Hlasy nevinnosti

Podobně silná výpověď o neradostné středoamerické realitě 80. let jako Stoneův "Salvador" nebo Saylesovy "Muži se zbraněmi". Civilní obyvatelstvo se tehdy ocitlo v bezvýchodné situaci, kdy bylo téměř nemožné normálně žít uprostřed střetů mezi guerilou a armádou vedoucí válku nejen proti partyzánům, ale i proti většině vlastních spoluobčanů. YURAyura se tu podivuje nad každodenní nažehleností školních uniforem a píše cosi o "reklamních pracích prostředcích". Nevím jak to ti lidé v méně šťastných částech světa než je ta naše dělají, ale je prostě fakt, že v Latinské Americe nebo Africe (kde jsou životní podmínky dnes většinou ještě bídnější než tehdy v Salvadoru) potkáte denně děti cestou do školy v čistých a vyžehlených uniformách. Nějak se mi nezdá, že by všechny hráli v nějaké reklamě :-) . (19.05.2009)

Další důkaz toho jak se dá silné a naléhavé téma pokazit fádní, nezkušenou režií. Tématem zajímavý příběh postrádá to co by měl takový film mít. Atmosféru a zajímavé postavy, kterým by divák mohl fandit. A na celkovém zpracování je vidět minimum peněz a nezkušenost režiséra, který se navíc bál přitlačit na pilu a filmu tak chybí syrovost, která by mu hodně pomohla. (02.01.2011)

5/10 Jeden kolumbijský kamarád mi kdysi v dobách povinné vojenské služby řekl, že naši vojáci se poflakují dva roky na pohodovém skautském táboře ve srovnání se zásahy v džungli proti podvratným živlům nebo narkomafii, u nichž byl osobním účastníkem. Tehdy mi to přišlo jako vychloubání a tupení místní armády, teď už se na to nejenom pod vlivem tohoto filmu ze z regionálně spřízněného Salvadoru dívám trochu jinak. Kluci po dosažení 12. roku života jsou povoláváni do armády, aby po krátkém tréninku vyměnili dětské pistolky za opravdové a pomáhali bránit režim před guerillovou ofenzívou. Proto musejí všichni dospět a užít si své dětské radosti rychleji než děti jinde na světě. Asi byl ten příběh i dojemný, ale jak filmaři celou dobu tlačili na pilu, tak se jim podařilo zlomit ve mě nějakou pojistku a od jisté chvíle jsem to sledoval spíše očima cynika, který se podivuje nad naivitou postav, co se schovávají za slamník v naději, že ho kulka ze samopalu neprostřelí nebo mají dennodenně čisté a vyžehlené oblečení vyprané v některém z reklamních pracích prostředků. Celou dobu jsem čekal na živou konfrontaci kluků stojících na rozdílných stranách bitevního pole, ale bez úspěchu. (14.01.2009)

Chava vyrůstá ve válce, prožívá starost o rodinu a v noci jim všem kolem hlavy lítají kulky do toho musí pracovat aby pomohl s obživou a největší strach má ze svých dvanáctých narozenin , to už bude do války vtažen i on. Na druhou stranu ukáže že je mu právem jedenáct, hry s kamarády, první láska, Moc dojemný příběh. (18.12.2010)

Silný snímek, který si nechce hrát na umění, zprostředkovává otřesné události z válkou poznamenané oblasti, kde jako vždy trpí nejvíce nevinní. Příběh Chavy je o to silnější, že i v děsivých životních podmínkách neztrácí schopnost prožívat své dětství se vším, co k němu patří, včetně her i prvních lásek, a přitom pomáhá nést odpovědnost za celou rodinu a nakonec i za vlast. Jedním z nejsilnějších okamžiků je snímání chlapců ležících na střechách, skrývajících se před vojskem a chladnokrevná poprava Chavových kamarádů, kdy vojáci budí dojem, jako by ani nebyli lidskými bytostmi... (21.05.2009)