Bunhongsin

Jaké Červené boty? Jaké Red Shoes? To jste barvoslepí? Vždyť jsou ty střevíce RŮŽOVÉ! Až lynchovsky pojaté horrorové psychologické drama. Korejci tady tomu klasickému asijskému duchařskému subžánru dokázali ten lak hezky naleštit a originálně jej vytunit. Nádherně vyšperkovaný až klasický příběh o nějakém předmětu, s nímž se táhne jeho minulost a duchové jeho předešlých majitelů. Předmětu, který nastavuje zrcadlo současnému majiteli. Tedy majitelce. Navíc ty boty jsou fakt dobré. Já růžovou můžu a tenhle odstín tím tuplem. Kromě dobrého příběhu, povedeného scénáře, zajímavých postav a ucházejícího herectví mě film dostal parádní hudbou. Na plný počet to sice není, ale kdyby nějakého blba napadlo točit remake, doufám, že jako první zavolá Davidovi. (12.02.2013)

...ach jsou samé zlato, ach ty stojí za to, střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou...Standardní šikmooká duchařina, moc a moc zlé a přísné boty jsou pěknou inovací, ale ta posedlost vlasatými postavami bez obličeje mi už začíná trochu lézt krkem. Tedy vlastně kotníkem, bércovou kostí až do kolena. Ale i tak je to pěkné, trochu se tam i bubá, nějaká ta krev zaprýští, kostí se tam taky pár přesekne a i když to rozuzlení je malinko (víc!) ohrané, těžko najdu něco, co tomu vytknout před závorku. Kromě té neoriginality. V těch botách ráda šlapu, zvlášt’ po lásce nás dvou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. (07.11.2016)

Moj chod myslienok: Zaujimave. Slubny rozbeh. Tie topanky vobec nie su cervene. Ani baletne. Zacina to pripominat Dark water. Ta mala je otravna. Vlastne aj jej mater. A to riadne. Este to pozeram len pol hodinu? No ta pani sa snad zruti a praskne. Uz by stacilo toho over the top "herectva"... Uz by si po nich mohol prist ten pomstychtivy demon... Uz by ich mohlo zrazit metro... Hmpf ten koniec. Titulky, konecne! Reziser to nevychytal. Snad aj mix ohranych klise sa da natocit pozeratelne, ale toto nebol ten pripad... PS. V Juznej Korei sa poklada nanesenie ruzu za full makeup? A je dovodom na odsudzujuce pohlady? (05.01.2016)

Tenhle japonskej horůrek o " zabijáckých " botách mě docela překvapil a po celou dobu dokázal udržet moji pozornost. Možná i proto, že to není taková ta klasická korejská bububu klasika. Tento celkem zajímavej nápad dokázal Yong-gyoon Kim pěkně převést na plátno. Kamera je skvělá a pár záběrů a scén je doslova nezapomenutelných ( krvavý sníh atd. ). Filmu taky hodně dobře zvolená pomáhá hudba a zvukovej podkres. Herci byli celkem obstojní. Nejlepší byla asi malá Tae-Soo. Hodnocení mám mezi 3 - 4 hvězdama, ale díky originalitě a místy i mrazivé atmosféře se přikláním ke 4 hvězdám. Navíc je to docela psycho. Stejně se ale nemůžu pořád zbavit dojmu, že ty boty byly růžový. Nebo už jsem barvoslepej ? (18.03.2016)

Nejlepší zástupce letní korejské horrorové vlny. Dalo by se říci "jednooký král mezi slepými". Vyjma hezky stylizovaného aranžmá totiž Red Shoes spadají do vod duchařské průměrnosti. Už základní premisa příběhu "magicky přitažlivé růžové (ano, rudé věru nejsou) střevíce, jejichž nošení se majitelkám šeredně vymstí" nepřináší nic objevného. Atmosférický úvod je jen návnada, film poté jen přihřívá provařenou duchařskou polívčičku, ani hustou, ani řídkou. (23.02.2006)