여고괴담 4 : 목소리
Voice Letter
Obsahy(1)
Studentka Young-eon se ráno probudí v hudební učebně po přímo hororovém snu, ve kterém jí záhadná postava prořízne hrdlo listem z partitury. Ranní slunce jí však přesvědčí, že všechno byl opravdu jen sen. O to větší děs je pro ni zjištění, že jí nikdo ze spolužaček nevidí a neslyší, dokonce ani oblíbená učitelka hudby. Jediným poutem s reálným světem je tak pro ni nejlepší kamarádka Sun-min, která díky jejich přátelskému poutu dokáže po čase naslouchat Young-eoninu hlasu. Nikdo nechápe důvod smrti hudebně nadané a oblíbené dívky, proto se mezi spolužačkami začínají šířit zvěsti o více než přátelském vztahu mezi Young-eon a učitelkou hudby, zvláště poté, co učitelka spáchá sebevraždu. Sun-min tak na žádost své mrtvé kamarádky musí najít pravou příčinu těchto událostí. (Ketri)
(více)Recenze (6)
Proč konečně po záplavě ječících studentek, které prchají před plížícími se a letmo problikávajícími duchy, neukázat konečně situaci z pohledu druhé zúčastněné strany? Příběh ducha s "amnézií" se mi zdál celkem originální. Už jsem docela zvědavá na chodbu číslo 5. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,920,187║ ()
Představte si, že byste se probudili po znepokojujícím snu v učebně hudební konzervatoře, vyšli z ní ven a tam zjistili, že kapky vody ze stropu kapou a vaše spolužačky procházejí skrze vás, nikdo na váš zoufalý hlas nereaguje a prostory školy se pro vás staly věčným vězením.. Opravdu děsivá představa. Přesně to se stalo mladé studentce Young-eon. Ta touží po jediném, zjistit proč to všechno a uchovat k sobě vztah nejlepší kamarádky Sun-min, která jí překvapivě slyší. Ale neslyší ji jen ona.. Základní premisa filmu je tedy více než slibná. Počtvrté se ocitáme v atraktivním prostředí dívčí školy v duchařském dramatu, přičemž tento je z celé série Whispering Corridors nejvíce "light". Příběh se nese ve smutně poetickém duchu Memento Mori. Avšak druhý díl série se může směle honosit přídomkem strhující, kdežto Moksori je duchařinou nudnou a unylou, téměř bez většího dramatického a jakéhokoliv horrorového prvku. Prudké střihy na mrtvoly to nezachrání. Mně osobně je z toho smutno, do letní vlny korejských duchařin jsem vkládal velké naděje a podle ohlasů i Gabal, Cello a Red Shoes moc nepřesvědčili. Nechám se překvapit.. Moksori mě zklamalo. ()
Na mě to zapůsobilo jako máloco. Směs hororu a temného psychologického dramatu je naprosto dokonalá, zoufalství hlavní hrdinky na nás díky skvěle podbarveným scenériím přímo dýchá. A jak děj postupuje, atmosféra jen houstne a když na konci vše zapadne na své místo... Určitě jedno z těch nejlepších a nejoriginálnějších korejských děl, které mě potkaly. ()
Slabšia ducharina, ktorá je skôr stavaná na atmosferickosti (lakačky takmer absentujú a film by som nezaradil ani do kategórie vlasaticových hororov). V podstate sa jedná o nevýraznú snímku, ktorej príbeh vyšumí rýchlo do stratena a jediným kladom sú tu sympatické mladé herečky. ()
Filmasia 2007, hororová noc: zcela béčkový Černý dům, divný nesourodý splácanec Recyklace a mezi tím tahle příjemná lehká duchařinka. Pro pravidelného diváka drsných hororů možná nuda, mě ale potěšila. Není to film, u kterého byste se zvlášť báli, lekaček je málo a nejsou nijak zvlášť „husté“. Zato atmosféra na mě působila, nápad se mi líbil, byť není zcela originální, jen lesbický motiv mi přišel trochu nadbytečný. 3,5* a mám celkem chuť to vidět znovu. ()