Obsahy(1)
Muž je najatý jako dobrovolník pro experiment s lidským chováním tváří v tvář extrémní hrůze. Když ho úspěšně zvládne, bude odměněn tučnou sumou. Ale může se člověk opravdu bát, když předem ví, že je vše jen „jako“? (oficiální text distributora)
Recenze (13)
Hlavne vydarená pointa. Nič iné som v tomto filmíku nenašiel. ()
Tak toto bylo dobré Psycho. Takový konec jsem opravdu nečekala. Myslela jsem, že takové konce se dějí jen v amerických filmech:) Při jiném závěru tohoto povedeného a zajímavého kraťasu, bych zřejmě hodnotila všemi pěti. ()
Pěkný kraťásek, sice jsem ničemu nerozuměl, pač to bylo španělsky (v diskuzi je odkaz od avathara v horší kvalitě, ale za to se slovenskými titulky), ale i tak dobré, během celých 18 minut na vás doléhá opravdu řádně tísnivá atmosféra. Závěr byl dosti zajímavý a překvapivý. K vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=9foaKzTtqS0 ()
Tento subžánr (mrazivý thriller odehrávající se na jednom místě) mám snad nejraději ze všech. Strašidelný dům je jeho velmi důstojným zástupcem. Škoda jen, že závěrečná pointa uvrhává předchozí dění trochu do nesmyslna. ()
http://archiv.azyl.sk/festival2006/festival.php?play_sutazne&f=baskovia06 (Dom hrôzy) Ale veď tie slová na tom boli to nejlepšie. Teda nie že by ma film nevystrašil za bieleho dňa v kancelárii podobne ako hlavnú postavu ale tie jeho komentáre rozhodne stáli za to. „A svetlo? Ahá, tu má byť tma. To je krv a prečo chutí ako sirup? Ten prst nieje naozajstný. Ak ma vystrašíte môžete si tých 12 000 nechať. ...“ =) ()
Pohľad na podivný experiment v prázdnej uzavretej miestnosti, ktorej jediná dominanta je centrálne kreslo, chladné svetlo, hlasy z mikrofónu a dvaja muži. Analýza môže začať. Vďaka štýlu kamery má divák miestami pocit, že on je ten človek za sklom, ktorý výskum vedie. ()
Dle zdejších komentářů jsem očekával skutečnou psychojízdu a mrazivou podívanou, ale popravdě jsem mnohem větší nervy měl z nedávného fotbalového utkání Baník vs. Sparta (jakožto fanda ostravského týmu). Začátek mi přišel hodně zdlouhavý, nudnější tempo mě pomalu ale jistě uspávalo a teprve konec alespoň trochu oživil můj (ne)zájem. Přece jenom se mé očekávání nenaplnilo ani z poloviny. Od Španělů jsem zvyklý na mnohem lepší podívanou. ()
Osmnáctiminutové psycho, uprostřed místnosti křeslo, kolem tma, krev tekoucí z opěrek, hra se světly, jeden prst, jedna hlava, experiment, ze kterýho se leda tak zbláznit, týpek s děsivou maskou a pistolí a nečekaný konec. Příběh je rozvíjen po malých dávkách..v klidných intervalech. Dost se tam mluví..což je pro ty, co neumějí španělsky malý problém:) ()
Veľmi zaujímavé a miestami dosť nepríjemné dielko. Atmosféra graduje a ku koncu mal môj tep skutočne vysokú hodnotu. No práve samotný záver a trochu nevyužitý potenciál to u mňa mierne pokazili... 75 %! ()
Zaujme pouze překvapivá pointa na závěr.(50%) ()
Dobrý a zdařilý psycho kratas. ()
Jedno křeslo v kuželu světla, jeden muž, který věří, že za patnáct minut hrůzy dostane svou odměnu. Žánr metahoror – je mi až trapné bát se, když experimentátor vysvětluje, jak je strach iracionální. Smůla. Skvělou hudbu složil Fernando Velasqués, děsmistr španělských hororů, pro jejichž fanoušky krátká intenzivní povinnost. ()
Reklama