Lovná zvěř (S02E02)

Za mě zatím nejslabší díl obou sérií. Další direkt současné společnosti nezafungoval. Mladá žena se dezorientovaná probouzí ve zřejmě cizím domě. Rozrušená, neznalá souvislostí vychází na opuštěnou ulici. Vzápětí přijíždí auto, vystupuje muž a začne po ní střílet. Zoufalá utíká a nechápavě sleduje lidi, kteří vylézají „z děr“ a vše si nahrávají na své mobilní telefony. Otravná hlavní postava, nevtahující režie, snaha o údernost, myšlenka zajímavá, ale jednoduše mě nezasáhla. (16.02.2020)

Manipulace, voyerství, krutost, stádnost - to je námět tohoto dílu. Oko za oko, zub za zub.... a co to udělá s námi? / Původně se mi zdálo, že tenhle díl bude nejslabší z celé série, ale nakonec jsem svůj názor přehodnotila a stejně jako Disease oceňuji nepolopatičnost a v podstatě i aktuálnost v tom, co se děje kolem nás. (26.09.2016)

Tohle bylo nejlepších 42 minut mýho filmovýho života. White Bear mi úplně předefinoval pojem "napětí". Navíc má úplně všechno: skvělou atmosféru (podobnou jsem snad nikdy nezažil), napínavej děj, výborně dokreslující hudbu, kameru, nápad, skvělý herce. Na tohle bych se mohl dívat furt, hned po skončení jsem měl sto chutí pustit díl odznova. A pak znova. A ještě jednou. A zas... (15.03.2017)

Lidi by chtěli vidět zrůdy, které ublížily nebo ubližují dětem, trpět. Být rodič někoho z Utoyi a číst v novinách o tom, že Breivik podává stížnost na vedení věznice, protože mu koupili trojku playstation, i když už mu mohli koupit čtverku, z toho bych se pominul. Takže tenhle díl, kterej mi má ukázat, jak jsem zvrácenej, když bych byl něčeho takovýho součástí, je pro mě jak červenej hadr na býka. Protože vývoj jde ve skutečnosti opačným směrem a těmhle lidem se nesmí zkřivit vlas na hlavě. Do téhle ZOO bych si určitě vstupenku nekoupil, ale fakt, že jim desítky let přispívám na fešáckej kriminál, mě taky dvakrát netěší. P.S.: Doposud jednoznačně nejslabší díl navíc narušil koncept zamyšlení nad budoucí podobou života na Zemi. Tohle nám opravdu nehrozí. (05.02.2022)

Jasný, dost dlouho to působí jako pointa: Ze světa se stalo parodie sebe sama a jedna velká noční můra, kdy se nám to vrací docela drsným (paradoxně vtipným "tady to máš!") způsobem. (Úplně ale hned na začátku mě napadl hon na lidi s tím, že se něco jenom nepovedlo a hlavní hrdinka ztratila paměť.) Problém je v tom, že na konci, když je známá pointa a kdo je naše hrdinka, tak se dost změnil můj názor na všechny zúčastněné, nejenom na ní. Protože já si najednou nebyla jistá, zda se všichni tímhle nedostávají na stejnou úroveň. Protože zobrazení nekonečného trhání střev prostříhaného mezi titulky na mě už bylo moc. (18.06.2023)