Žralok v hlavě

Žralok je jeden z nejlépe natočených českých filmů (obrovsky pocitová kamera místy s neskutečnou výpovědní hodnotou, kterou právě v dokumentárním stylu vyhledáváme) o mikrokosmu jednoho malého človíčka věčně očumujícího dění v ulici z okna svého přízemního bytečku. Ačkoliv jde film absolutně proti mému vkusu a životnímu stylu, tak je to právě atraktivnost neochutnaného a neprožitého co mne k němu po pár minutách přimknulo. Jedna z nejlepších Kaiserovo rolí, která mu skvěle sednula, jak psána na tělo. (28.02.2009)

"Každý máme svojho žraloka. V hlave." Príbeh podivína, chorého muža, slušného človeka v čarovnej trojjedinej Kaiserovej kreácii. Režisérka vydolovala z jeho herectva všetko, čo sa dalo a som jej za to vďačný. Blízkosť komiky a drámy bola vždy vítaná ( Sellersove herecké eskapády ). Pomaly bežiaci film, umocnený dobrou hudbou a kamerou, bol príjemným prekvapením. (18.06.2008)

TV/// Obsazení 3/10 Děj 2/10 Hudba 7/10 Efekty 4/10/// +dobrá práce s triky, hudba, jestěže je to tak krátké -spousta herců na které jsem se těšil se tam jen mihne, je to divná nuda/// Když jsem se mrknul na hodnocení, tak jsem tak nějak tušil, že mě film buď nadchne a nebo vůbec neosloví. Stalo se to druhé a já váhám i nad tou druhou *. Zpracování je zajímavé, forma netradiční, námět prostinký, děj podivný a nudný. Rozhodně to není zábavné nebo vtipné a dramatické či vyhrocené scény tady taky nenajdete. Snad je tady jen pár zajímavých momentů a záběrů, to ale nestačí ani na průměrný film./// Celkem 35%/// (17.06.2008)

Tohle je film, který odněkud někam rozhodně dojít nechtěl, takže to po něm ani není možno chtít. Je to prostě zastavení u jednoho okna, z kterého právě kouká Oldřich Kaiser. Excelentní hudba Jana Muchowa, za kterou dávám hvězdu čtvrtou. Film rozhodně nezatracuji, i když je to kino pro náročného diváka. 70% (15.11.2016)

Již několik desítek hodin přemýšlím, jak okomentovat film „Žralok v hlavě“. K filmu jsem pocítil nepřekonatelný odpor, jen co se v levém dolním rohu černé obrazovky objevil mrňavý, téměř nečitelný titulek „BIONAUT FILMS UVÁDÍ“. Neustále jsem si říkal VYDRŽ, třeba se děj filmu ještě nějak rozvine. Ale nedočkal jsem se. Děj celého filmu byl nijaký, stejně jako na začátku, jako uprostřed, tak i na konci. Na film jsem se díval schválně až do konce. Jednak jsem nepřestával doufat, že konečně uvidím něco, kvůli čemu ten film byl natočen, jednak jsem o něm často slýchával už od dob jeho natáčení. U jiných uživatelů vyzdvihované velké detaily vidím já jako zcela samoúčelné. Celá ta hrůza byla přerývaná na nic nenavazujícími animacemi. Posledním hřebíkem do pomyslné rakve byly závěrečné titulky. Televizor mám velký a kvalitní, brýle skvělé, ale nedokázal jsem přečíst nic ze závěrečných titulků. Byly příliš malé a navíc běžely docela rychle. Přišlo mi to až jako výsměch nebo pomsta všem, kdo se na vzniku filmu podíleli. Jako by se styděli za to, co vytvořili, a tak aby jejich jména nebila do očí. Jen pro úplnost uvádím, že nečitelné titulky zabírají téměř 5 minut z filmu; přesněji 6,4 %. Tak že si diváci s ostřížím zrakem opravdu počtu, ostatní pak mají smůlu. Nejsem Čech a tak je možné, že v češtině opravdu existuje rčení mít žraloka v hlavě, ale já ho neznám. Vidím, že se moje hodnocení diametrálně liší od těch, kteří tomuto dílu přisoudili 4 nebo dokonce 5 hvězdiček. Já však tento film nedokážu ohodnotit jinak než jako „odpad!“ – a to při vší úctě k jeho tvůrcům. Napadá mě jisté srovnání s pohádkou „Císařovy nové šaty“. Kdo nehodnotí tento film jako skvost, není hoden, aby zastával svůj úřad. Všem těm, kteří se touží podívat na film o schizofrenikovi, bych pak jako skutečně kvalitní náhradu doporučil film Alfreda Hitchcocka „Psycho“. Je to jako v životě. Aby mohlo být něco dobré, musí existovat i něco špatného. Jinak bychom nemohli srovnávat. (18.06.2008)