Občan pes

První půlhodinu jsem nevěříčně čuměl, co to za fůru bizarností, absurdit a různých ujetých nápadů se spoustou originální vizuální poezie na mě thajský režisér a scenárista složitého jména přichystal. Ani mě nepřekvapuje, kolikrát se v zdejších komentářích objevuje srovnání s Amélií z Montmartru, sám jsem si tu díky onomu stylu na ní brzy vzpomněl, jenže té se v souladu s většinou (hmm, u mě jaksi výjimečně :)) nedokázal tento thajský film vyrovnat ani z mého pohledu. Jednotlivé nápady zde sice frčí ve velice svižném tempu, díky čemuž film dokáže spolehlivě upoutávat po většinu času, ale samotná úroveň těch nápadů zároveň velmi nevyrovnaně kolíše od hravé poetičnosti přes místní infantilitu až po slušné úchylnosti (např. ten kluk, co všechno olizuje nebo drobní ješteří lidé se mi fakt protivili) i hra s vizuálními barvičkami a neotřelými zadními projekcemi působila na mě přes veškerou nápaditost občas až přehnaně křiklavě. Moje srdce si to holt ve výsledku moc nezískalo a spíše, než něco, co bych si vyloženě oblíbil a k čemu bych se rád vracel, byl pro mě Občan pes spíše „jen“ zajímavým nahlédnutím do originálního filmu z exotické země, s jejíž kinematografií se setkávám velmi výjimečně. Ústřední písnička byla však velmi povedená a asi se mi při vzpomínce na tento film vybaví z té pozitivní stránky nejvíc. [60%] (13.04.2022)

Dali by sa písať dlhééé recenzie na tému "Mah nakorn" a jeho výtvarné štylizovanie. Dal by sa v týchto textoch do podrobna rozoberať jeho preplnený zásobník streštene ladených fórikov a neodolateľne surreálnych sekvencií. Dalo by sa v ňom aj neprestajne lietať pomedzi ružové helmy, ponad horu z plastových fliaš, zanietene debatovať jak s tuhým fajčiarom mývalom, tak s reinkarnovanou babkou jaštericou, vytrvalo hladať odfaklený prst v rybých konzervách, domáhať sa obsahu bielej knižky skrz vlasatého turistu, prevážať sa s oživlou mrtvolou na malom mopede a povznášať sa nad neopetovanú lásku-veriť, že v nej nastane prívetivejší obrat, áno, ale dokedy? Zcela jasne, len do zobudenia. A kedže sa považujem za tvora snívajúceho, naznačím v ktorých snoch s obľubou prebývam a z ktorých sa po skúsenosti radšej zobúdzam. S lútosťou opúšťam (napr.) abnormálne "Nepoškvrnenú myseľ", magickú "Améliu z Montmartru" a pohľadný "Pád", čokoľvek pre ich dlhšie zotrvanie, kludne aj štvrťku Rohypnolu. :-) Majú kopu nepotlačitelných ("výrobných") kladov, ale okrem nich sa výberovo reprezentujú buď myšlienkovým presahom, optimistickým pohľadením alebo štramáckym ohozom. Bez výčitiek odchádzam (napr.) z uzavretej "Cely", od duchovnej "Elisi" a teraz už aj od imaginárneho "Občana", v ich prítomnosti sa cítim netradične, som zvedavý, no uspokojím sa s jednorazovým poznaním. Sú tiež majitelmi viditelných kvalít a opierajú sa buď o bizardné finesy, mystické potechy alebo elektrizujúce objatia. Nanešťastie sú iba dočasné. Preto aj keď ma "Citizen" oslovil svojou viacrozmernou zvláštnosťou, tak nedostatočnou chémiou medzi Pod a Jin, občasne sílenými pasážami z hľadiska konverzácií a (pre európana) kultúrnou zložitosťou mi príde skôr ako chvíľkové vzplanutie, než dlhotrvajúci oheň. (11.03.2011)

Thajská verzia Amélie z Montmartu, ktorá sa snaží podobne ako jej francúzska sestra ťažiť z absurdných situácii plných šarmantnodetinského humoru. Problém je ale v nevyváženosti a nekonzistencii jednotlivých scénok ako celku. Všetko je akoby robené na efekt a aj napriek tomu, že som bol vyzbrojený poriadnou dávkou nadsázky veľmi veľa scén len narúšalo vlastné plynutie tohto filmíku. Celkovo sa človek nasmeje, občas aj nadchne, či dojme ale všetky tieto atribúty sú udržované len na štartovacej čiare z priemeru, a nezachráni to ani celá paleta farieb do ktorej sa film ponoril pred nahraním na celuloid.3,5* (07.01.2007)

Thajci jsou skutecne zvlastni lide. Vetsina jejich filmu je duchem natolik odlisna od tech ostatnich asijskych, ze je pro vetsinu lidi skutecne tezke se s nimi ztotoznit a ocenit jejich hlubokomyslne pokusy o dotknuti se. Neni divu, ze jejich nelehka stravitelnost davy nelaka, ovsem tahle pestrobarevna romanticka komedie plna nadpozemskych reziserovych napaditych vizi, podmalovana vsudypritomnou naraci, je skvostem rozhodne ne jen v ramci Thajska, jehoz rocni produkce ani zdaleka nedosahuje poctu te z okolnich zemi. Emocionalni dopad je realtivni, kazdy se k unikum z reality prostrednictvim sneni stavi odlisne, ale pohadkova jemnost skryvajici se v Citizen Dog je i pres vsechnu ostatni silenost a mozna i prave kvuli svemu klisovitemu happy-endu, jedno velke, nezne pohlazeni. "The harder you search, the harder something is to find, but if you stop looking, it will find you." (20.01.2006)

Úžasně stylizovaný surrealistický film z Thajska. Pokud přistoupíte na hru Wisita Sasanatienga, otevře se před vámi svět tak nespoutané fantazie, že percepci dospělého diváka rázem zaměníte za percepci žasnoucího dítěte. Občan pes je nádherná pohádka pro dospělé, pakliže ovšem ve vás ještě zbylo cosi z dětského vnímání. Pakliže ne, budete hledat spásonosnou dějovou linku, avšak tenhle film nevypráví dějem, ale volnými asociacemi, fantazií a především obrazem. Tak nádherně stylizované záběry (obvykle do jasně - a nezakrývejme to - kýčovitě pastelových barev) a popartová estetická stylizace připomene estetické vnímání Jeana-Pierre Jeuneta (i když je prý pokusem oprostit se od západního umění a vytvořit něco ryze thajského) a přímému srovnání s jeho Amélií se asi nevyhne. Wisit Sasanatieng jde ale jinou cestou než Jeunet - tam kde v Amélii oživlé lampičky a mluvící věci jen dokreslují citové rozpoložení hlavní hrdinky, v Občanu psovi jsou sami nositelem děje a jedněmi z hlavních postav. Kouřící medvídek či třeba Hrdina tu nevystupují jen jako odlehčení a zoriginálnění filmu, ale jsou plnohodnotnými účastníky příběhu a hráči téhle podivuhodné filmové partie. A jako v pohádce i oni prožívají strasti a velké lásky... O tu jde mimochodem především - Občan pes je jedna velká oslava lidské (nejenom :-) ) lásky! Trocha romantiky, trocha fantazie, trocha hledání, kvantum výborné podivuhodně znějící hudby a spousty originality a neotřelého osobitého vtipu a humoru - tak to je Občan pes... Alenka v říši za zrcadlem pro dospělé:-) Podobné filmy: Nauka o snech, Amélie z Montmartru, Věčný svit neposkvrněné mysli, Dedication, Prosíme přetočte, Jak přicházejí sny, Žralok v hlavě (19.06.2007)