuvěřitelné česko-chorvatsko-srbsko-švédsko-neměcko-anglicko-turecko-maďarsko a nevím co ještě verzi. Skutečné bizarro trefně kombinující motivy z prostředí různých národů. Češi pohlceni odosobněným byrokratickým aparátem, jehož obětí se stává rodina žijící ve špatném době ve špatném domě, Jugoslávci v zajetí národnostních rozepří a gastarbeitovských starostí či Němci užívající si hromadný striptýz předsilikonového období. Celá tato ironicky komentovaná taškařice je jako sled atrakcí sledována zvnějšku skupinou švédských turistů, kteří navštěvují jednotlivé země a jsou bezděčně svědky lidských tragédií. Uzavřenost autobusu i jazyková bariéra umocňují povrchnost jejich sledování, které nepřechází v pochopení. (12.10.2012)

Shlédnuto s odstupem cca třiceti let s plnými titulky. Jeden z nejzapomenutějších těsně předrevolučních filmů. Vlastimil Zavřel rulez! (Do občanské války v bývalé Jugoslávii zbývají dva tři roky, a téměř poslední scéna filmu v Ustašovském baru je její zlovutnou předzvěstí). (Jestli je zde v titulku je napsáno, že se jedná o akční film, tak já jsem Matka Tereza). Smutná true komedie s kriminální zápletkou a s noblesně komentujícím Břetislavem Slováčkem vypadajícím jako "slunečník" ovšem z jiné pohádky. (14.07.2018)

Nesourodý film složený ze dvou příběhů,   které se protnou ke konci filmu. Z české strany   taková nepovedená komunální satira, objevují   se místní tajemníci, neschopní úředníci.   Film byl natočen v roce 1989 a tak kritika   společnosti poněkud vyšuměla. Dobrý herecký   výkon Vlasty Zavřela, který jediný film   podržel. Ze strany jugoslávských filmařů zase   pouze pokus o kriminálku, která není vůbec   zajímavá. Na podobné téma organizovaného   zločinu s pašováním drog bylo natočeno mnoho   lepších příběhů. Tím nemyslím z české   strany. (09.09.2022)

Mohly to být dva zajímav příběhy. Dvě rodiny a obě chtějí dobře bydlet. Každý na to jde ovšem po svém. Zatímco Čech běhá po úřadech a doufá ve smilování, cizinec si raději pořídí dobře placenou práci, aby si mohla rodina nové bydlení dovolit. A tady začínají filmaři čachrovat s nesmysly. Po druhém muži jde mafie kvůli drogám. Ale jak po něm jde? Proč se nesmyslně opakovaně odbočuje do nevěstinců a různých pochybných podniků? Asi aby nechyběla nahota. Ta je totiž naprosto lascivní a podbízivá. A hlavně zbytečná. A pak už tvůrci skáčou jak koza povzbuzená ArginMaxem. Člověk nestíhá sledovat. Jistě, můžeme říct, že tvůrce chtěl poukázat na hloupost tehdejších úřadů, úředníků a papalášů. To smysl dává. Ale všechno okolo ne. Švédský zájezd je pak už jen pro vysvětlení politiky jednotlivých národů, kdy Švédky se smějí a Češi zatínají pěsti. I když průvodce v podstatě ani jednou nelže. Ironicky komentuje situace kolem. Na to už nejspíš komunisti neměli čas, aby tento film stopli. Bohužel to celé vyznívá jako špatně vyladěná kapela, kdy každou chvíli hraje dobře jeden nástroj, aby vzápětí začal hrát falešně. Vynecháním naprosto zbytečné omáčky kolem, by z toho mohl být relativně dobrý film opírající se o hořkou ironii toho, jak to vypadá u nás a v okolních zemích. Leč...nestalo se. Závěrem dodám, že ani s tím si tvůrci nedali práci, aby byli titulky u všech dialogů, které znějí jiným než českým jazykem. Přeložená je každá druhá věta. (19.01.2021)

Pokus o mezinárodní evropskou tragikomedii, v níž se nakonec budou prolínat jen dva příběhy. Švédský zájezd důchodců je zde jen jakýmsi rámcem, kdy se na pozadí krás té které země odehrávají tragédie, o nichž důchodci samozřejmě nemají tušení. Český příběh sleduje, jak špatně umístěná silnice, dům a zatáčka mohou do blázince přivést otce od rodiny, jugoslávský má za hrdinu řidiče kamionu, který chce přilepšit rodině a zaplete se do nebezpečného obchodu s drogami. Problém je v jisté zmatenosti vyprávění, podivných skocích v ději a posléze dlouhých, nicneříkajících záběrech třeba jízdy kamionem. Češi jsou podaní jako banda mírně duševně vyšinutých jedinců, jednajících hodně zvláštně. Z toho má plynout onen komický prvek, ale jak pro koho. Nejvtipnější je asi bivak kominíků na střeše kostela a dole přihlížející policajt a předseda národního výboru. Ale i v tom tragikomickém směřování je film nevyvážený - někdy těžko říct, jak kterou scénu sám režisér myslel. K lepšímu vtažení do děje nepřispívá ani hodně zmatený začátek, kdy se děj tříští asi na pět různých lokalit, a použití několika jazyků bez titulků. Samotné příběhy nám na konci vlastně zase tak moc nedají - ten s drogami je vyloženě laciný, ten český je originální, ale podivně vedený a podle mne nedotažený, protože míchá několik různých poloh i žánrů. (17.07.2013)